Rozhovory

Článků v rubrice: 43

Konzervuje ionizujícím zářením

Taťána Leonovičová vystudovala Vysokou školu chemicko-technologickou v Petrohradě, pokračovala postgraduálním studiem na ČVUT, Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské, na oboru jaderná chemie. Pracovala v Oddělení radiofarmak v ÚJV Řež, poté na Přírodovědecké fakultě UK. Praha. Nyní je hlavním technikem Konzervátorského pracoviště (KOP) Středočeského muzea v Roztokách u Prahy, kde se k ošetřování historických předmětů používá ionizujícího záření

Fotogalerie (1)
Taťána Leonovičová se ve volných chvílích věnuje svému chlupatému miláčkovi, ráda chodí na houby, pracuje na zahradě, chodí na procházky…

Můžete blíže představit svou práci?
Zabýváme se sanací dřeva, kde ničíme dřevokazný hmyz pomocí ionizujícího záření. Také likvidujeme některé druhy plísní, tónujeme sklo, provádíme sterilizaci.

Jaká zařízení přitom používáte?
Na našem pracovišti se používá uzavřený radioaktivní zářič LIZA s gama zářičem obsahujícím 60Co.

Můžete popsat, jak funguje ozařovací komora?
Gama záření je velmi pronikavé, prochází ozařovanou hmotou a narušuje chemické vazby ozařovaného předmětu. Narušuje zejména důležité vazby ve složitých molekulách DNA a ve velkých radiačních dávkách způsobuje zánik ozařovaných živých organizmů. Na druhé straně energie tohoto záření není tak vysoká, aby vyvolala změny v jádrech atomů prvků ozařovaných hmot, a tím je nijak nepoškozuje a nezanechává v nich žádná residua.

Je podobné zařízení ještě v jiném muzeu v ČR?
V České republice existuje ještě jedno ozařovací pracoviště zaměřené na sterilizaci pomocného zdravotnického materiálu ve Veverské Bítýšce u Brna. Toto pracoviště se také jako vedlejší činností zabývá sanací dřeva. Má ale určitá omezení v sortimentu a ve velikosti ozařovaných předmětů.

My ošetřujeme sbírkové předměty pro všechna muzea republiky, která to potřebují, a to včetně kožešin, vycpaných zvířat a ptáků, hudebních nástrojů apod. Dále ošetřujeme zařízení kostelů, varhany a jiné předměty pro organizace i soukromníky.

Pod pojmem „ošetření“ můžeme rozumět ochranu před dřevokaznými a jinými škůdci nebo také konzervaci barev proti stárnutí apod.?
Většinu činností ozařovny Středočeského muzea v Roztokách u Prahy tvoří dezinsekce, tedy hubení dřevokazného hmyzu – červotočů, tesaříků, hrbohlavů. Rozměry ozařovací komory ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy (4,5 x 4,5 x 2,7 metrů) umožňují ošetření i velkých kusů nábytku a plastik. Vlastní ozáření trvá průměrně 48 hodin. Jde pouze o hubení nebo likvidaci škůdců, nejedná se o žádnou konzervaci nebo o prevenci stárnutí. Naopak například u papíru způsobují větší dávky záření, že papír stárne a křehne.

Vzpomenete si, jaký nejvzácnější a jaký nejkurióznější předmět jste zde v minulosti konzervovali?
Na našem pracovišti jsme ošetřovali figury koní z letenského kolotoče, kmen lípy pro scénu Národního divadla, rakve z některých významných hrobek, vzácné hudební nástroje z Národního muzea a spoustu dalších předmětů. Dostali jsme také zakázku na radiační barvení skla – tónování skleněných bublin pro fasádu nové budovy Národního divadla.

Děkujeme za rozhovor.


O ozařování kulturních předmětů za účelem konzervace a o dalších příkladech použití vysokých dávek ionizujícího záření jsme již psali v www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-energetika/542-velke-davky-zareni

Využití ionizujícího záření k sanaci zejména dřevěných předmětů představuje velice účinnou a šetrnou metodu. Radiační dezinsekce (likvidace škodlivého hmyzu) dřeva, případně papíru, je oproti zásahu pomocí chemických přípravků proces zcela účinný a k ošetřovaným předmětům daleko šetrnější. Při interakci ionizujícího záření s hmotou dochází k energetické aktivaci elektronového systému molekul. To vyvolá chemické a biologické účinky, které můžeme využit. Zdrojem záření bývá nejčastěji radioaktivní izotop 60Co, vzácněji 137Cs. Je to izotop uměle vyráběný v jaderných reaktorech, který se speciálně zpracovává do tzv. uzavřeného radioaktivního zářiče, vhodného pro technické použití. Interakce gama záření s energií v řádu jednotek MeV, tedy záření radioizotopů 60Co a 137Cs, probíhá výhradně s vnějším elektronovým systémem molekul, nedokáže ovlivnit jádro atomu, a tedy nevyvolává v žádném materiálu sekundární radioaktivitu. Ozářený materiál tedy není radioaktivní.

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Data z mizejícího ledovce

Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.

Druhý pokus na ITERu na výbornou

Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.

Malé a velké reaktory

Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.

Malinké želvušky přežijí i ve vesmíru

Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...

Kvantové počítače budou splněným snem hackerů

Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail