Učitelé, stěžujete si, že je málo fyzikálních pomůcek? Vaši žáci vám je vyrobí! Jen to vzít za správný konec – čili za srdce. Fyzika je přece k pomilování (nebo k pomylování?).
Fotogalerie (4)
V prvním ročníku ubíhaly hodiny fyziky v naší třídě poklidně se zrychlením
a = 0 m/s2, podobně jako má těleso pohybující se rovnoměrným přímočarým pohybem. Situace byla ustálená a ke změně mohlo dojít jen působením vnější síly. Dovedete si jistě představit, jaké bylo naše překvapení, když došlo k náhlému výboji. Zdrojem napětí U se stal náš nový vyučující ve druhém ročníku a celou třídou začal procházet proud I. Zákonitě se dostavil odpor R, který se dal vypočítat z Ohmova zákona podle vztahu R = U/I. Stejně jako v běžném životě však byl po čase překonán a obvody začaly přiměřeně fungovat.
Každému významnému objevu předcházela myšlenka a jak známe z historie, k jejímu uskutečnění a naplnění došlo jen tehdy, nenechal-li se badatel ovlivnit okolím. Na začátku našich objevů a vynálezů byla idea našeho pedagoga, kterou jsme se s větším nebo menším skřípěním zubů jali uskutečňovat. Co jiného nám zbývalo, že ano?
Projekt „Mylujeme fysiku!“ spočíval ve vytvoření pomůcek do hodin fyziky, na kterých by se daly současníkům i dalším generacím demonstrovat některé principy fungování tohoto světa, například setrvačná síla, tření, elektrické a magnetické pole a mnoho dalšího. Zní to jednoduše, ale tak snadné to zase nebylo.
Většinou jsme se nejprve pustili do praktické části úkolu. Poličky ve fyzikálním kabinetě se začaly postupně zaplňovat našimi výtvory. Sortiment výrobků byl opravdu široký:
Dřevěná krasavice Matylda (90-60-90) je vlastně rovnoramenná váha, vozík poháněný pastičkou na myši demonstruje přeměny energie, kolem magnetu ponořeného v glycerinu se dají pozorovat magnetické indukční čáry. Další pomůcky se připojují ke zdroji vysokého napětí a srší z nich jiskry nebo se na nich ježí papírové chocholy. Velká pestře vybarvená polystyrenová koule ukazuje, jak to vypadá uvnitř našeho životodárného Slunce, a plechová turbínka se zase divoce roztáčí proudem páry z kotlíku. Kanon z rozebraného piezoelektrického zapalovače střílí do několikametrové vzdálenosti krabičku od kinofilmu a u jiné pomůcky zatížený drát snadno projde kusem ledu (prý se tomu říká regelace ledu). Pomůcky musely nejen fungovat, ale být i názorné a vypadat aspoň trochu esteticky.
Když se nám podařilo uvést pomůcky do provozu, přišla druhá fáze naší vědecké práce – zpracování textu. Měli jsme popsat, na jakých fyzikálních principech naše přístroje pracují a také napsat stručný návod, jak se má pomůcka v hodinách používat. Vyhledávali a shromažďovali jsme informace z literatury i internetu, vybírali vhodné fotografie a kreslili obrázky. Výsledkem naší dvouměsíční práce je, že jsme zase o něco chytřejší a zručnější a že se možná jednou budou naše děti učit s pomocí pomůcek, které udělali jejich rodiče ...
Tereza Dardová, Masarykovo gymnázium Vsetín
Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.
Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.
Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.
Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.
Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
