Rozhovory

Článků v rubrice: 35

Poklady z elektroodpadu

Zpětný odběr starých elektrospotřebičů už u nás funguje 8 let. Přesto dvě třetiny lidí třídění tohoto nebezpečného a současně cenného odpadu nevěnují pozornost. S argumentem „stejně se to všechno sveze na jednu hromadu“ tak končí řada elektrospotřebičů v komunálním odpadu, a to přesto, že z nich lze použít řadu součástek či kovů, včetně např. zlata. Téma recyklace elektroodpadu v České republice nám přiblížil ředitel kolektivního systému REMA Systém, Petr Kubernát.

Fotogalerie (5)
Ilustrační foto

 

Jak se problematika vysloužilých elektrozařízení řešila před rokem 2005, kdy u nás začaly fungovat kolektivní systémy pro zpětný odběr elektroodpadu?

Do roku 2005, kdy vstoupila v platnost novela zákona o odpadech, tuto problematiku nikdo neřešil, resp. nikdo za ni nebyl odpovědný. Nevládla zde žádná pravidla a elektroodpad končil v drtivé většině případů na skládkách a ve spalovnách. Po novelizaci v roce 2005 přešla odpovědnost na výrobce a dovozce, kteří se o své elektrospotřebiče musejí postarat i po skončení jejich životnosti. Většinou to dělají v rámci kolektivních systémů.

 

Jaký přístup mají Češi k třídění elektroodpadu?

Teprve se to učí. K výraznému vzestupu množství odevzdaných vysloužilých elektrozařízení došlo v letech 2005-2009, v posledních letech množství vytříděného elektroodpadu stagnuje. Od roku 2006 se množství odevzdaného elektroodpadu na osobu zvýšilo ze dvou kilogramů za rok na současných pět.

 

Dvě třetiny elektroodpadu přesto každoročně končí v komunálním odpadu, odpovědně elektroodpad tedy třídí přibližně třetina obyvatel. Řada lidí si ani neuvědomuje, že se v elektrospotřebičích často nachází rtuť, arzen, kadmium, olovo, ftaláty, PVC a další nebezpečné látky. Pokud tyto látky skončí na skládce, mohou vážně škodit životnímu prostředí.

Můžete srovnat, jak si v oblasti třídění a recyklace elektroodpadu stojíme ve srovnání se zbytkem Evropy?

Ve zpětném odběru elektrozařízení se pohybujeme v rámci Evropské unie někde uprostřed žebříčku. Lépe jsou na tom například skandinávské země, kde s tříděním začali mnohem dříve, výrazně zaostáváme například i za sousedním Rakouskem. Naopak Polsko, Slovensko nebo Maďarsko jsou na tom hůře.

 

Kam tedy dnes s elektroodpadem?

Dnes již v České republice existuje několik desítek tisíc sběrných míst, kde mohou lidé elektroodpad bezplatně odevzdat. Jedná se o prodejny elektra, sběrné dvory a mnoho dalších míst. Třídění elektroodpadu se neustále zjednodušuje. Od roku 2008 jsme postupně rozjeli projekty „Zelená škola“, „Zelená firma“ a „Zelená obec“, jimiž se snažíme lidem přiblížit možnost třídění elektroodpadu do míst, kde pracují, studují nebo kde se běžně pohybují, často i přímo na magistrátech. V roce 2011 jsme pak spustili unikátní projekt „Buď líný“. V jeho rámci si mohou lidé nechat elektroodpad zdarma odvézt přímo z pohodlí svého domova, stačí pouze objednat svoz. Třídění už tak nemůže být snazší.

 

Co očekáváte v oblasti zpětného odběru elektroodpadu do budoucna?

V rámci Evropské unie se připravuje legislativa, která by členským státům měla zpřísnit podmínky, pokud jde o poměr množství zpětně odebraného elektroodpadu vůči množství elektrospotřebičů uvedených na trh. Na nové, přísnější požadavky bude muset reagovat i ČR.

 

Myslíte, že je třeba obyvatelstvo k třídění odpadů motivovat?

Často se o tom hovoří. Objevila se i myšlenka finanční odměny za každý odevzdaný elektrospotřebič. Nepovažuji to ale za příliš šťastné řešení. Otázkou především je, jak by se takové opatření promítlo do výše recyklačního poplatku, který je zahrnut v ceně každého elektrospotřebiče a který slouží k hrazení nákladů spojených se zpětným odběrem – i když je motivace samozřejmě nedílnou součástí celé této problematiky. Stále je co dohánět při motivaci k ochraně přírody a při výchově mladé generace.

 

Děkuji za rozhovor.

Lucie Paseková, LESENSKY.CZ s. r. o

 

 


REMA Systém

REMA Systém je neziskově hospodařící společnost, která vznikla pro splnění povinností daných novelou zákona o odpadech. Systém byl založen 14. února 2005. Iniciovali jej největší dovozci a výrobci informačních technologií a telekomunikací v ČR. Hlavním smyslem činnosti REMA Systému je ochrana životního prostředí zabezpečením efektivní recyklace odpadů elektrických a elektronických zařízení (OEEZ). Za tímto účelem REMA Systém zajišťuje organizaci sběru, třídění, nakládání a recyklaci v celé České republice. REMA Systém se zaměřuje na komplexní řešení pro všechny skupiny elektrozařízení a zároveň zastřešuje projekt Trash Made, který je zaměřen na výrobu šperků a doplňků z elektroodpadu.

 

Projekt Trash Made

Trash Made je kolekce originálních šperků, módních a bytových doplňků vyrobených z recyklovaných materiálů a součástek, které byly už jednou použity a původně měly být nevratně zrecyklovány nebo trvale zničeny. Předměty z těchto materiálů fascinují různorodostí tvarů, barev a materiálů. Kolekce mají omezený rozsah na několik kusů – Trash Made vychází z moderních technologií, které se neustále mění a poskytují stále novou inspiraci.

 

Spolupráce energetiků s chráněnými dílnami

V projektu Trash Made například společnost ČEZ Distribuční služby úzce spolupracuje s chráněnými dílnami. Dodává jim vybrané druhy elektroodpadu, jehož další zpracování a využití skýtá chráněným dílnám pracovní příležitosti i určitý zisk z prodeje výrobků. Od roku 2006 předala již téměř 30 tun elektroodpadu. Sortiment je široký – jedná se např. o vyřazenou měřicí techniku, rozvaděče, pojistky a jiné elektrické přístroje. Podívejte se na obrázky (web: www.trashmade.cz), jaké krásné věci z nich umějí šikovné ruce vykouzlit.

 

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

MAAE zveřejnila nové odhady vývoje jaderné energetiky do roku 2050

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...

Vyřeší největší problém větrných elektráren pojišťovny?

Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail