Studenti

Článků v rubrice: 346

Týden vědy na Jaderce

Už dvacet let, vždy v druhé polovině června, se koná na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze Týden vědy. Je to akce pro středoškolské studenty, kteří zde mají možnost si vyzkoušet práci na vědeckých projektech s fyzikální, chemickou, matematickou nebo informatickou tématikou. V roce 2018 se Týdne vědy zúčastnilo sto padesát studentů středních škol z České i Slovenské republiky. Článek o loňském ročníku napsala nadšená účastnice Jana Pekařová, studentka Gymnázia v Ostravě-Zábřehu, a může sloužit jako inspirace přihlásit se na letošní Týden vědy 16. až 21. 6. 2019.

Fotogalerie (5)
Součástí Týdne vědy na FJFI je i koncert nebo společenský večer s kasinem, občerstvením a dražbou (foto FJFI)

První večer nás čekala seznamovací hra Pevnost Břehyard. Rozdělili jsme se do týmů podle stejných počátečních písmen ve jménech a příjmeních. Zbytek večera jsme navštěvovali různá stanoviště na fakultě a plnili jsme na nich nejrůznější úkoly za účelem získání bodů. Pomocí házení špejlí jsme co nejpřesněji počítali Ludolfovo číslo nebo jsme programovali robota. Po skončení hry jsme mohli další body získat předvedením scénky před všemi účastníky a organizátory. Náš tým zahrál pohádku o zlé derivaci, díky čemuž jsme celou hru vyhráli!

Vědecké miniprojekty

Cílem Týdne vědy je seznámit studenty s prací ve vědě - od úkolů, hypotéz, pokusů, řešení až po závěrečnou prezentaci. Pracovala jsem na projektu testování přítomnosti zlata pomocí neutronové aktivační analýzy. Cílem našeho miniprojektu bylo zjistit množství koncentrace zlata v minci zvané turecký kuruš. Neutronová aktivační analýza má uplatnění v archeologii, geologii, biomedicíně a v mnoha dalších vědních a průmyslových oborech. Díky neutronové aktivační analýze zůstanou vzorky mechanicky neporušené.

Metoda slouží k hledání prvků a určování jejich koncentrace v materiálech. Po ozáření některých prvků neutronovým zářením vznikají radioizotopy s dostatečně dlouhým poločasem rozpadu, které je možné detekovat a proměřit. Příkladem je právě zlato.

Při ozařování materiálu se jádra zlata dostávají do excitovaného stavu a vzniká radioizotop vyzařující gama záření (fotony), které jsme detekovali na polovodičovém germaniovém detektoru jako elektrické pulzy. Tak můžeme zjistit počet přeměněných jader zlata za časový interval. Pomocí rozpadového zákona jsme si odvodili dva vztahy, ze kterých jsme vypočítali aktivitu mince a srovnávací zlaté fólie. Z aktivity jsme porovnávací metodou zjistili koncentraci zlata v minci.

Počáteční aktivita zlata ve fólii byla 114,59 Bq, hmotnost 0,1226 g a poločas rozpadu 2,6951 dne. Počáteční aktivita mince byla 922,87 Bq a hmotnost 1,8014 g. Postupným měřením a výpočty jsme dospěli k závěru, že turecký kuruš obsahuje 54,6 % zlata.

Program Týdne vědy nabízel více než pouhou práci na miniprojektech

Samozřejmostí byly přednášky o komunikaci ve vědě, zpracovávání dat nebo o projevu při závěrečné prezentaci. Dále jsme si mohli vybírat odborné přednášky na téma, které je nám nejbližší: například záření černého tělesa, fungování jaderných reaktorů nebo matematické modelování dynamiky tekutin. Kromě přednášek jsme měli možnost navštívit vzdělávací a vědecká pracoviště v Praze a okolí.

Chtěla bych poděkovat celému týmu, který organizuje Týden vědy na Jaderce, a za náš tým především Ing. Ondřeji Humlovi, Ph.D., který vedl náš miniprojekt.

Dodatek organizátora (K. Kolář):

Pokud vás článek o Týdnu vědy zaujal, zapište si do kalendáře, že další ročník se chystá 16. až 21. 6. 2019. Podrobné informace se brzy objeví na webu http://tydenvedy.fjfi.cvut.cz/ a již nyní je možno se předběžně přihlašovat. V okamžiku začátku závazné registrace dostanou předběžně přihlášení zájemci e-mailem info, že už je v provozu ostrá registrace. Tak neváhejte a využijte možnost „sáhnout“ si na vědu!

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak vznikly brambory? Náhodou.

Vědci tvrdí, že konečně odhalili původ jednoho z našich nejoblíbenějších zdrojů sacharidů a třetího nejdůležitějšího zdroje lidské výživy na světě, bramboru.

AI má největší potenciál ve velkých firmách

Umělá inteligence se často spojuje se startupy, investicemi a technologickými experimenty. Jenže realita se postupně posouvá. Největší ekonomický přínos dnes AI nepřináší novým ...

Analýza 20 let starého měření satelitů odhalila podivný gravitační signál z hlubin Země

Satelity GRACE detekovaly v letech 2006 až 2008 podivný gravitační signál. Vědci, kteří záznamy postupně prozkoumávají, objevili anomálii v gravitačním poli Země, pravděpodobně způsobenou ...

Nasazování malých modulárních reaktorů

Z průzkumu mezi 197 respondenty zajímajícími se o SMR (Small Modular Reactors) uvedlo 45 % jako největší faktor omezující nasazení SMR riziko FOAK – First of a Kind, tedy že to budou prototypy, ...

Kofein a resistence na antibiotika

Nedávný laboratorní experiment ukázal, že kofein může zvyšovat rezistenci Escherichia coli vůči antibiotikům. Zda se tento objev vztahuje i na skutečné infekce u lidí, zatím není známo.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail