Není malta jako malta
Vysoko v budově Tokamaku ITER, který se právě staví v jižní Francii, se nacházejí speciální místnosti s citlivou elektronikou.
Ocenění Cena rektora ČZU v Praze za nejlepší publikační výstupy v roce 2010 nedávno získala kniha kolektivu autorů M. Libra, V. Poulek: Fotovoltaika. Vydal: ILSA, Praha, 2010, 165 stran, ISBN 978‑80‑904311‑5‑7.
Kapitoly knihy Fotovoltaika jsou pečlivě voleny tak, aby pokryly danou problematiku a přitom aby kniha zůstala zajímavá a čtivá i pro neodborníky. Text je srozumitelný a tudíž vhodný pro široký okruh čtenářů.
První polovina knihy se věnuje více teorii. Pojednává o fyzikální podstatě světla, Slunci, plazmatu jako stavu sluneční hmoty, fyzikální podstatě fotovoltaické transformace energie a o fotovoltaických článcích a panelech. Druhou polovinu autoři zaměřili prakticky a hovoří o různých konstrukcích a aplikacích solárních fotovoltaických systémů, o jejich ekonomice, testování životnosti a o akumulaci transformované energie. Závěr knihy uvádí i přehled pravidelných konferencí a výstav, které slouží k setkání odborníků a ke zvyšování vzájemné informovanosti ze světa novinek v perspektivním oboru. Text doplňují četné černobílé obrázky – schémata a názorné grafy. V příloze čtenář navíc najde 103 barevných obrázků, které představují různé instalace solárních systémů i záběry z konferencí a výstav.
Knížka, jejíž první vydání finančně podpořila energetická společnost ČEZ, je dosud nejucelenější monografií o fotovoltaické transformaci energie. Spotřeba energie stále roste, zdroje fosilních paliv mají své limity a navíc jejich spalováním vznikají tzv. skleníkové plyny. Proto obnovitelné zdroje energie neustále nabývají na významu a podíl jejich využívání v posledních letech stále vzrůstá. To byl i závazek České republiky vůči Evropské unii. Autoři však význam fotovoltaických zdrojů elektřiny nepřeceňují. Přiznávají, že ještě dlouho budou v energetickém mixu pouze zdroji doplňkovými. Zdůrazňují, že minimálně po celé 21. století bude mít klíčový význam jaderná energie.
Vysoko v budově Tokamaku ITER, který se právě staví v jižní Francii, se nacházejí speciální místnosti s citlivou elektronikou.
V moderní medicíně se hojně využívá ionizující záření, jak v diagnostice, tak v terapii. Lékaři a radiační fyzici přesně plánují zákroky a vypočítávají ...
Existuje jaderný reaktor, který vyrobí více paliva, než sám spotřebuje. Zní to jako sci‑fi, ale postavit jej už zkouší lidstvo od padesátých let. Celkem jich postavilo asi 20, ale jen dva jsou v provozu.
Moderní zemědělství řeší mnoho problémů souvisejících s potravinovou bezpečností, degradací půdy a dopadem chemických hnojiv na životní prostředí.
Krátce po Velikonocích, 8. dubna, skončila výměna 45tunového bezpečnostního rychlouzávěru u turbogenerátoru č. 3. Soustrojí TG 3 vodní elektrárny Slapy obnovilo dodávku do energetické sítě.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.