Studenti

Článků v rubrice: 241

Hra o liščí ocas po deváté

Deváté celostátní finále hry Co víš o jaderné energetice aneb Hra o liščí ocas skončilo velkým překvapením. Vítězem soutěže, které se dosud zúčastnilo téměř tisíc tříčlenných třídních družstev ze základních a středních škol z celé republiky, se poprvé stal dívčí tým.

Fotogalerie (3)
Ilustrační foto

Vítězství žákyň deváté třídy základní školy z Nymburku je o to cennější, že všechna ostatní družstva, která se utkala 20. června v sále Pasáž třebíčského kulturního domu, byla ze středních škol. Kristýna Vondřichová, Romana Obická a Kateřina Vaňková potvrdily roli favoritek – zvítězily totiž i v celostátním kvalifikačním testu. Při třebíčském finále byly dívky lepší v teoretických znalostech týkajících se jaderné elektrárny i v soutěži „pevná ruka“, při které se prověřuje psychická odolnost soutěžících. Krok se soupeři udržely dokonce i v testu fyzické zdatnosti, při kterém soutěžící silou vlastních svalů vyrábějí elektřinu.
Soutěž, kterou už tradičně uváděla moderátorka Šárka Kubelková a zpěvem a hrou na kytaru doprovázel Jakub Hejdánek, sledovalo více než dvě stě diváků, žáků třebíčských základních a středních škol.
Porotu tvořili reaktoroví fyzici dukovanské elektrárny Daneš Burket a Jiří Gerža, kteří měli složitou práci, protože soutěž byla velice vyrovnaná a nakonec v ní rozhodoval „penaltový rozstřel“, při kterém dvě nejlepší družstva střídavě odpovídala na poměrně obtížné otázky ze zapečetěných obálek. Gymnazisti z Ostravy například správně odpověděli na otázku, jaký je hlavní fyzikální rozdíl mezi reaktory černobylského a temelínského typu a co z toho vyplývá pro případ havárie, ale nakonec si úplně neporadili s otázkou jaké záložní zdroje jsou v temelínské elektrárně pro případ ztráty napájení (zapomněli na akumulátory), kdežto dívky dokázaly správně odpovědět i na nelehkou otázku v jakém množství se v přírodě vyskytuje U235 (pět desetin procenta z celkového množství přírodního uranu).
I toto dramatické finále tak potvrdilo, že účastníci besed o energetice, pro které hru Co víš o jaderné energetice? pořádáme na konci každého školního pololetí, si z nich pamatují až překvapivé množství informací. Od roku 2000 do letošního 20. června se takových besed uskutečnilo už 1831 a zúčastnilo se jich více než 69 tisíc mladých lidí. Díky besedám tak velká část českých a moravských teenagerů získává nezkreslené a korektní informace o energetice a jejím vlivu na životní úroveň, sociální i ekonomický rozvoj společnosti i na životní prostředí. Dosud jsme uspořádali i 22 besed pro více než dva tisíce studentů z rakouských a německých příhraničních oblastí sousedících s jihočeským a jihomoravským krajem.
Průzkum názorů mezi účastníky besed kromě jiného ukazuje, že studenti na obou stranách hranice si silně uvědomují rizika spojená s globálním oteplováním Země a akceptují jadernou energetiku jako jediný významný zdroj elektřiny, který neprodukuje skleníkové plyny. Velká část posluchačů nejen mezi českými, ale i rakouskými a bavorskými studenty, souhlasí po besedě s názorem, že Česká republika potřebuje energii z jaderných elektráren a jejich učitelé oceňují zejména skutečnost, že lektoři besed, mezi kterými jsou členové občanského sdružení Jihočeští taťkové, učitelé a doktorandi Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, další členové České nukleární společnosti a dokonce i jaderný fyzik a předseda Nadace Charty 77 profesor František Janouch, vedou s mladými lidmi otevřený rozhovor, nic před nimi netají a nezkreslují fakta. „Asi bych to neměl říkat, ale jedna taková beseda s opravdovým odborníkem, dá studentům víc než několik hodin fyziky a myslím, že u středoškoláků hraje roli i při rozhodování o dalším studiu“ řekl Martin Kotek, „nehrající kapitán“ gymnazistů z Ostravy – Hrabůvky, kteří nakonec skončili na druhém místě.

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Solární nabíječky pro elektromobily

Nabíjení elektromobilů přinese v budoucnosti zvýšené nároky na kapacitu energetických sítí. K řešení problémů s tím spojených by mohly přispět solární nabíječky. Jejich rozvoj zatím táhnou především technologické firmy v USA.

Větrné turbíny vyplouvají na moře

Výkon větrných elektráren umístěných v mořích celého světa přesáhl ke konci loňského roku 650 GW, což odpovídá přibližně dvěma třetinám instalovaného elektrárenského výkonu Evropské unie. Naprostá většina elektřiny z větru pochází z turbín ukotvených ve dně mělkých pobřežních vod.

Jiný plyn, jiné plazma

Čínská domácí agentura dodala první část systému vstřikování plynů do vakuové komory tokamaku ITER. Jedná se o spoustu trubek a trubiček, které dopravují z Budovy tritiového hospodářství do Budovy tokamaku všechny potřebné plyny.

Fotovoltaika za korunu

Společnost ČEZ ESCO přišla s návrhem, který nazvala „Fotovoltaika za korunu“. Přivedlo mne to na myšlenku, jak tento návrh využít a přeměnit ho v návod, jak vyrábět čistou energii pomocí systému agrovoltaiky s třetinovou investicí.

4D plánování montáže tokamaku ITER

K přípravě na činnosti prováděné s kritickými částmi tokamaku ITER v přetíženém prostředí Montážní haly ITER používají projektanti a koordinátoři projektu metody 4D plánování. To znamená 3D zobrazování prostoru plus parametr čas.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail