Protože se mi na vysněnou Vysokou školu podařilo dostat až na čtvrtý pokus, jsem ve svých pětadvaceti letech stále ještě student. Musím za sebe platit zdravotní i socialní pojištěni sám nebo je za mě jako za studenta platí automaticky stát? A týkaji se mě vůbec obě pojištěni? Konzultoval jsem dotaz se spolužáky, ale každý mi radí něco jiného, tak mám strach, abych něco nezanedbal. Petr Černý, Brno, student VŠ 25 let.
Fotogalerie (1)
Vaši otázku je nutno rozdělit na dvě části:
1. Povinnost platit zdravotní pojištění. Tato otázka je upravena zákonem č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 6c odst. 1 tohoto zákona je plátcem pojistného za nezaopatřené děti stát. Kdo spadá do kategorie nezaopatřených dětí upravuje § 11 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto ustanovení je „nezaopatřeným dítětem“ student VŠ do věku 26 let.
2. Povinnost platit sociální pojištění. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, upravuje povinnost platit “pojistné na sociální zabezpečení”. To zahrnuje tři složky: pojistné na důchodové pojištění, pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti:
a) povinnost platit pojistné na důchodové pojištění je závislá na tom, zda jsou splněny podmínky podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Studium na VŠ se považuje za účast na důchodovém pojištění podle § 5 odst. 1 písm. m) tohoto zákona, avšak pouze do doby, kdy student VŠ dosáhne věku 24 let.
b) povinnost platit pojistné na nemocenské pojištění je upravena jednak zákonem č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a jednak § 145a a násl. zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Student VŠ, který nevykonává žádnou výdělečnou činnost, povinnost platit toto pojistné nemá.
c) povinnost platit příspěvek na státní politiku zaměstnanosti mají pouze osoby uvedené v § 3 citovaného zákona č. 589/1992 Sb. v souvislosti se svojí výdělečnou činností.
Německo ročně spotřebuje 2500 terawatthodin energie. Ve větrných a solárních elektrárnách ale vyrobí za rok jen 180 TWh, což pokrývá sotva sedm procent spotřeby. Mezi těmito dvěma čísly je obrovská propast. Německo, díky politickým rozhodnutím posledních let, čelí vážnému problému.
Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.
Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.
Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.
MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
