Vertikální panely míří na česká pole a rozšiřují možnosti agrovoltaiky
Agrovoltaika je poměrně mladé odvětví, které nabízí využití obnovitelných zdrojů energie – solárních panelů – v zemědělství, přímo „v polních podmínkách“.
Petr Skala
Když jsem končil dopravní průmyslovku v Břeclavi, kde jsem studoval obor Elektrická trakce v dopravě, myslel jsem si, že přijetí na brněnskou techniku udělá čáru za nutností psaní mnou neoblíbených slohových cvičení. Bohužel tyto řádky jsou dokladem toho, že jsem se ve své předpovědi trošku spletl. Nicméně nebyl to jediný odhad, který mně nevyšel. Přestože v 1. ročníku průmyslovky jsem si nedovedl představit, že bych pracoval jinde než na dráze, v 1. ročníku vysoké jsem už připouštěl možnost, že se budu profesně věnovat „klasické“ elektroenergetice a železnice zůstane jen mým koníčkem. Nakonec jsem ale měl to štěstí, že na seznamu témat diplomových prací pro náš ročník figurovalo téma „Trakční napájecí stanice Modřice“ a nebylo tedy třeba dlouze vybírat. Znovu jsem měl pádný důvod se pohybovat kolem kolejí a s náruživostí shánět a číst odborné články z železničních periodik. Čas věnovaný závěrečné fázi studia na FEI rychle a příjemně utekl a výsledkem je, při troše neskormnosti, snad alespoň obstojná diplomová práce, která se věnuje dvou základním tématickým okruhům – elektromagnetické kompatibilitě napájecích stanic jednofázové trakční proudové soustavy 25 kV, 50 Hz a ochranám trakčních napájecích obvodů této soustavy. Jednoduše, když je vaše práce současně i vaším koníčkem, jde všechno snáz a radostněji.
Agrovoltaika je poměrně mladé odvětví, které nabízí využití obnovitelných zdrojů energie – solárních panelů – v zemědělství, přímo „v polních podmínkách“.
Kybernetická kriminalita se v posledních letech stále častěji zaměřuje na školská zařízení. Přestože základní a střední školy disponují desítkami počítačů ...
Nobelovu cenu za chemii za rok 2025 získali Susumu Kitagawa z Kjótské univerzity v Japonsku, Richard Robson z Melbournské univerzity v Austrálii a Omar M. Yaghi z Kalifornské univerzity v Berkeley.
Čeština nepatří k nejrozšířenějším jazykům, ale přesto se několik českých výrazů stalo doslova mezinárodními (např.
Dne 26. ledna 2026 zemřel v 91 letech ruský fyzik, který se zasloužil nejen o několik ruských tokamaků (včetně T-1, který dnes slouží na FJFI ČVUT pod jménem Golem), ale i o samotný ITER, největší ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.