Terakotová armáda

V roce 1974 učinilo pár čínských rolníků největší archeologický objev 20. století. Ve snaze vykopat novou studnu  narazili v hloubce pěti metrů na obrovské množství keramických střepů. Přivolaní vědci začali postupně odhalovat něco neuvěřitelného: obrovské podzemní prostory se stovkami a stovkami soch... Jsou tu vojáci, lučištníci, koně, jezdci, vozy, akrobaté, hudebníci... Všichni tu jsou proto, aby doprovodili na poslední cestě do záhrobí svého vladaře. Hliněná armáda střeží hrobku čínského císaře Čchin Š-chuang Ti (Qin Shi Huang Di) (259 – 210 př. n. l.).  A není tu jen armáda. Císař si vzal s sebou do hrobu celý svůj dvůr věrně vyvedený ve vypálené hlíně.

Místo, extrémně cenné pro celý čínský národ, leží v provincii Šan-si asi 90 km od města Si-an. Samotná hrobka má tvar pyramidy a leží asi 1,5 km od místa nálezu terakotové armády. Přestože její poloha je dobře známa, zatím odhalena nebyla - archeologové nespěchají. Chtějí použít nejnovějších a nejšetrnějších metod k jejímu budoucímu průzkumu. Archeologové lokalitu zkoumali georadary a dalšími přístroji. V samotné hrobce objevili čtverhrannou síň s čtyřmi poschoďovitými zdmi. Na základě dalších sond předpokládají, že hrobka a její okolí jsou obrovské - 98 čtverečních kilometrů - a že mají představovat tehdejší podobu města Si-an včetně cest, vodovodů a topografických detailů. Podle dosavadního zkoumání obsahuje podzemní areál asi 20 budov.

Co vyprávějí nálezy

Dnes je v lokalitě nálezu muzeum ve třech velkých halách, které kryjí části nálezu: k vidění je zhruba osm tisíc soch vojáků a 600 koní srovnaných do špalírů, které byly před zasypáním kryté stříškami. Sochy mají výšku od 170 do 200 centimetrů a každá je jiná. Všechny byly kolorované, v době nálezu byly barvy patrné, pak ale vlivem odkrytí působením vzduchu vybledly. Liší se nejen zbrojí, ale i ve výrazech tváře - nejprve se mělo za to, že byly modelované podle skutečných vojáků. To je však málo pravděpodobné, spíše bylo úmyslem zobrazit nejrůznější lidské typy a rysy charakteristické pro obyvatele různých končin Číny, které císař sjednotil do jedné říše. Nohy a trupy jsou "prefabrikované", vyráběné na jiném místě, než hlavy, které se nasazovaly dodatečně. Hotové sochy pak dostaly příslušnou zbroj - ta byla originální, bronzová. Celkem se zatím našlo 40 000 zbraní (luků, mečů, oštěpů), také štíty a další výstroj. Mnoho dalších zbraní ovšem od doby prvního nálezu zmizelo (rozuměj: bylo ukradeno). V muzejních halách jsou i ukázky rekonstrukcí některých soch a jejich detailů, některá místa jsou naopak ponechána v troskách, tak jak byla při odkrytí, když se na ně zřítily podzemní stříšky a zavalila je zemina. Na některých místech je dokonce patrné záměrné zničení, archeologové se domnívají, že tu plenily bojůvky některého z následovníků slavného císaře.

Co vyprávějí záznamy a pověsti

Popisy hrobky napsané století po císařově smrti naznačují, že hrobka byla vlastně obrovským palácem z precizně opracovaných kamenů. Stropy byly vyzdobeny pravými perlami a sochy byly ze zlata a stříbra. Hradby, které palác obklopovaly, byly dlouhé 6 km. Uvnitř hrobky jsou falešné řeky a kanály, v nichž proudila toxická rtuť. Abnormálně vysoký obsah rtuti v okolní půdě propůjčuje tomuto tvrzení důvěryhodnost. Na stavbě areálu hrobky a jejího vybavení prý pracovalo přes 700 tisíc lidí, stavělo se téměř 40 let a dokončovalo až po vladařově smrti. Na narušitele klidu odpočinku císaře jsou prý přichystány pasti a samostříly. Těžko říci, zda jde jen o pověsti inspirované Indiana Jonesem, nebo zda je to pravda a může to být jeden z důvodů, proč se s odkrytím samotné hrobky nespěchá. Pravda je, že překvapivě dobrý stav reálných zbraní terakotového vojska může znamenat, že i případné technické nástrahy mohou i po více než dvou tisících letech fungovat...

Zdroje:

http://www.smithsonianmag.com/history/terra-cotta-soldiers-on-the-march-30942673/

http://www.livescience.com/57690-amazing-archaeological-discoveries.html?utm_source=llm-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20170201-llm