Rozhovory

Článků v rubrice: 35

Poklady z elektroodpadu

Zpětný odběr starých elektrospotřebičů už u nás funguje 8 let. Přesto dvě třetiny lidí třídění tohoto nebezpečného a současně cenného odpadu nevěnují pozornost. S argumentem „stejně se to všechno sveze na jednu hromadu“ tak končí řada elektrospotřebičů v komunálním odpadu, a to přesto, že z nich lze použít řadu součástek či kovů, včetně např. zlata. Téma recyklace elektroodpadu v České republice nám přiblížil ředitel kolektivního systému REMA Systém, Petr Kubernát.

Fotogalerie (5)
Ilustrační foto

 

Jak se problematika vysloužilých elektrozařízení řešila před rokem 2005, kdy u nás začaly fungovat kolektivní systémy pro zpětný odběr elektroodpadu?

Do roku 2005, kdy vstoupila v platnost novela zákona o odpadech, tuto problematiku nikdo neřešil, resp. nikdo za ni nebyl odpovědný. Nevládla zde žádná pravidla a elektroodpad končil v drtivé většině případů na skládkách a ve spalovnách. Po novelizaci v roce 2005 přešla odpovědnost na výrobce a dovozce, kteří se o své elektrospotřebiče musejí postarat i po skončení jejich životnosti. Většinou to dělají v rámci kolektivních systémů.

 

Jaký přístup mají Češi k třídění elektroodpadu?

Teprve se to učí. K výraznému vzestupu množství odevzdaných vysloužilých elektrozařízení došlo v letech 2005-2009, v posledních letech množství vytříděného elektroodpadu stagnuje. Od roku 2006 se množství odevzdaného elektroodpadu na osobu zvýšilo ze dvou kilogramů za rok na současných pět.

 

Dvě třetiny elektroodpadu přesto každoročně končí v komunálním odpadu, odpovědně elektroodpad tedy třídí přibližně třetina obyvatel. Řada lidí si ani neuvědomuje, že se v elektrospotřebičích často nachází rtuť, arzen, kadmium, olovo, ftaláty, PVC a další nebezpečné látky. Pokud tyto látky skončí na skládce, mohou vážně škodit životnímu prostředí.

Můžete srovnat, jak si v oblasti třídění a recyklace elektroodpadu stojíme ve srovnání se zbytkem Evropy?

Ve zpětném odběru elektrozařízení se pohybujeme v rámci Evropské unie někde uprostřed žebříčku. Lépe jsou na tom například skandinávské země, kde s tříděním začali mnohem dříve, výrazně zaostáváme například i za sousedním Rakouskem. Naopak Polsko, Slovensko nebo Maďarsko jsou na tom hůře.

 

Kam tedy dnes s elektroodpadem?

Dnes již v České republice existuje několik desítek tisíc sběrných míst, kde mohou lidé elektroodpad bezplatně odevzdat. Jedná se o prodejny elektra, sběrné dvory a mnoho dalších míst. Třídění elektroodpadu se neustále zjednodušuje. Od roku 2008 jsme postupně rozjeli projekty „Zelená škola“, „Zelená firma“ a „Zelená obec“, jimiž se snažíme lidem přiblížit možnost třídění elektroodpadu do míst, kde pracují, studují nebo kde se běžně pohybují, často i přímo na magistrátech. V roce 2011 jsme pak spustili unikátní projekt „Buď líný“. V jeho rámci si mohou lidé nechat elektroodpad zdarma odvézt přímo z pohodlí svého domova, stačí pouze objednat svoz. Třídění už tak nemůže být snazší.

 

Co očekáváte v oblasti zpětného odběru elektroodpadu do budoucna?

V rámci Evropské unie se připravuje legislativa, která by členským státům měla zpřísnit podmínky, pokud jde o poměr množství zpětně odebraného elektroodpadu vůči množství elektrospotřebičů uvedených na trh. Na nové, přísnější požadavky bude muset reagovat i ČR.

 

Myslíte, že je třeba obyvatelstvo k třídění odpadů motivovat?

Často se o tom hovoří. Objevila se i myšlenka finanční odměny za každý odevzdaný elektrospotřebič. Nepovažuji to ale za příliš šťastné řešení. Otázkou především je, jak by se takové opatření promítlo do výše recyklačního poplatku, který je zahrnut v ceně každého elektrospotřebiče a který slouží k hrazení nákladů spojených se zpětným odběrem – i když je motivace samozřejmě nedílnou součástí celé této problematiky. Stále je co dohánět při motivaci k ochraně přírody a při výchově mladé generace.

 

Děkuji za rozhovor.

Lucie Paseková, LESENSKY.CZ s. r. o

 

 


REMA Systém

REMA Systém je neziskově hospodařící společnost, která vznikla pro splnění povinností daných novelou zákona o odpadech. Systém byl založen 14. února 2005. Iniciovali jej největší dovozci a výrobci informačních technologií a telekomunikací v ČR. Hlavním smyslem činnosti REMA Systému je ochrana životního prostředí zabezpečením efektivní recyklace odpadů elektrických a elektronických zařízení (OEEZ). Za tímto účelem REMA Systém zajišťuje organizaci sběru, třídění, nakládání a recyklaci v celé České republice. REMA Systém se zaměřuje na komplexní řešení pro všechny skupiny elektrozařízení a zároveň zastřešuje projekt Trash Made, který je zaměřen na výrobu šperků a doplňků z elektroodpadu.

 

Projekt Trash Made

Trash Made je kolekce originálních šperků, módních a bytových doplňků vyrobených z recyklovaných materiálů a součástek, které byly už jednou použity a původně měly být nevratně zrecyklovány nebo trvale zničeny. Předměty z těchto materiálů fascinují různorodostí tvarů, barev a materiálů. Kolekce mají omezený rozsah na několik kusů – Trash Made vychází z moderních technologií, které se neustále mění a poskytují stále novou inspiraci.

 

Spolupráce energetiků s chráněnými dílnami

V projektu Trash Made například společnost ČEZ Distribuční služby úzce spolupracuje s chráněnými dílnami. Dodává jim vybrané druhy elektroodpadu, jehož další zpracování a využití skýtá chráněným dílnám pracovní příležitosti i určitý zisk z prodeje výrobků. Od roku 2006 předala již téměř 30 tun elektroodpadu. Sortiment je široký – jedná se např. o vyřazenou měřicí techniku, rozvaděče, pojistky a jiné elektrické přístroje. Podívejte se na obrázky (web: www.trashmade.cz), jaké krásné věci z nich umějí šikovné ruce vykouzlit.

 

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail