Recenze

Článků v rubrice: 75

Výlet do historie jedů, drog, léčiv i soudního lékařství

„Co není jedem? Všechny látky jsou jedy, je to jen dávkou, když nějaká látka přestává být jedem.“ (Paracelsus)

Většina z asi sedmi desítek knih vydaných v  edici Galileo nakladatelství Academia je pozoruhodná nejen svým obsahem, ale také čtivým, často netradičním podáním zásadních problémů vědy, techniky a společnosti. Patří k nim i nový svazek „Jedová stopa“ (Praha 2015, 1. vyd., 264 str.), který čtenářům nabízí výlet do historie jedů, drog, léčiv i soudní medicíny. Autor publikace doc. Dr. Ing. Petr Klusoň (1965) dlouhodobě působil na University of Wales v britském Bangoru a na Imperal College v Londýně. V současné době se zabývá výzkumem v Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR, ale věnuje se také popularizaci vědy, do jejíhož rámce spadá tato knížka.

Fotogalerie (1)
Titulní stránka knihy

Zmínky o přírodních jedovatých látkách, jejich účincích i přírodních zdrojích nacházíme již v nejstarších textech. Od pradávna vzbuzují v lidech strach. Přesto v sobě mají zvláštní, až magickou přitažlivost plynoucí z nebezpečí a z atraktivnosti jevu na hranici živého a neživého. Jed se obvykle vnímá jako něco, co člověka pomalu nebo rychle zabíjí či alespoň poškozuje. I když se člověk jedovatých látek obával, velmi brzy se je naučil využívat – nejprve k lovu, poté k vyvolávání určitých prožitků a pocitů, a posléze je obrátil i proti svým nepřátelům.

Lék či zbraň

Při hlubším zkoumání se zřetelně ukazuje, že téměř každá látka, ať už tělu vlastní nebo cizí, může za určitých okolností usmrtit nebo způsobit újmu na zdraví. Závisí to především na dávce, což již začátkem 16. století pravděpodobně jako první konstatoval renezanční učenec Paracelsus. Jeho slavný výrok je v mnoha variantách citován dodnes.

Že všeho moc škodí, platí dvojnásob u léčiv, která jsou z podstaty věci látkami biologicky aktivními a při vyšších dávkách se stávají toxickými (etymologicky toto slovo pochází z řeckého „toxikón“ (zkrácené „toxón“ = luk + „farmakón“ = jed, čili šípový jed). Důsledkem vniknutí jedů do organismu je otrava, která poruší rovnováhu fyziologických dějů a poškodí některé orgány. Toxicitou se vyznačují nejen člověkem vyrobené látky, ale na samé špičce nacházíme jako supertoxické některé látky přírodní (botulotoxin, nikotin, strychnin aj.).

Léčba otrav a důkaz přítomnosti jedů v těle oběti se těšily velkému zájmu společnosti zejména v souvislosti s travičstvím, které dosáhlo vrcholu v době renesance s notoricky známými italskými travičskými rody Borgia a Medici. V souvislosti s lidským poznáním přírody a uspořádáním živého organismu, včetně pozdějších převratných objevů v oblasti biologie, mikrobiologie, lékařství, chemie, biochemie a toxikologie, se proměňovaly v průběhu tisíciletí formy otrav; příliš se však nezměnily travičské pohnutky – touha po bohatství a moci, náboženská nebo národnostní zaslepenost, nenávist, závist, zloba, pomsta…

Toxikologie – nový vědní obor

Počátek vědního oboru toxikologie, který se zabývá vzájemným působením mezi chemickými látkami, klademe obvykle do roku 1813. Zakladatelem toxikologie je lékař, analytický chemik a profesor pařížské university Mateu Orfila (1787-1853). Ten sepsal a vydal zvláštní monografii s názvem „Traité des poisons tirés des régnes minéral, végéta et animal, ou toxicologie générale“ (Pojednání o jedech, neboli toxikologie obecná), která byla první učebnicí věnovanou základům nového vědního oboru toxikologie. V posledních dvou stoletích mu za život vděčí mnoho osob neprávem obviněných z travičství. Zvláštní pozornost totiž věnoval experimentálnímu důkazu přítomnosti konkrétní toxické sloučeniny v lidském těle.

Moderní toxikologie stojí na základech biologických a chemických a je bytostně interdisciplinární vědou. Má stránku popisnou, experimentální i teoretickou a v průběhu času se zformovala řada aplikovaných toxikologických odvětví (toxikologie popisná, predikční, klinická, průmyslová, soudní lékařství, ekotoxikologie, toxikologie potravin a aditiv, toxikologie agrochemikálií a další).

Jedová stopa

Nová publikace Jedová stopa nepřináší systematický přehled všech etap vývoje toxikologie a soudního lékařství, ale zdánlivě náhodný výběr z některých hlavních rozvojových momentů, zajímavých „jedových“ epizod i klíčových postav dějin těchto vědních disciplín. Vše je zasazené do širšího historického a společenského kontextu ilustrovaného živými a sugestivními příběhy.

Autor nás vede od prehistorie přes antiku, středověk, renesanci, osvícenství až k nacistickým vyhlazovacím táborům ve století dvacátém. V jedenácti samostatných kapitolách se potkáváme se slavným řeckým filozofem Sokratem, chemikem Albertem Hoffmanem, proslulým učencem Paracelsem, zakladatelem moderní fyziologie Paulem Ehrlichem, geniálním chemikem Wilhelmem Scheelem, travičkou Marií Lafargovou, profesorem chemie a nositelem Nobelovy ceny Emilem Fischerem, ale také s příběhy „černého“ zrna v obilí a námelových alkaloidů, léčby „Lues Venerea“, teoriemi o otravě Napoleona Bonaparta, arsenového zrcátka Jamese Marshe.

Kniha je velmi poutavá se smyslem pro detail a gradaci příběhu. Čte se jako netradiční detektivka. Přestože někdy líčí události, ze kterých mrazí, nesklouzává jejich tvůrce do laciné časové senzacechtivosti, ale zachovává si vysokou odbornou úroveň a téměř filozofický nadhled víry v dobrou stránku lidstva. Čtenáře pravděpodobně nejvíce překvapí skutečnost, že je autor provází nejen časem, ale také českou krajinou – Křivoklátskem, Brdy, údolím Labe, okolím Čapkovy Strže, Rychlebskými horami.

Publikace zaujme odborníky z řad lékařů, farmakologů, chemiků a učitelů přírodovědných předmětů, ale lze ji vřele doporučit i laickým čtenářům bez ohledu na to, zda mají či nemají chemické vzdělání. Splňuje totiž mnohem hlubší a významnější poslání, než jen prosté rozšíření přírodovědných vědomostí.

Tesařík Bohumil
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Zátěžový test dobíječek elektromobilů

Premiérový český test souběžného dobíjení šesti elektromobilů na třech stanicích a současně málo vídané doplňování baterií 12 e-aut jedné značky v místě a čase.

Oblíbená Soutěž „Vím proč“ startuje pošesté

Na tři minuty se stát Newtonem, Einsteinem nebo Curie-Sklodowskou, natočit zajímavý fyzikální pokus a vyhrát 200 000 korun pro svou školu.

Plovoucí fotovoltaické elektrárny – řešení pro země s nedostatkem půdy

Kromě nestálosti a nepředvídanosti výroby jsou zřejmě největší nevýhodou solárních elektráren velké zábory zemědělské půdy. Tuto nevýhodu se stále více zemí snaží řešit umisťováním fotovoltaických panelů na střechy továrních hal, obchodních center, úřadů i obytných domů.

Jak améby zvládly bludiště

Možná jste slyšeli o pověstném labyrintu Jindřicha VIII., který se rozprostírá na ploše 1 300 m² poblíž paláce Hampton Court u Londýna. Labyrint byl založen kolem roku 1690, je ze sestříhaného živého plotu a abyste jej celý prošli, musíte ujít 800 m.

Vyrobte si model tokamaku 3D tiskem

Mnoho nadšenců již dnes vlastní 3D tiskárnu, nebo má přístup k nějaké profesionální. Což takhle vyrobit si tokamak? Totiž alespoň jeho názorný a rozebíratelný model. Program je nyní k dispozici volně na stránkách ITER pro studenty, učitele a „fúzní nadšence“ po celém světě.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail