Recenze

Článků v rubrice: 71

Jak jsme na tom s latinou

Latina jako nástroj vzdělanců a intelektuálů si své postavení nositelky antické řecko-římské kultury a civilizace v západní a střední části Evropy udržela až do poloviny 18. století, někde i déle. Dnes se s ní kromě jiného setkáváme v psaných, mluvených a dokonce i zpívaných projevech. Přisět k jejich pochopení by mělo další vydání encyklopedicky pojaté příručky „Slovník latinských citátů“ (Euromedia Group, k. s., – Knižní klub v edici Universum, Praha 2015, 544 stran, ISBN 978-80-242-5096-0). V prvé řadě obsahuje výběr dodnes živých, moudrých, mnohdy i vtipných a mistrně formulovaných citací a latinských slovesných útvarů, vytvořených významnými učenci, spisovateli a dalšími historicky známými osobnostmi ve třech velkých epochách evropských dějin: v antice, středověku a novověku. Autoři tohoto díla – literární historik, komparatista, překladatel, editor, vysokoškolský pedagog, spoluzakladatel Společnosti Franze Kafky, PhDr. Josef Čermák, a odborná asistentka na 3. lékařské fakultě Karlovy univerzity, klasická filoložka Mgr. Kristína Čermáková – nemuseli oproti svým předchůdcům z let totality pracovat pod cenzurní hrozbou a mohli volně prezentovat materiály z oblasti náboženství, idealistické filozofie anebo texty na téma svoboda, tyranie apod.

Fotogalerie (1)
Titulní stránka knihy

Osudy latiny v českých zemích

Koncem 60. let 19. století vyšel v rakousko-uherské monarchii školský zákon, který byl považován za velmi dobrý a promyšlený. V postupně zaváděných klasických a reálných gymnáziích bylo totiž latinskému jazyku a římským reáliím vyhrazeno v systému výuky významné místo. Přikládala se mu přibližně stejná důležitost jako matematice, s níž tvořil jakousi protichůdnou dvojici. Vycházelo se z toho, že se v obou předmětech výrazným způsobem uplatňuje logické myšlení (v latině při zvládání její gramatické stavby a při významové interpretaci textu). Rakouský profil gymnaziálního studia přejala československá tzv. první republika a odstranil jej po roce 1948 za marného odporu pedagogů až komunistický režim zákonem o tzv. jednotné škole. Čtyřicet let naprosté absence nebo později jen symbolického zastoupení latiny na okraji výuky poznamenalo nejen obecnou vzdělanost v zemi, ale i celé ročníky vědců, učitelů, lidí slova a pera z různých oborů lidské činnosti. Dnešní převažující pojetí výuky latinského jazyka vede již pouze k získání pasivních znalostí, nikoliv k jejímu využití jako prostředku mezinárodního dorozumění.

Mrtvý jazyk?

Dnes se o latině mluví jako o mrtvém jazyku. Ty tam jsou časy, kdy plnila úlohu světového jazyka a vzdělanější část společnosti se běžně mohla latinsky ústně i písemně dorozumívat. Život v moderní společnosti však vyžaduje od většiny z nás jiné znalosti. Musíme umět využívat složitá zařízení, výpočetní techniku, náročné technologické postupy, pochopit informace společensko-politického, ekonomického, manažerského, obchodního charakteru, celý život se vzdělávat v řadě nově vznikajících oborů a specializací. A tak, ač je současný člověk v určitém směru vzdělanější a jeho zájmy jsou širší než v generacích předcházejících, typ vzdělání se zřetelně liší. Nezbývá čas na získání znalostí, které dříve patřily k tzv. klasickému vzdělání, a počet lidí, kteří rozumějí latinsky psaným textům, stále klesá, takže překlad z latiny se stává záležitostí jen úzkého okruhu lingvistů a ojedinělých výjimečných „virtuosů jazyka“ či staromilců. Oblasti, ve kterých se s latinou běžně setkáváme, i když v poněkud pozměněné podobě, jsou v podstatě jen dvě: vědecká a odborná terminologie a mezinárodně uznávaná slova.

Latina přesto žije

Přesto latina žije. Existuje v nepřeberné spoustě těch nejstručnějších, drobných útvarů literární tvorby – aforismech, sentencích, gnómech, maximech, výrocích, citátech, heslech, nápisech, příslovích, pořekadlech, úslovích, obratech, pojmech a termínech. Setkáváme se s nimi v psaných, mluvených a dokonce i zpívaných projevech, jimž bychom měli porozumět, a co navíc, svou elegancí a moudrostí nás mohou často inspirovat. Přispívá k tomu i další vydání encyklopedicky pojaté příručky „Slovník latinských citátů“, které obsahuje 4 328 hesel s českým překladem a výkladem. Kniha přináší klíčová, často citovaná a pro všeobecnou vzdělanost nepostradatelná místa z biblických knih i z pozdějších děl náboženské literatury včetně nejběžnějších liturgických pojmů. Najdeme v ní i některé často frekventované výrazy a termíny vědy a techniky, jichž dodnes běžně užíváme, aniž často víme, že jsou latinského původu. Vyhledávání konkrétních textů k určitému tématu v tomto abecedně řazeném díle usnadňuje podrobný věcný (tematický) rejstřík, odkazující k výskytu všech klíčových slov v knize. Závěr knihy tvoří studie „Latina jako nástroj vzdělanosti“, která se snaží načrtnout historii a význam jazyka a kultury spoluvytvářejících dnešní Evropu.

Latina jako mezinárodní jazyk?

Eventualitou znovu využívat latinu jako mezinárodního jazyka pro současnou a budoucí vědu se od počátku 21. století soustavně zabývají němečtí jazykovědci na univerzitě v Mnichově. K otázce, který jazyk má mít jako mezinárodní jazyk vědy největší šanci, se vyjadřovali profesoři, docenti a asistenti z dvaceti vědních oborů z většiny německých univerzit. Latinu ovládá 58 % německých vědců – vysokoškolských pedagogů, ponejvíce teologů (68 %), historiků (87 %), právníků (81 %), kolem 80 % filozofů a literárních vědců; následují filologové (71 %), matematici (59 %) a sociologové (57 %), teprve po nich veterinární a humánní lékaři (56 resp. 53 %). Nejnižší procento latiny znalých vědců tvoří psychologové a ekonomové (35 %) a inženýři (okolo 30 %).

Tři čtvrtiny dotazovaných vědců se domnívají, že je nutná znalost více cizích jazyků, ale pro povinnou latinu se vyslovilo pouze 5 % z nich (26 % historiků, 24 % teologů, 17 % filozofů, 13 % matematiků, ale pouze po dvou procentech humánních a veterinárních lékařů a překvapivě nula procent právníků, u nichž je aktuální znalost latiny jedna z nejvyšších).

Srovnání s angličtinou

Z průzkumu vyplývá, že většina německých vědců aktivně používá angličtinu, protože se ji povinně naučili. To ale neznamená, že je jako mezinárodní jazyk jednoznačně nejvhodnější – např. že by byla terminologicky jasná, snadno naučitelná, foneticky optimální atd.

Nad lingvistickými a kulturními důvody, které výrazně hovoří proti angličtině, převažují sociologické, politické a v neposlední řadě ekonomické důvody. Je totiž všeobecně známo, že se anglofonní vědci a technici cizím jazykům neučí. Podle výsledků starších výzkumů ovládá např. němčinu 15 % anglických vědců-humanistů, 5 % vědců ze společenskovědních oborů a pouze 3 % z technických disciplín.

Laureáti Nobelových cen

Další zajímavý poznatek vyplynul z průzkumu v řadách laureátů Nobelových cen, oceněných v minulém století. Z anglofonních zemí pochází okolo 55 % nositelů, z německy mluvících zemí kolem 19 %, z francouzsky mluvících 10 %, ze skandinávských 6 %. Z toho se mimo jiné usuzuje, že anglofonní vědci neztrácejí čas při učení se cizím jazykům a mohou se proto dříve a intenzivněji věnovat pouze svému oboru.

Latina povinná ve školách?

V současné době je angličtina téměř všude v Evropě povinným jazykem. Použití latiny se jeví zcela oprávněné v oblasti humanitních věd, stále častěji se však ozývají požadavky znovuzavedení její aktivní výuky ve školách. Plné porozumění jazyku a jeho operativní užívání není totiž bez aktivních znalostí možné. Aktivní latina má být prostředkem k plnému pochopení např. klasických textů. Živý jazyk lze s úspěchem také využívat pro didaktické účely. Zavedení latinského jazyka do každodenního života však nezbytně vyžaduje jeho „modernizaci“, která se z největší části vztahuje na lexikální oblast (slovní zásobu).

Co na to J. A. Komenský

J. A. Komenským prosazovaná humanistická myšlenka, že člověk má být všestranně vzdělán nejen v oblastech všech potřebných věd, ale také v mezinárodním jazyce, nenašla doposud plného pochopení. Bez náležité pozornosti zatím zůstávají jeho dvě další teze, že konstrukce mezinárodního jazyka má být výsledkem práce mezinárodního vědeckého kolektivu a že latina je nanejvýš vhodná jako stavební a inspirační materiál k této práci.

Latinský jazyk má tedy v současnosti i budoucnosti ve všech případech k otázkám dorozumění mezi národy stále co říci.

Tesařík Bohumil
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Proč si koupit elektrokolo?

Elektrokola zažívají poslední dobou obrovský boom. Oblibu získává tento dopravní prostředek doplněný o elektrický pohon zaslouženě. Na e-kolech snadněji a pohodlněji zdoláte náročnější terény a z jízdy se tak můžete radovat, ať je vaším cílem obchodní ...

Učit se, učit se, učit se – před 100 lety a po americku

V článku První světová válka, elektrotechnika a američtí vynálezci (https://www.3pol.cz/cz/rubriky/bez-zarazeni/2283-prvni-svetova-valka-elektrotechnika-a-americti-vynalezci) jsme si prohlíželi stránky starého (již dávno zaniklého) amerického měsíčníku The Electrical Experimenter z roku 1918.

Novinky o kosmu na letošní podzim

Centrum studentských aktivit České kosmické kanceláře a vzdělávací spolek KOSMOS-NEWS upozorňují na aktuálně zařazené a probíhající programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku.

Bezdrátové dobíjení elektrovozidel

Elektrovozidla mají řadu předností před benzínovými, ale každodenní dobíjení mezi ně nepatří. Dobrou zprávou je to, že takovýto způsob dobíjení už nebude nutný, protože všechna auta budou moci přejít na bezdrátové dobíjení (wireless charging).

Lidé mají k vědě respekt, někdy se jí až bojí

Věda je zajímavou oblastí lidského konání - na tom se shodnou čtyři z pěti lidí. Zároveň skoro desetinu populace děsí, co všechno se dá za pomoci vědy dokázat. Obecně lidé přiznávají, že toho o vědě vědí málo a nedovedou si ji představit v běžném životě.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail