Recyklace radioaktivních zářičů
Uzavřené radioaktivní zdroje se denně používají po celém světě v zařízeních k léčbě rakoviny, sterilizaci krve a zdravotních materiálů a k zajištění bezpečnosti potravin.
S podtitulem Matematika na hranicích možností nabízí internetové knihkupectví Kosmas publikaci, která zaujme nejen všechny milovníky matematiky. Téma knihy je podáno na vysoké odborné úrovni. Autor přitom popisuje historii hledání „optimální cesty“ s neobvyklým nadhledem a šarmem. Patří v daném oboru do úzkého kroužku nejvýznamnějších postav výzkumu. Líčení místy až bizarních metod řešení, aplikací i osudů řešitelů potěší i matematického laika.
Představte si, že potřebujete navštívit řadu měst, každé jednou, a na konci cesty se chcete dostat zpět domů. Jak najít nejkratší cestu? Tak zní zadání problému obchodního cestujícího. Je to velmi jednoduché a řešení jistě také – prostě všechny cesty vyzkoušíme a vybereme tu nejkratší. Jenže je tu háček: už při 85 městech je těchto cest víc, než kolik je ve viditelném vesmíru atomů. To asi nezvládneme.
Hledání nejkratší spojnice mezi mnoha body se využívá v celé řadě oborů, od výroby mikročipů po plánování pohybu Hubbleova teleskopu, a používáním pokročilých metod hledání se ročně ušetří desítky miliard dolarů, pro matematiky je však asi mnohem důležitější fakt, že vyřešením tohoto problému by zároveň překonali jeden ze sedmi největších matematických problémů pro třetí tisíciletí – P versus NP. Pro řešitele každého z těchto problémů vypsal v roce 2000 Clayův matematický institut odměnu milion dolarů a i to je důvod, proč se jeho řešením zabývají již několik desítek let stovky nejlepších mozků planety.
Kosmas, 256 stran, formát 16,6 x 23,5 cm.
Uzavřené radioaktivní zdroje se denně používají po celém světě v zařízeních k léčbě rakoviny, sterilizaci krve a zdravotních materiálů a k zajištění bezpečnosti potravin.
Vysoko v budově Tokamaku ITER, který se právě staví v jižní Francii, se nacházejí speciální místnosti s citlivou elektronikou.
V moderní medicíně se hojně využívá ionizující záření, jak v diagnostice, tak v terapii. Lékaři a radiační fyzici přesně plánují zákroky a vypočítávají ...
Existuje jaderný reaktor, který vyrobí více paliva, než sám spotřebuje. Zní to jako sci‑fi, ale postavit jej už zkouší lidstvo od padesátých let. Celkem jich postavilo asi 20, ale jen dva jsou v provozu.
Moderní zemědělství řeší mnoho problémů souvisejících s potravinovou bezpečností, degradací půdy a dopadem chemických hnojiv na životní prostředí.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.