Mikroskopie hlubokého mozku
Představte si, že byste do mozku instalovali „dopravní sledovací kameru“, která by dokázala detekovat buňky způsobující potíže a řítící se po mozkové dálnici ...
Deváté celostátní finále hry Co víš o jaderné energetice aneb Hra o liščí ocas skončilo velkým překvapením. Vítězem soutěže, které se dosud zúčastnilo téměř tisíc tříčlenných třídních družstev ze základních a středních škol z celé republiky, se poprvé stal dívčí tým.
Vítězství žákyň deváté třídy základní školy z Nymburku je o to cennější, že všechna ostatní družstva, která se utkala 20. června v sále Pasáž třebíčského kulturního domu, byla ze středních škol. Kristýna Vondřichová, Romana Obická a Kateřina Vaňková potvrdily roli favoritek – zvítězily totiž i v celostátním kvalifikačním testu. Při třebíčském finále byly dívky lepší v teoretických znalostech týkajících se jaderné elektrárny i v soutěži „pevná ruka“, při které se prověřuje psychická odolnost soutěžících. Krok se soupeři udržely dokonce i v testu fyzické zdatnosti, při kterém soutěžící silou vlastních svalů vyrábějí elektřinu.
Soutěž, kterou už tradičně uváděla moderátorka Šárka Kubelková a zpěvem a hrou na kytaru doprovázel Jakub Hejdánek, sledovalo více než dvě stě diváků, žáků třebíčských základních a středních škol.
Porotu tvořili reaktoroví fyzici dukovanské elektrárny Daneš Burket a Jiří Gerža, kteří měli složitou práci, protože soutěž byla velice vyrovnaná a nakonec v ní rozhodoval „penaltový rozstřel“, při kterém dvě nejlepší družstva střídavě odpovídala na poměrně obtížné otázky ze zapečetěných obálek. Gymnazisti z Ostravy například správně odpověděli na otázku, jaký je hlavní fyzikální rozdíl mezi reaktory černobylského a temelínského typu a co z toho vyplývá pro případ havárie, ale nakonec si úplně neporadili s otázkou jaké záložní zdroje jsou v temelínské elektrárně pro případ ztráty napájení (zapomněli na akumulátory), kdežto dívky dokázaly správně odpovědět i na nelehkou otázku v jakém množství se v přírodě vyskytuje U235 (pět desetin procenta z celkového množství přírodního uranu).
I toto dramatické finále tak potvrdilo, že účastníci besed o energetice, pro které hru Co víš o jaderné energetice? pořádáme na konci každého školního pololetí, si z nich pamatují až překvapivé množství informací. Od roku 2000 do letošního 20. června se takových besed uskutečnilo už 1831 a zúčastnilo se jich více než 69 tisíc mladých lidí. Díky besedám tak velká část českých a moravských teenagerů získává nezkreslené a korektní informace o energetice a jejím vlivu na životní úroveň, sociální i ekonomický rozvoj společnosti i na životní prostředí. Dosud jsme uspořádali i 22 besed pro více než dva tisíce studentů z rakouských a německých příhraničních oblastí sousedících s jihočeským a jihomoravským krajem.
Průzkum názorů mezi účastníky besed kromě jiného ukazuje, že studenti na obou stranách hranice si silně uvědomují rizika spojená s globálním oteplováním Země a akceptují jadernou energetiku jako jediný významný zdroj elektřiny, který neprodukuje skleníkové plyny. Velká část posluchačů nejen mezi českými, ale i rakouskými a bavorskými studenty, souhlasí po besedě s názorem, že Česká republika potřebuje energii z jaderných elektráren a jejich učitelé oceňují zejména skutečnost, že lektoři besed, mezi kterými jsou členové občanského sdružení Jihočeští taťkové, učitelé a doktorandi Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, další členové České nukleární společnosti a dokonce i jaderný fyzik a předseda Nadace Charty 77 profesor František Janouch, vedou s mladými lidmi otevřený rozhovor, nic před nimi netají a nezkreslují fakta. „Asi bych to neměl říkat, ale jedna taková beseda s opravdovým odborníkem, dá studentům víc než několik hodin fyziky a myslím, že u středoškoláků hraje roli i při rozhodování o dalším studiu“ řekl Martin Kotek, „nehrající kapitán“ gymnazistů z Ostravy – Hrabůvky, kteří nakonec skončili na druhém místě.
Představte si, že byste do mozku instalovali „dopravní sledovací kameru“, která by dokázala detekovat buňky způsobující potíže a řítící se po mozkové dálnici ...
Tento sodíkem chlazený rychlý reaktor, 4. blok Bělojarské jaderné elektrárny, zaznamenal rok trvající spolehlivý a bezpečný provoz s téměř plnou vsázkou směsného ...
Co kdyby vysokoaktivní jaderný odpad produkovaný jadernými elektrárnami mohl podnítit oběhové hospodářství v energetickém sektoru?
Před časem jsme uveřejnili článek o možnostech kontroly původu potravin a odhalování falešných produktů. Pro zajímavost, na popud jednoho z našich čtenářů, doplňujeme informaci o využití stabilních ...
Měsíc vstoupil do nové geologické éry, říkají vědci. Doufají, že jejich návrh na vyhlášení nové epochy Měsíce – lunárního antropocénu ...