Data z mizejícího ledovce
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Taťána Leonovičová vystudovala Vysokou školu chemicko-technologickou v Petrohradě, pokračovala postgraduálním studiem na ČVUT, Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské, na oboru jaderná chemie. Pracovala v Oddělení radiofarmak v ÚJV Řež, poté na Přírodovědecké fakultě UK. Praha. Nyní je hlavním technikem Konzervátorského pracoviště (KOP) Středočeského muzea v Roztokách u Prahy, kde se k ošetřování historických předmětů používá ionizujícího záření
Můžete blíže představit svou práci?
Zabýváme se sanací dřeva, kde ničíme dřevokazný hmyz pomocí ionizujícího záření. Také likvidujeme některé druhy plísní, tónujeme sklo, provádíme sterilizaci.
Jaká zařízení přitom používáte?
Na našem pracovišti se používá uzavřený radioaktivní zářič LIZA s gama zářičem obsahujícím 60Co.
Můžete popsat, jak funguje ozařovací komora?
Gama záření je velmi pronikavé, prochází ozařovanou hmotou a narušuje chemické vazby ozařovaného předmětu. Narušuje zejména důležité vazby ve složitých molekulách DNA a ve velkých radiačních dávkách způsobuje zánik ozařovaných živých organizmů. Na druhé straně energie tohoto záření není tak vysoká, aby vyvolala změny v jádrech atomů prvků ozařovaných hmot, a tím je nijak nepoškozuje a nezanechává v nich žádná residua.
Je podobné zařízení ještě v jiném muzeu v ČR?
V České republice existuje ještě jedno ozařovací pracoviště zaměřené na sterilizaci pomocného zdravotnického materiálu ve Veverské Bítýšce u Brna. Toto pracoviště se také jako vedlejší činností zabývá sanací dřeva. Má ale určitá omezení v sortimentu a ve velikosti ozařovaných předmětů.
My ošetřujeme sbírkové předměty pro všechna muzea republiky, která to potřebují, a to včetně kožešin, vycpaných zvířat a ptáků, hudebních nástrojů apod. Dále ošetřujeme zařízení kostelů, varhany a jiné předměty pro organizace i soukromníky.
Pod pojmem „ošetření“ můžeme rozumět ochranu před dřevokaznými a jinými škůdci nebo také konzervaci barev proti stárnutí apod.?
Většinu činností ozařovny Středočeského muzea v Roztokách u Prahy tvoří dezinsekce, tedy hubení dřevokazného hmyzu – červotočů, tesaříků, hrbohlavů. Rozměry ozařovací komory ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy (4,5 x 4,5 x 2,7 metrů) umožňují ošetření i velkých kusů nábytku a plastik. Vlastní ozáření trvá průměrně 48 hodin. Jde pouze o hubení nebo likvidaci škůdců, nejedná se o žádnou konzervaci nebo o prevenci stárnutí. Naopak například u papíru způsobují větší dávky záření, že papír stárne a křehne.
Vzpomenete si, jaký nejvzácnější a jaký nejkurióznější předmět jste zde v minulosti konzervovali?
Na našem pracovišti jsme ošetřovali figury koní z letenského kolotoče, kmen lípy pro scénu Národního divadla, rakve z některých významných hrobek, vzácné hudební nástroje z Národního muzea a spoustu dalších předmětů. Dostali jsme také zakázku na radiační barvení skla – tónování skleněných bublin pro fasádu nové budovy Národního divadla.
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.