Rozhovory

Článků v rubrice: 35

Martina Malá – operátorka experimentálních zařízení

Vystudovala bakalářský obor Jaderná zařízení na Katedře jaderných reaktorů (KJR) Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI) ČVUT. Na katedře také pomáhala jako tzv. “pomvěd“, tedy pomocný vědecký pracovník. Při studiu se nechala zaměstnat i v ÚJV Řež, a. s. Dnes studuje navazující magisterské studium na Fakultě elektrotechnické (FEL) ČVUT, obor Elektroenergetika. Lék na únavu vidí v canisterapii. „Se psem zapomínám na veškeré neduhy a strasti. I na únavu,“ říká Martina.

Fotogalerie (2)
Martina Malá chce zůstat věrná české vědě

Martino, čím se v ÚJV Řež, a. s., zabýváte?
Náplní mé práce je – oficiálně řečeno – operátorské řízení experimentálních zařízení. Zní to možná trochu nekonkrétně. Zjednodušeně řečeno kontroluji v době směny parametry našich reaktorových experimentálních smyček. Smyčka je uzavřený okruh, jímž cirkuluje chladicí médium. Hlavní součástí smyčky je aktivní kanál, který je většinou založen v aktivní zóně reaktoru LVR-15. V tomto kanálu jsou simulovány podmínky konkrétních energetických reaktorů (teplota, tlak). Pokud je aktivní kanál založen v reaktoru, pak je simulováno i radiační prostředí. Některé smyčky ovšem v reaktoru založeny nejsou, protože se nejprve testují neaktivně. Mezi takovéto smyčky patří např. reaktorová smyčka chlazená nadkritickou vodou (tj. voda je pod tlakem více než 22,1 MPa a má teplotu vyšší než 374,15 °C) a heliová smyčka, obě jsou určeny pro simulaci podmínek reaktorů IV. generace.

Jakému konkrétnímu projektu se věnujete?
V současné době naše oddělení zajišťuje experimentální provoz pro projekty na zařízení RVS-4 (reaktorová vodní smyčka) a na smyčce BESTH.

RVS-4 slouží ke studiu vlivu chemických režimů na chování radionuklidů korozních produktů v podmínkách simulujících provoz jaderných elektráren. V aktivním kanálu smyčky se udržuje tlak cca 12 MPa a teplota cca 300 °C.

Zařízení BESTH je určeno pro dlouhodobé zkoušky chování testovaných vzorků. Vzorky, tzv. mock-upy, představují model stěny fúzního reaktoru a jsou vyrobeny z vrstev nerez oceli, slitiny mědi a berylia. Cílem je ověřit životnost spoje mezi beryliem a slitinou mědi při vysokém počtu teplotních cyklů. Tato smyčka je mimo reaktor, ale připravuje se její aktivní varianta.

Máte zkušenosti se studiem na fakultách FJFI, FEL ČVUT a současně s prací v ÚJV Řež. Můžete srovnat, nakolik je teorie vyučovaná na školách odlišná od praxe?
Obecně – ve škole se setkáte především s teorií, kterou v mnoha případech v praxi ani nevyužijete. Takové pro mě bylo základní studium na FJFI. Na druhé straně chápu, že je dobré mít širší přehled v matematicko-fyzikálním světě. Po dvou letech teorie a hudrování nad ztraceným časem se konečně vrhnete na to, co vás už víc baví. V mém případě to byla katedra reaktorů. Výuka propojuje teoretický základ s praxí a je kvalitní. Velice si třeba cením času stráveného na školním reaktoru VR-1.

Práce v ústavu, to je jiná káva. Od studia se odlišuje hlavně v tom, že se zaměříte na konkrétní věc. Pokud si ale nedáte dobrý pozor, ztrácíte široký přehled. Uvedu příklad: Na KJR jsem se dozvěděla od všeho něco, získala jsem znalosti z různých oborů, např. o radioaktivních odpadech, o reaktorové fyzice, o experimentech, o dozimetrii, o jaderné fyzice, o elektrárnách a reaktorech, o termodynamice, o dalších zdrojích energií apod., kdežto v praxi jsem se zaměřila jen na experimentální smyčky. Je pravda, že nyní toho vím víc o LVR-15, protože také provázím exkurze, ale zase zapomínám znalosti získané v průběhu studia na KJR, protože je zatím nepotřebuji. Ideální se mi teď proto jeví studium a práce zároveň.

Kromě toho jste také členkou Mladé generace České nukleární společnosti (CYG)…
Členkou jsem přes rok. Do budoucna se plánuji zapojit aktivněji. Mám v CYG přátele a navíc CYG pořádá užitečné akce, jako např. přednášky nebo výlety. Zatím jsem se účastnila Mikulášského setkání v Brně 2007 a Májového setkání v Praze 2008. Obě akce byly nezapomenutelné.

Co bude následovat po dokončení studia?
Po získání doktorského titulu na KJR bych ráda pokračovala ve výzkumu. Mým snem bylo pracovat ve vědě a ÚJV považuji pouze za první krok. Delší pobyty v cizině mě sice nelákají, ale kdo ví... Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na spektra rychlých neutronů, a v tom bych ráda pokračovala. Chci zůstat v kontaktu s jadernými reaktory, možná jednou budu pracovat i jako reaktorový fyzik na jaderné elektrárně. Vše ukáže čas.

Jakým způsobem by podle Vás, coby studenta, mohly firmy úspěšně motivovat absolventy pro práci doma?
Zahraničí nabízí našim kvalitně vzdělaným odborníkům více možností a i lepší životní standard. Obávám se, že u nás potrvá ještě dlouho, než se situace zlepší. Odliv „mladé krve“ je podle mého názoru nezastavitelný. Obecně řečeno, lidé v dnešní době dost migrují a země se stávají kosmopolitní. Vycestovat není problém a bohužel zahraničí nabízí i vyšší výdělek. Motivační programy pro studenty by, kromě srovnatelného platu, měly zahrnovat i lákavé pracovní zaměření. Podniky by si měly studenty zajistit nabídkou zajímavých projektů.

 



Mladá generace České nukleární společnosti - Czech Young Generation
Rozvoj jaderné energetiky v 21. století je zcela závislý na nastupující mladé generaci. Generace odborníků, kteří dnešní jaderný průmysl a know-how budovali, odchází postupně na zasloužený odpočinek. Mladí lidé musejí být proto připraveni převzít vedoucí roli v jaderném průmyslu a výzkumu. To je důvod proč:

  • se Czech Young Generation (CYG) snaží o získávání a vzdělávání mladých inženýrů, techniků a ostatního kvalifikovaného personálu pro práci v oblastech využívání jaderné technologie, ať už se jedná o školy a univerzity, nebo o jaderný průmysl samotný,
  • usiluje o navazování a udržování kontaktů mezi mladými inženýry, techniky a studenty jaderných oborů, jakož i o intenzívní výměnu zkušeností mezi starší a mladou generací,
  • se zasazuje o pořádání odborně orientovaných seminářů, konferencí a setkání odborníků, se zaměřením především na mladou generaci,
  • podporuje aktivní zapojení mladých lidí do práce České nukleární společnosti, včetně jejich zapojení do vedoucích funkcí,
  • se snaží o vytváření prostoru pro společnou komunikaci a setkávání členů jednotlivých "Young Generation" na evropské úrovni a rozšiřuje mezinárodní kontakty mladé generace


CYG byla založena 7. 7. 1997, je členem Young Generation Network při Evropské nukleární společnosti a v současnosti registruje 59 členů (ČEZ, ÚJV, Škoda JS, ENVINET, ČVUT-FJFI, ZČU, SÚJB). Zájemci o členství se mohou obrátit na předsedu CYG při současném splnění jediných dvou podmínek:

  • členství v České nukleární společnosti
  • věk maximálně 35 let

 

Darina Boumová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

ITER - pohled shora

Kdo si myslíte, že má největší přehled o tom co se děje na staveništi tisíciletí – na staveništi tokamaku ITER? Generální ředitel? Nebo šéf Rady ITER Arun Srivastava? Velký omyl! Je to muž, který z výšky 85 metrů sleduje z kabiny jeřábu dění pod sebou!

Průlom na tokamaku DIII-D. Zbystřete!

Režimy typu „Super H Mode“ demonstrují zlepšenou výkonnost fúze a umožňují zásadní krok směrem k ekonomické fúzní energii. Pokud Američané něco označí za „super výsledek“, bývá to zpravidla návnada pro sponzory. Ovšem pod zprávu z 24.

Počítač modeluje nestability ve fúzních plazmatech

Nestability plazmatu byly a jsou a budou velkou překážkou při udržení termojaderného plazmatu dobu dostatečně dlouhou pro fungování využitelné termojaderné fúze. Existuje řada počítačových programů – kódů, které dokáží simulovat chování plazmatu včetně rozvoje, průběhu nejrůznějších jeho nestabilit.

Proč si koupit elektrokolo?

Elektrokola zažívají poslední dobou obrovský boom. Oblibu získává tento dopravní prostředek doplněný o elektrický pohon zaslouženě. Na e-kolech snadněji a pohodlněji zdoláte náročnější terény a z jízdy se tak můžete radovat, ať je vaším cílem obchodní ...

Učit se, učit se, učit se – před 100 lety a po americku

V článku První světová válka, elektrotechnika a američtí vynálezci (https://www.3pol.cz/cz/rubriky/bez-zarazeni/2283-prvni-svetova-valka-elektrotechnika-a-americti-vynalezci) jsme si prohlíželi stránky starého (již dávno zaniklého) amerického měsíčníku The Electrical Experimenter z roku 1918.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail