Reportáže, cestování

Článků v rubrice: 85

Brno

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto

Ten, kdo v pátek 23. února 2007 v dopoledních hodinách navštívil budovu OA na Kotlářské ulici č. 9 v Brně, si musel připadat jako na Brněnské přehradě uprostřed léta. Kolem po chodbách běhaly nenasytné sinice, pro které živnou půdu vytvářely prací prášky. Tu se naštěstí objevil aktivní kyslík, který dokáže život sinicím zkomplikovat. Nezaujatý návštěvník si nutně musel položit otázku, kam se to dostal.
Vysvětlení podává jedna z organizátorek akce, studentka Andrea Pelinková ze 4. L: „Celé toto veselé dopoledne má za úkol upozornit naše spolužáky a návštěvníky školy na problém, který trápí každého Brňáka a obyvatele z okolí Brna. Zamyslely jsme se nad příčinami vzniku sinic na hladině naší přehrady a nad tím, jak spotřebitelé mohou přispět ke zlepšení tohoto problému“.
Další studentka, Lucie Kšicová, dodává: „Začíná to již výběrem vhodného pracího prostředku, nejlépe 100% bezfosfátového. Fosfor a dusík totiž představují „potravu“ pro sinice, které pak zamořují hladiny vodních ploch. Naším cílem bylo zábavnou formou seznámit naše vrstevníky s příčinami celého problému, ale také s možnostmi jeho řešení.“
A studentky se tohoto úkolu zhostily s plnou vervou. Úvod bloku, který se několikrát opakoval, představovala pohádka „O pradlence Madlence“, v níž tančily „hodné“ a „zlé“ prací prostředky, molekuly kyslíku a do toho vstupovaly v hlavní roli sinice. Následovala prezentace problému zpracovaná v Power Pointu. Vystoupení bylo doplněno referendem, ve kterém přítomní hlasovali o alokaci veřejných prostředků. K dispozici byly dvě možnosti: čistá přehrada nebo odsun nádraží. Dlužno dodat, že drtivým způsobem zvítězila první varianta. Příchozí mohli svůj názor napsat na vyvěšené archy papíru. Oslovených bylo velké množství, vždyť na škole studuje více než 600 studentů denního studia, k tomu je zde dislokována ještě největší jazyková škola v Brně a další instituce.
A proč všechno to snažení? Za celý tým to shrnula Marcela Cábová: „V říjnu roku 2006 jsme se rozhodly vstoupit do soutěže „Cesta do Evropského parlamentu“. Soutěž má pět kol a tato prezentace proběhla v rámci plnění posledního úkolu zaměřeného na odpovědnou spotřebu občanů.“
Vítězné týmy pojedou za odměnu na poznávací zájezd do Bruselu, kde navštíví i Evropský parlament. Tým studentek, o kterém byla řeč, má reálnou naději po čtyřech kolech soutěže tohoto vysněného cíle dosáhnout. Popřejme jim hodně štěstí!
Soutěž pořádá Generation-Europe ve spolupráci se Sdružením obrany spotřebitelů, pod záštitou poslankyně Evropského parlamentu Zuzany Roithové.

Více informací o projektu studentek OA Kotlářská, Brno, najdete na adrese: www.sinice.nazory.cz

studentky OA Kotlářská
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

MAAE zveřejnila nové odhady vývoje jaderné energetiky do roku 2050

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...

Vyřeší největší problém větrných elektráren pojišťovny?

Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail