Jak se daří stelarátorům v éře startupů?
Může rostoucí vlna technologie stelarátorů pozvednout celý fúzní průmysl? Začátek milénia zastihl vývoj fúze ve znamení rození privátních společností.
Taťána Leonovičová vystudovala Vysokou školu chemicko-technologickou v Petrohradě, pokračovala postgraduálním studiem na ČVUT, Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské, na oboru jaderná chemie. Pracovala v Oddělení radiofarmak v ÚJV Řež, poté na Přírodovědecké fakultě UK. Praha. Nyní je hlavním technikem Konzervátorského pracoviště (KOP) Středočeského muzea v Roztokách u Prahy, kde se k ošetřování historických předmětů používá ionizujícího záření
Můžete blíže představit svou práci?
Zabýváme se sanací dřeva, kde ničíme dřevokazný hmyz pomocí ionizujícího záření. Také likvidujeme některé druhy plísní, tónujeme sklo, provádíme sterilizaci.
Jaká zařízení přitom používáte?
Na našem pracovišti se používá uzavřený radioaktivní zářič LIZA s gama zářičem obsahujícím 60Co.
Můžete popsat, jak funguje ozařovací komora?
Gama záření je velmi pronikavé, prochází ozařovanou hmotou a narušuje chemické vazby ozařovaného předmětu. Narušuje zejména důležité vazby ve složitých molekulách DNA a ve velkých radiačních dávkách způsobuje zánik ozařovaných živých organizmů. Na druhé straně energie tohoto záření není tak vysoká, aby vyvolala změny v jádrech atomů prvků ozařovaných hmot, a tím je nijak nepoškozuje a nezanechává v nich žádná residua.
Je podobné zařízení ještě v jiném muzeu v ČR?
V České republice existuje ještě jedno ozařovací pracoviště zaměřené na sterilizaci pomocného zdravotnického materiálu ve Veverské Bítýšce u Brna. Toto pracoviště se také jako vedlejší činností zabývá sanací dřeva. Má ale určitá omezení v sortimentu a ve velikosti ozařovaných předmětů.
My ošetřujeme sbírkové předměty pro všechna muzea republiky, která to potřebují, a to včetně kožešin, vycpaných zvířat a ptáků, hudebních nástrojů apod. Dále ošetřujeme zařízení kostelů, varhany a jiné předměty pro organizace i soukromníky.
Pod pojmem „ošetření“ můžeme rozumět ochranu před dřevokaznými a jinými škůdci nebo také konzervaci barev proti stárnutí apod.?
Většinu činností ozařovny Středočeského muzea v Roztokách u Prahy tvoří dezinsekce, tedy hubení dřevokazného hmyzu – červotočů, tesaříků, hrbohlavů. Rozměry ozařovací komory ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy (4,5 x 4,5 x 2,7 metrů) umožňují ošetření i velkých kusů nábytku a plastik. Vlastní ozáření trvá průměrně 48 hodin. Jde pouze o hubení nebo likvidaci škůdců, nejedná se o žádnou konzervaci nebo o prevenci stárnutí. Naopak například u papíru způsobují větší dávky záření, že papír stárne a křehne.
Vzpomenete si, jaký nejvzácnější a jaký nejkurióznější předmět jste zde v minulosti konzervovali?
Na našem pracovišti jsme ošetřovali figury koní z letenského kolotoče, kmen lípy pro scénu Národního divadla, rakve z některých významných hrobek, vzácné hudební nástroje z Národního muzea a spoustu dalších předmětů. Dostali jsme také zakázku na radiační barvení skla – tónování skleněných bublin pro fasádu nové budovy Národního divadla.
Může rostoucí vlna technologie stelarátorů pozvednout celý fúzní průmysl? Začátek milénia zastihl vývoj fúze ve znamení rození privátních společností.
Dominantním faktorem obezity v bohatších společnostech není snížená fyzická aktivita, ale zvýšený příjem kalorií. Potvrdila to data z databáze výživy MAAE.
Průmyslový odpad se může proměnit v horninu za pouhých 35 let. To je něco úplně jiného, než tisíce nebo miliony let, po které vznikají běžné horniny.
Keratin, který se dá získat nejen z ovčí vlny, ale i dalších chlupů či vlasů, by se podle nové studie mohl použít k opravě skloviny a prevenci zubního kazu. Brzy by se mohl objevit i ve vaší zubní ordinaci.
Za materiál, který bude pokrývat vnitřní stěny vakuové komory tokamaku ITER, bylo standardně považováno beryllium, s výjimkou tepelně nejvíce namáhaného údolí komory ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.