Studenti

Článků v rubrice: 231

Energie pro společnou budoucnost

V polovině října letošního roku se v aule Gymnázia na Mikulášském náměstí v Plzni sešli u kulatého stolu „domácí“ studenti se žáky spřáteleného Gymnázia Carla Friedricha Gausse ze Schwandorfu. Diskuze završila letošní ročník projektu českých a bavorských gymnazistů Energie pro společnou budoucnost. Čtyřicet studentů z Plzně a Schwandorfu rozdělených do dvou smíšených diskusních týmů hledalo a nakonec i našlo společné odpovědi na otázky, jejichž řešení je v současnosti často i nad síly mnoha odborníků a politiků. Hovořilo se o vývoji energetiky, o lepším využití elektrické energie a zvýšení standardu životního prostředí. Co nám o diskuzi napsali sami studenti?

Fotogalerie (8)
Ilustrační foto

Základním kamenem diskuse byly tři otázky

  1. Je další ekonomický rozvoj a růst životní úrovně, včetně rozvoje elektromobility, v našem regionu možný bez zvyšování spotřeby elektřiny?

  2. Jsou obnovitelné zdroje energie schopné zajistit v našem regionu v horizontu 50 let dostatečné a spolehlivé dodávky elektřiny?

  3. Je možné se v horizontu 50 let v našem regionu obejít bez jaderných elektráren a přitom zastavit, nebo aspoň výrazně omezit produkci skleníkových plynů?

Studenti se rozdělili do šesti smíšených týmů. Každé otázce se věnovaly dva týmy, jeden zastávající pozitivní názor, druhý negativní.

Spotřeba elektřiny

K první otázce se diskutující stavěli spíš negativně. Další ekonomický rozvoj a růst životní úrovně by bez zvyšování spotřeby elektřiny možný nebyl. Rozvoj elektromobility by na druhé straně bez zvyšování spotřeby elektřiny snižoval životní úroveň obyvatel. Provoz elektromobilů by byl nevýhodný z důvodu několikahodinového nabíjení. Další problém by nastal při výpadku sítě.

Po celém světě se klasické žárovky nahrazují žárovkami úspornějšími, například halogenovými, svítidly LED nebo kompaktními zářivkami. Podle studie amerických výzkumníků uvedené v časopisu The Economist však ani nejúspornější žárovky spotřebu energie nesníží, ale naopak ji mohou zvýšit. Náklady na likvidaci zářivek jsou vyšší, než jaká je spotřeba energie při použití neúsporných žárovek.

Snižování spotřeby elektrické energie u domácích elektrospotřebičů, na které se kladou stále vyšší nároky, je naopak správnou cestou. V roce 2011 došlo k vývoji nové třídy nejúspornějších spotřebičů A+++, které šetří náklady obyvatel.

Kapacita obnovitelných zdrojů

U druhé otázky se diskutující shodli na tom, že neexistuje alternativní zdroj energie, který by stávající velké zdroje elektřiny, zejména jaderné elektrárny, plnohodnotně nahradil.

Výrazně přispět by mohly vodní elektrárny, a to i na menších vodních tocích. Výkupní cena elektřiny by se ale musela rozhodně zvýšit.

Biomasa staví svou výrobu energie na spalování zemědělských plodin, jako je například kukuřice, obiloviny, řepka olejka a další. Tím se ale ochuzujeme o potraviny a snižujeme úrodnost půdy.

Fotovoltaika je u nás nevýhodná, protože na našem území není úhel dopadu paprsků Slunce na zemský povrch tak velký jako na rovníku. To znamená, že u nás nejsou tyto elektrárny do té míry výkonné.

Větrné elektrárny je nejlépe stavět tam, kde vítr fouká nejvíc, tedy v přímořských státech. Z toho plyne, že v České republice je mnohem méně větrných elektráren než třeba na severu Německa.

Závěr: elektrárny vyrábějící elektřinu z obnovitelných zdrojů by se tedy měly stavět tam, kde by byla výkonnost a využití elektrárny maximální.

Jádro

Na konečné odpovědi k otázce číslo tři se týmy dohodly tak, že není možné v horizontu 50 let nahradit jadernou energetiku alternativními zdroji šetřícími životní prostředí. Měli bychom se však ve výrobě elektřiny pokusit o jejich vyšší podíl.

Jedním z hlavních argumentů, proč není možné jadernou energetiku alternativními zdroji nahradit, je malá efektivnost využití solárních panelů a větrných elektráren v našem i v německém regionu. U našich sousedů je mnoho míst, kde lze stavět alternativní zdroje elektřiny, avšak jejich využití není tak efektivní jako v rovníkových zemích. V českém regionu je z důvodu menší rozlohy státu využitelnost těchto zdrojů energie ještě menší.

To však není jediný argument. Provoz alternativních zdrojů energie je závislý na počasí a z toho důvodu je velice nestabilní. V období energetických špiček by mohlo docházet k nedostatku energie. Na druhou stranu, pokud by na velké množství solárních panelů dopadalo v jednom okamžiku příliš mnoho slunečního svitu (případně by začalo pracovat příliš mnoho větrných elektráren najednou), pravděpodobně by došlo k přetížení sítě a následnému black‑outu, tj. k výpadku sítě. Dalším omezujícím kritériem pro budování velkého množství alternativních zdrojů energie je tedy omezená kapacita rozvodné sítě.

Dále se hovořilo o elektrárnách na biomasu; ty však nejsou ani zdaleka tak efektivní, jako jaderná energetika. Pro dorovnání deficitu po eventuálním zrušení jaderné energetiky bychom museli v České republice postavit přibližně stodvacetkrát více elektráren na biomasu, než kolik jich existuje v současné době (v ČR je to v roce 2012 více než 300 elektráren).

Jaderná energetika má tedy zelenou, avšak při dodržení zásady maximální bezpečnosti provozu jaderných elektráren.

Další závěry

Postupně je třeba se zbavovat uhelných elektráren – především z ekologických důvodů.

Nezbytné je věnovat náležitou pozornost způsobům, jak s energiemi, stále dražšími a nedostupnějšími, lépe hospodařit a kde hledat úspory.

Žádoucích cílů bude možné dosáhnout zejména díky vědeckému a technickému pokroku v oblasti vývoje energetiky a nových zdrojů elektřiny v budoucnosti, jako jsou tokamaky, znovupoužití paliva z jaderných elektráren aj., které mohou naše životy pozitivně ovlivnit, a u jejichž rozvoje mohou být i současní studenti gymnázií Česka, Rakouska nebo Bavorska.


Energie pro společnou budoucnost je projektem mezinárodního studentského diskusního fóra. Koná se pod mottem „Nebát se používat vlastní rozum“ (Immanuel Kant). Ústředním tématem je energetická budoucnost regionu zahrnujícího Česko, Rakousko a Bavorsko. Cílem je hledání společných odpovědí na otázky spojené s energetickou budoucností regionu.

Diskuse, kterých se účastní studenti středních škol v Česku, Rakousku a Bavorsku, probíhá podle principů Karla Raimunda Poppera a účastní se jí vždy studenti dvou středních škol – jedna je z České republiky, druhá z Rakouska, nebo z Německa.

Projekt má dvě etapy – přípravnou (korespondenční) a společnou pódiovou diskusi. V jeho rámci se konají i reciproční návštěvy studentů.

Kolektiv studentů Gymnázia na Mikulášském náměstí, Plzeň

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Sloupový nástroj aneb 600 tun ve středu tokamakové jámy ITER

Impozantní nástroj tvořený rovným kmenem a větvemi z něho vyrůstajícími, neboli 600tunovým sloupem s devíti radiálními rameny, vyroste příští rok ve středu jámy tokamaku ITER. Během montáže v jámě bude podepírat, vyrovnávat a stabilizovat podsestavy vakuové nádoby, jakmile budou spojeny a svařeny.

Československo – země radia

Letos si připomínáme 100 let od založení Státního ústavu radiologického a 70 let od vzniku Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů.

Centrální solenoid ITER

Který magnet tokamaku je nejdůležitější? Bez magnetů toroidálního pole vám plazma uteče na stěny komory, bez magnetů pole poloidálního nedosáhnete potřebného tvaru plazmového provazce, bez magnetů centrálního solenoidu nebude žádné plazma…Stop!

Dolivo - Dobrovolskij a počátky přenosu elektrické energie

Před sto lety zemřel dnes již málo známý ruský fyzik, elektrotechnik a vynálezce M. O. Dolivo-Dobrovolskij. Jako jeden z prvních fyziků a techniků teoreticky i prakticky odhalil možnosti využití trojfázového střídavého proudu.

Výletů do vesmíru se nebojíme, ale auto si raději budeme řídit sami

Mladí by chtěli profitovat z vědeckého pokroku okamžitě, starší generace se dívá spíše na jeho pozitivní vliv do budoucna, vyplývá z průzkumu 3M o postojích veřejnosti k vědě (State of Science Index).

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail