Reportáže, cestování

Článků v rubrice: 85

Brno

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto

Ten, kdo v pátek 23. února 2007 v dopoledních hodinách navštívil budovu OA na Kotlářské ulici č. 9 v Brně, si musel připadat jako na Brněnské přehradě uprostřed léta. Kolem po chodbách běhaly nenasytné sinice, pro které živnou půdu vytvářely prací prášky. Tu se naštěstí objevil aktivní kyslík, který dokáže život sinicím zkomplikovat. Nezaujatý návštěvník si nutně musel položit otázku, kam se to dostal.
Vysvětlení podává jedna z organizátorek akce, studentka Andrea Pelinková ze 4. L: „Celé toto veselé dopoledne má za úkol upozornit naše spolužáky a návštěvníky školy na problém, který trápí každého Brňáka a obyvatele z okolí Brna. Zamyslely jsme se nad příčinami vzniku sinic na hladině naší přehrady a nad tím, jak spotřebitelé mohou přispět ke zlepšení tohoto problému“.
Další studentka, Lucie Kšicová, dodává: „Začíná to již výběrem vhodného pracího prostředku, nejlépe 100% bezfosfátového. Fosfor a dusík totiž představují „potravu“ pro sinice, které pak zamořují hladiny vodních ploch. Naším cílem bylo zábavnou formou seznámit naše vrstevníky s příčinami celého problému, ale také s možnostmi jeho řešení.“
A studentky se tohoto úkolu zhostily s plnou vervou. Úvod bloku, který se několikrát opakoval, představovala pohádka „O pradlence Madlence“, v níž tančily „hodné“ a „zlé“ prací prostředky, molekuly kyslíku a do toho vstupovaly v hlavní roli sinice. Následovala prezentace problému zpracovaná v Power Pointu. Vystoupení bylo doplněno referendem, ve kterém přítomní hlasovali o alokaci veřejných prostředků. K dispozici byly dvě možnosti: čistá přehrada nebo odsun nádraží. Dlužno dodat, že drtivým způsobem zvítězila první varianta. Příchozí mohli svůj názor napsat na vyvěšené archy papíru. Oslovených bylo velké množství, vždyť na škole studuje více než 600 studentů denního studia, k tomu je zde dislokována ještě největší jazyková škola v Brně a další instituce.
A proč všechno to snažení? Za celý tým to shrnula Marcela Cábová: „V říjnu roku 2006 jsme se rozhodly vstoupit do soutěže „Cesta do Evropského parlamentu“. Soutěž má pět kol a tato prezentace proběhla v rámci plnění posledního úkolu zaměřeného na odpovědnou spotřebu občanů.“
Vítězné týmy pojedou za odměnu na poznávací zájezd do Bruselu, kde navštíví i Evropský parlament. Tým studentek, o kterém byla řeč, má reálnou naději po čtyřech kolech soutěže tohoto vysněného cíle dosáhnout. Popřejme jim hodně štěstí!
Soutěž pořádá Generation-Europe ve spolupráci se Sdružením obrany spotřebitelů, pod záštitou poslankyně Evropského parlamentu Zuzany Roithové.

Více informací o projektu studentek OA Kotlářská, Brno, najdete na adrese: www.sinice.nazory.cz

studentky OA Kotlářská
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail