Ocenění Cena rektora ČZU v Praze za nejlepší publikační výstupy v roce 2010 nedávno získala kniha kolektivu autorů M. Libra, V. Poulek: Fotovoltaika. Vydal: ILSA, Praha, 2010, 165 stran, ISBN 978‑80‑904311‑5‑7.
Fotogalerie (2)
Kapitoly knihy Fotovoltaika jsou pečlivě voleny tak, aby pokryly danou problematiku a přitom aby kniha zůstala zajímavá a čtivá i pro neodborníky. Text je srozumitelný a tudíž vhodný pro široký okruh čtenářů.
První polovina knihy se věnuje více teorii. Pojednává o fyzikální podstatě světla, Slunci, plazmatu jako stavu sluneční hmoty, fyzikální podstatě fotovoltaické transformace energie a o fotovoltaických článcích a panelech. Druhou polovinu autoři zaměřili prakticky a hovoří o různých konstrukcích a aplikacích solárních fotovoltaických systémů, o jejich ekonomice, testování životnosti a o akumulaci transformované energie. Závěr knihy uvádí i přehled pravidelných konferencí a výstav, které slouží k setkání odborníků a ke zvyšování vzájemné informovanosti ze světa novinek v perspektivním oboru. Text doplňují četné černobílé obrázky – schémata a názorné grafy. V příloze čtenář navíc najde 103 barevných obrázků, které představují různé instalace solárních systémů i záběry z konferencí a výstav.
Knížka, jejíž první vydání finančně podpořila energetická společnost ČEZ, je dosud nejucelenější monografií o fotovoltaické transformaci energie. Spotřeba energie stále roste, zdroje fosilních paliv mají své limity a navíc jejich spalováním vznikají tzv. skleníkové plyny. Proto obnovitelné zdroje energie neustále nabývají na významu a podíl jejich využívání v posledních letech stále vzrůstá. To byl i závazek České republiky vůči Evropské unii. Autoři však význam fotovoltaických zdrojů elektřiny nepřeceňují. Přiznávají, že ještě dlouho budou v energetickém mixu pouze zdroji doplňkovými. Zdůrazňují, že minimálně po celé 21. století bude mít klíčový význam jaderná energie.
Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.
Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.
Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.
MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...
Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
