Data z mizejícího ledovce
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Ten, kdo v pátek 23. února 2007 v dopoledních hodinách navštívil budovu OA na Kotlářské ulici č. 9 v Brně, si musel připadat jako na Brněnské přehradě uprostřed léta. Kolem po chodbách běhaly nenasytné sinice, pro které živnou půdu vytvářely prací prášky. Tu se naštěstí objevil aktivní kyslík, který dokáže život sinicím zkomplikovat. Nezaujatý návštěvník si nutně musel položit otázku, kam se to dostal.
Vysvětlení podává jedna z organizátorek akce, studentka Andrea Pelinková ze 4. L: „Celé toto veselé dopoledne má za úkol upozornit naše spolužáky a návštěvníky školy na problém, který trápí každého Brňáka a obyvatele z okolí Brna. Zamyslely jsme se nad příčinami vzniku sinic na hladině naší přehrady a nad tím, jak spotřebitelé mohou přispět ke zlepšení tohoto problému“.
Další studentka, Lucie Kšicová, dodává: „Začíná to již výběrem vhodného pracího prostředku, nejlépe 100% bezfosfátového. Fosfor a dusík totiž představují „potravu“ pro sinice, které pak zamořují hladiny vodních ploch. Naším cílem bylo zábavnou formou seznámit naše vrstevníky s příčinami celého problému, ale také s možnostmi jeho řešení.“
A studentky se tohoto úkolu zhostily s plnou vervou. Úvod bloku, který se několikrát opakoval, představovala pohádka „O pradlence Madlence“, v níž tančily „hodné“ a „zlé“ prací prostředky, molekuly kyslíku a do toho vstupovaly v hlavní roli sinice. Následovala prezentace problému zpracovaná v Power Pointu. Vystoupení bylo doplněno referendem, ve kterém přítomní hlasovali o alokaci veřejných prostředků. K dispozici byly dvě možnosti: čistá přehrada nebo odsun nádraží. Dlužno dodat, že drtivým způsobem zvítězila první varianta. Příchozí mohli svůj názor napsat na vyvěšené archy papíru. Oslovených bylo velké množství, vždyť na škole studuje více než 600 studentů denního studia, k tomu je zde dislokována ještě největší jazyková škola v Brně a další instituce.
A proč všechno to snažení? Za celý tým to shrnula Marcela Cábová: „V říjnu roku 2006 jsme se rozhodly vstoupit do soutěže „Cesta do Evropského parlamentu“. Soutěž má pět kol a tato prezentace proběhla v rámci plnění posledního úkolu zaměřeného na odpovědnou spotřebu občanů.“
Vítězné týmy pojedou za odměnu na poznávací zájezd do Bruselu, kde navštíví i Evropský parlament. Tým studentek, o kterém byla řeč, má reálnou naději po čtyřech kolech soutěže tohoto vysněného cíle dosáhnout. Popřejme jim hodně štěstí!
Soutěž pořádá Generation-Europe ve spolupráci se Sdružením obrany spotřebitelů, pod záštitou poslankyně Evropského parlamentu Zuzany Roithové.
Více informací o projektu studentek OA Kotlářská, Brno, najdete na adrese: www.sinice.nazory.cz
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.