Data z mizejícího ledovce
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Deváté celostátní finále hry Co víš o jaderné energetice aneb Hra o liščí ocas skončilo velkým překvapením. Vítězem soutěže, které se dosud zúčastnilo téměř tisíc tříčlenných třídních družstev ze základních a středních škol z celé republiky, se poprvé stal dívčí tým.
Vítězství žákyň deváté třídy základní školy z Nymburku je o to cennější, že všechna ostatní družstva, která se utkala 20. června v sále Pasáž třebíčského kulturního domu, byla ze středních škol. Kristýna Vondřichová, Romana Obická a Kateřina Vaňková potvrdily roli favoritek – zvítězily totiž i v celostátním kvalifikačním testu. Při třebíčském finále byly dívky lepší v teoretických znalostech týkajících se jaderné elektrárny i v soutěži „pevná ruka“, při které se prověřuje psychická odolnost soutěžících. Krok se soupeři udržely dokonce i v testu fyzické zdatnosti, při kterém soutěžící silou vlastních svalů vyrábějí elektřinu.
Soutěž, kterou už tradičně uváděla moderátorka Šárka Kubelková a zpěvem a hrou na kytaru doprovázel Jakub Hejdánek, sledovalo více než dvě stě diváků, žáků třebíčských základních a středních škol.
Porotu tvořili reaktoroví fyzici dukovanské elektrárny Daneš Burket a Jiří Gerža, kteří měli složitou práci, protože soutěž byla velice vyrovnaná a nakonec v ní rozhodoval „penaltový rozstřel“, při kterém dvě nejlepší družstva střídavě odpovídala na poměrně obtížné otázky ze zapečetěných obálek. Gymnazisti z Ostravy například správně odpověděli na otázku, jaký je hlavní fyzikální rozdíl mezi reaktory černobylského a temelínského typu a co z toho vyplývá pro případ havárie, ale nakonec si úplně neporadili s otázkou jaké záložní zdroje jsou v temelínské elektrárně pro případ ztráty napájení (zapomněli na akumulátory), kdežto dívky dokázaly správně odpovědět i na nelehkou otázku v jakém množství se v přírodě vyskytuje U235 (pět desetin procenta z celkového množství přírodního uranu).
I toto dramatické finále tak potvrdilo, že účastníci besed o energetice, pro které hru Co víš o jaderné energetice? pořádáme na konci každého školního pololetí, si z nich pamatují až překvapivé množství informací. Od roku 2000 do letošního 20. června se takových besed uskutečnilo už 1831 a zúčastnilo se jich více než 69 tisíc mladých lidí. Díky besedám tak velká část českých a moravských teenagerů získává nezkreslené a korektní informace o energetice a jejím vlivu na životní úroveň, sociální i ekonomický rozvoj společnosti i na životní prostředí. Dosud jsme uspořádali i 22 besed pro více než dva tisíce studentů z rakouských a německých příhraničních oblastí sousedících s jihočeským a jihomoravským krajem.
Průzkum názorů mezi účastníky besed kromě jiného ukazuje, že studenti na obou stranách hranice si silně uvědomují rizika spojená s globálním oteplováním Země a akceptují jadernou energetiku jako jediný významný zdroj elektřiny, který neprodukuje skleníkové plyny. Velká část posluchačů nejen mezi českými, ale i rakouskými a bavorskými studenty, souhlasí po besedě s názorem, že Česká republika potřebuje energii z jaderných elektráren a jejich učitelé oceňují zejména skutečnost, že lektoři besed, mezi kterými jsou členové občanského sdružení Jihočeští taťkové, učitelé a doktorandi Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, další členové České nukleární společnosti a dokonce i jaderný fyzik a předseda Nadace Charty 77 profesor František Janouch, vedou s mladými lidmi otevřený rozhovor, nic před nimi netají a nezkreslují fakta. „Asi bych to neměl říkat, ale jedna taková beseda s opravdovým odborníkem, dá studentům víc než několik hodin fyziky a myslím, že u středoškoláků hraje roli i při rozhodování o dalším studiu“ řekl Martin Kotek, „nehrající kapitán“ gymnazistů z Ostravy – Hrabůvky, kteří nakonec skončili na druhém místě.
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.