Reportáže, cestování

Článků v rubrice: 85

Na Dlouhých Stráních provádějí samí sympaťáci

Průvodce na elektrárně – ať již klasické, vodní či jaderné – musí mít několik základních vlastností. Především je to schopnost přeložit věci většinou technického zaměření do „lidštiny“ a dostatečně je vysvětlit, dál musí být vybaven nezbytným objemem znalostí, dokázat pohotově odpovědět každému na často ne vždy jednoduché dotazy a v neposlední řadě by měl umět řešit krizové situace.

Fotogalerie (8)
Roman Fišnar pravidelně trénuje na obvodu horní nádrže vodní přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně

Bruslařský reprezentant je na přečerpávačce doma
Že by měl být průvodce i sympatický, o tom není samozřejmě ani pochyb. Když navíc reprezentuje v inline rychlobruslení, pak je to ten správný muž. Jedním z těch, kteří se starají o návštěvníky na přečerpávací vodní elektrárně Dlouhé Stráně, je i Roman Fišnar. Na elektrárně je moc spokojen. Jak říká: „Čistý vzduch, krásné horské prostředí, co si mohu přát víc? A navíc jsem tady doma.“

Jak jste se dostal k průvodcování na přečerpávací vodní elektrárně Dlouhé Stráně?
Znám se již delší dobu s majiteli firmy K3 Sport, která provozuje Informační centrum elektrárny. Setkávali jsme se na nejrůznějších sportovních akcích, později mě oslovil s nabídkou spolupráce na tomto projektu.

Co patří k vašim hlavním profesním aktivitám?
Pracovních míst jsem zatím moc nevystřídal kromě příležitostných brigád. V současné době jsem stále studentem Univerzity Palackého v Olomouci.

Jaký je váš vztah k přečerpávací vodní elektrárně Dlouhé Stráně?
Elektrárna leží v lokalitě mého bydliště a mohl jsem tedy sledovat průběh její výstavby. Podílela se na ní řada mých známých a kamarádů. Kromě toho mne už ve škole velice bavily pokusy v hodinách fyziky. Z toho všeho plyne, že můj vztah k přečerpávačce je jednoduše řečeno osobní a přátelský.

Ví se o vás, že jste sportovec. Jaký sport provozujete a s jakými výsledky?
V současné době jde především o dvě aktivity související se sportem. Jsem masérem v reprezentačním týmu ČR horských kol a aktivně se věnuji inline rychlobruslení. V loňské sezóně jsem dosáhl několika dobrých výsledků. Mezi ty, kterých si nejvíce cením, patří získání titulu akademického mistra ČR na 10 km, obsazení celkově 3. místa v největším česko-slovenském seriálu závodů v inline rychlobruslení Nestlé Life in Line na trati 21 km a zisk 1. místa na mezinárodním maratónu Austria Skate Marathon 42 km (Rakousko).

Co Vás na práci průvodce nejvíc překvapilo?
Snad jen tak velký zájem lidí o exkurze. A na co všechno se lidé ptají.

Jaká je optimální doba pro návštěvu Dlouhých Strání? Co doporučujete?
Rozhodně zavítat sem v letních měsících, protože v tu dobu zde bývá nejkrásnější počasí. K mé nabídce patří i krásné přírodní scenérie a pohled na elektrárnu, která perfektně zapadá do místní krajiny.


Martin Medřický: Nejvíce se mne lidé ptají kolik to stálo…


Každoročně zprostředkovává tisícům návštěvníků informace o přečerpávací vodní elektrárně Dlouhé Stráně i Martin Medřický. Naše otázky ho nezaskočily, stejně jako otázky kteréhokoli návštěvníka. I on má velmi blízko ke sportu a lokalitě elektrárny.

Pane Medřický, čím jste se zabývat v posledních letech?
Posledních šest let jsem pracoval jako instruktor lyžování a snowboardingu v rakouských Alpách, přes jaro a léto pak jako instruktor raftingu na evropských řekách.

A váš dřívější vztah k energetice?
Musím se přiznat, že energetika mne dosud neoslovila. Je to pro mne ale nová výzva a jsem rád, že jsem do toho šel. Je to hodně zajímavé a v dnešní době energetických změn také aktuální téma. Navíc pocházím ze Šumperka, kde jsou lidé na přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé Stráně pyšní. Kromě toho mě už na škole bavily technické předměty, například témata související s vesmírem. Z fyziky jsem na vysvědčení nedostal horší známku než dvojku.

Kolik lidí z řad návštěvníků se u vás ročně vystřídá?
Návštěvníků jsou tisíce. Jde jak o laickou veřejnost, tak i zahraniční odborníky z celého světa. Zrovna minulý týden jsme tu měli čerstvě dostudované inženýry ze Sýrie, kteří se přijeli přiučit něco o takových vodních dílech jako je to naše.

Jste tady samí sportovci. Jaký sport provozujete vy?
Dříve to byla závodně atletika a basketball. Oddechovými sporty pak bylo lyžování a snowboarding, což mě nakonec posledních šest let v zahraničí živilo. Se zimními sporty jsem začal u nás v Šumperku, kde je za humny lyžařské středisko Červenohorské sedlo. Zde jsem také poprvé začal učit lidi lyžovat. Odsud jsem na protějším kopci viděl denně horní nádrž Dlouhých Strání jako na dlani. Tenkrát mě ani ve snu nenapadlo, že za pár let tam budu pracovat a dívat se, tentokrát naopak, každý den z horní nádrže na Červenohorské sedlo.

Co vás tady v Jeseníkách drží?
Je to zajímavá práce v překrásných horách v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, což radost z práce ještě umocňuje.

A co „veselá příhoda z exkurzí“, s návštěvníky toho musíte zažít mnoho...

Mám za sebou zatím pouze něco přes třicet exkurzí, takže nemohu sypat z rukávu jednu veselou historku za druhou. Ale vybavuje se mi přece jedna, zrovna z minulého týdne, s mladými inženýry a inženýrkami ze Sýrie. Ještě se šestnácti anglicky mluvícími odborníky ze zahraničí se objednali telefonicky jen jako profesoři VŠT Brno. Očekával jsem tedy seriózně vypadající pány v oblecích, namísto toho mě před hlavní branou elektrárny čekala parta ve sněhu se válejících „pětadvaceťáků“, kteří nikdy předtím neviděli sníh. Sněhové koule svištěly vzduchem, taky jsem na přivítanou jednou dostal. A pak mě slečna inženýrka přišla přivítat s pusou plnou sněhu, který mi při vyslovení pozdravu „Hello“ vyprskla do tváře.

Návštěvníci tedy jezdí i v zimě…
Ano. Je zajímavé, že lidé přijíždějí i v zimě, kdy je vzhledem ke sněhovým podmínkám exkurze ochuzena o výjezd na horní nádrž. Včetně mých známých, kteří elektrárnu navštívili ještě dříve, než jsem zde začal pracovat. Vždyť by to byla i ostuda, bydlet v Šumperku a nenavštívit Dlouhé Stráně. Nejlepší je vypravit se sem v jarních a letních měsících, kdy se můžete podívat i na horní nádrž, neoficiální symbol přečerpávací elektrárny, v nadmořské výšce 1350 m n. m.

Chystáte v elektrárně něco nového?
Firma K3 Sport, která od listopadu 2008 provozuje informační centrum elektrárny, na jaře zahájí výstavbu sportovně rekreačního areálu Kouty s celoročním provozem. Tento projekt počítá s vybudováním první šestisedačkové lanovky v České republice, sloužící nejen pro účely zimní rekreace (lyžování, běžecké lyžování), ale také pro letní využití turisty, cykloturisty i návštěvníky elektrárny. Horní stanice této bezmála dvoukilometrové lanovky bude ležet v blízkosti horní nádrže. Využitím lanovky se výrazně omezí autobusová přeprava účastníků exkurzí a sníží se tak ekologická zátěž území. Navíc návštěvníci získají možnost využít služby, které bude skýtat zázemí areálu. Z mého pohledu je tento projekt krokem do budoucna a věřím, že je přínosem nejen pro návštěvníky přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně, ale pro každého, kdo zavítá do Jeseníků.


I k technickému dílu patří úsměv
Do třetice jsme oslovili ženu - průvodkyni Informačního centra elektrárny Dlouhé Stráně, usměvavou Jitku Šrámkovou.
Jak jste se vy dostala k práci průvodce?
V podstatě náhodou. Zatelefonovala mi dcera, že má pro mě brigádu. Do té doby jsem pracovala v geodézii a ve zdravotnictví.

Jak se vám na elektrárně líbí?
Velmi, až mne to samotnou překvapilo. Do té doby jsem k elektrárně vlastně žádný vztah neměla. Zjistila jsem, že jde o nesmírně zajímavou práci – kombinuje komunikaci s lidmi, unikátní technické dílo, pobyt v nádherné přírodě. Z mých přátel a příbuzných zatím nikdo elektrárnu nenavštívil – určitě jim to doporučím a svým novým působištěm se pochlubím.

A jak jste na tom byla vy se školní fyzikou?
Pokud byl dobrý učitel, tak ano, pak byla fyzika úžasná. Ale, bohužel, zažila jsem i pravý opak.
Provozujete jako vaši kolegové také nějaký sport?
Ano, rekreačně se věnuji orientačnímu běhu, jízdě na kole, turistice, v zimě běhám na lyžích. S výsledky pro mě dostačujícími…

Na co byste nalákala návštěvníky?
Od jara bude jezdit na horní nádrž zbrusu nová doprava - ekologický autobus. Obě nádrže elektrárny leží v chráněné krajinné oblasti, tak nám záleží na tom, aby se příroda neznečišťovala. A vyjet nahoru, to opravdu doporučuji. Za slunného počasí je nádherný výhled z horní nádrže – jsou vidět nejen Jeseníky, oblast Šumperka a Bruntálska, ale dohlédnete až do Polska. Za příznivého počasí můžete zahlédnout i Krkonoše a Tatry. Letos byly vidět dokonce i Alpy.


Jak se objednat na exkurzi
Na tel. čísle 585 438 100, 602 322 244 v pracovních dnech 8-16 hod (mimo tuto dobu namluvit do hlasové schránky), o víkendech 583 283 282 (Kouty nad Desnou), nebo e-mailem na infocentrum.eds@cez.cz.
Elektronicky na www.dlouhe-strane.cz
Výchozím bodem prohlídek včetně prodeje vstupenek je objekt bývalé pošty, prodejna Helia sport, Kouty nad Desnou č. p. 1.
Vstupné: dospělí - 40 Kč, důchodci, studenti v rámci výuky - 25 Kč, děti do 10 let zdarma.
Od 1. 4. 2009 je zrušena přeprava osobními automobily. Pokud nejsou návštěvníci součástí organizované skupiny přepravující se vlastním autobusem, je nutné použít hromadnou dopravu provozovatele. Osobní automobily je možné ponechat zaparkované na bezplatném parkovišti v blízkosti  výchozího bodu exkurzí (100 m).
Dopravné: dospělí – 50 Kč, důchodci, studenti v rámci výuky - 35 Kč, děti do 10 let - 20 Kč
Dopravné zahrnuje přepravu účastníků exkurze v rámci jejího programu, a to autobusem od informačního centra v prodejně Helia sport na parkoviště za správní budovu elektrárny, dále na dolní a horní nádrž a zpět k Helia sportu. V zimních měsících (sněhová pokrývka) se prohlídky horní nádrže nekonají.

Víte, že
Přečerpávací vodní elektrárma Dlouhé Stráně se v roce 2005 zařadila v anketě čtenářů MfD mezi 7 největších divů České republiky. Stanula tak mezi nejvýznamnějšími českými památkami jako jsou hrad Karlštejn, Pražský hrad nebo zámek Hluboká. V samotném finále hlasovací soutěže se stala dokonce největším Divem České republiky, když pro ni hlasovalo celkem 119 158 občanů!

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Sloupový nástroj aneb 600 tun ve středu tokamakové jámy ITER

Impozantní nástroj tvořený rovným kmenem a větvemi z něho vyrůstajícími, neboli 600tunovým sloupem s devíti radiálními rameny, vyroste příští rok ve středu jámy tokamaku ITER. Během montáže v jámě bude podepírat, vyrovnávat a stabilizovat podsestavy vakuové nádoby, jakmile budou spojeny a svařeny.

Československo – země radia

Letos si připomínáme 100 let od založení Státního ústavu radiologického a 70 let od vzniku Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů.

Centrální solenoid ITER

Který magnet tokamaku je nejdůležitější? Bez magnetů toroidálního pole vám plazma uteče na stěny komory, bez magnetů pole poloidálního nedosáhnete potřebného tvaru plazmového provazce, bez magnetů centrálního solenoidu nebude žádné plazma…Stop!

Dolivo - Dobrovolskij a počátky přenosu elektrické energie

Před sto lety zemřel dnes již málo známý ruský fyzik, elektrotechnik a vynálezce M. O. Dolivo-Dobrovolskij. Jako jeden z prvních fyziků a techniků teoreticky i prakticky odhalil možnosti využití trojfázového střídavého proudu.

Výletů do vesmíru se nebojíme, ale auto si raději budeme řídit sami

Mladí by chtěli profitovat z vědeckého pokroku okamžitě, starší generace se dívá spíše na jeho pozitivní vliv do budoucna, vyplývá z průzkumu 3M o postojích veřejnosti k vědě (State of Science Index).

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail