CzechRad a Žhavá místa
Když se řekne radioaktivita, většina lidí si vybaví jaderné elektrárny, Černobyl nebo varovné symboly na žlutém pozadí. Jenže radioaktivita je přirozenou součástí našeho světa ...
Taťána Leonovičová vystudovala Vysokou školu chemicko-technologickou v Petrohradě, pokračovala postgraduálním studiem na ČVUT, Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské, na oboru jaderná chemie. Pracovala v Oddělení radiofarmak v ÚJV Řež, poté na Přírodovědecké fakultě UK. Praha. Nyní je hlavním technikem Konzervátorského pracoviště (KOP) Středočeského muzea v Roztokách u Prahy, kde se k ošetřování historických předmětů používá ionizujícího záření
Můžete blíže představit svou práci?
Zabýváme se sanací dřeva, kde ničíme dřevokazný hmyz pomocí ionizujícího záření. Také likvidujeme některé druhy plísní, tónujeme sklo, provádíme sterilizaci.
Jaká zařízení přitom používáte?
Na našem pracovišti se používá uzavřený radioaktivní zářič LIZA s gama zářičem obsahujícím 60Co.
Můžete popsat, jak funguje ozařovací komora?
Gama záření je velmi pronikavé, prochází ozařovanou hmotou a narušuje chemické vazby ozařovaného předmětu. Narušuje zejména důležité vazby ve složitých molekulách DNA a ve velkých radiačních dávkách způsobuje zánik ozařovaných živých organizmů. Na druhé straně energie tohoto záření není tak vysoká, aby vyvolala změny v jádrech atomů prvků ozařovaných hmot, a tím je nijak nepoškozuje a nezanechává v nich žádná residua.
Je podobné zařízení ještě v jiném muzeu v ČR?
V České republice existuje ještě jedno ozařovací pracoviště zaměřené na sterilizaci pomocného zdravotnického materiálu ve Veverské Bítýšce u Brna. Toto pracoviště se také jako vedlejší činností zabývá sanací dřeva. Má ale určitá omezení v sortimentu a ve velikosti ozařovaných předmětů.
My ošetřujeme sbírkové předměty pro všechna muzea republiky, která to potřebují, a to včetně kožešin, vycpaných zvířat a ptáků, hudebních nástrojů apod. Dále ošetřujeme zařízení kostelů, varhany a jiné předměty pro organizace i soukromníky.
Pod pojmem „ošetření“ můžeme rozumět ochranu před dřevokaznými a jinými škůdci nebo také konzervaci barev proti stárnutí apod.?
Většinu činností ozařovny Středočeského muzea v Roztokách u Prahy tvoří dezinsekce, tedy hubení dřevokazného hmyzu – červotočů, tesaříků, hrbohlavů. Rozměry ozařovací komory ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy (4,5 x 4,5 x 2,7 metrů) umožňují ošetření i velkých kusů nábytku a plastik. Vlastní ozáření trvá průměrně 48 hodin. Jde pouze o hubení nebo likvidaci škůdců, nejedná se o žádnou konzervaci nebo o prevenci stárnutí. Naopak například u papíru způsobují větší dávky záření, že papír stárne a křehne.
Vzpomenete si, jaký nejvzácnější a jaký nejkurióznější předmět jste zde v minulosti konzervovali?
Na našem pracovišti jsme ošetřovali figury koní z letenského kolotoče, kmen lípy pro scénu Národního divadla, rakve z některých významných hrobek, vzácné hudební nástroje z Národního muzea a spoustu dalších předmětů. Dostali jsme také zakázku na radiační barvení skla – tónování skleněných bublin pro fasádu nové budovy Národního divadla.
Když se řekne radioaktivita, většina lidí si vybaví jaderné elektrárny, Černobyl nebo varovné symboly na žlutém pozadí. Jenže radioaktivita je přirozenou součástí našeho světa ...
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Infocentra Skupiny ČEZ zvou veřejnost k objevování fascinujícího světa energetiky celoročně. Prázdniny však dětem zpestřuje oblíbená soutěž, letos s podtitulem „Elektřina krok za krokem“.
Ještě v roce 2021 využívalo 3D tisk jen přibližně 5 % evropských firem. Technologie byla často vnímána jako nástroj pro prototypování nebo experimentování. O pět let později se však situace zásadně změnila.
Vloni byla podepsána smlouva s Korejci, stavba se má zahájit v roce 2029. Co všechno se už nyní připravuje? Logicky napadá projektová dokumentace, ale věděli jste například, že je třeba udělat ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.