Studenti

Článků v rubrice: 225

Týden vědy na Jaderce

Už dvacet let, vždy v druhé polovině června, se koná na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze Týden vědy. Je to akce pro středoškolské studenty, kteří zde mají možnost si vyzkoušet práci na vědeckých projektech s fyzikální, chemickou, matematickou nebo informatickou tématikou. V roce 2018 se Týdne vědy zúčastnilo sto padesát studentů středních škol z České i Slovenské republiky. Článek o loňském ročníku napsala nadšená účastnice Jana Pekařová, studentka Gymnázia v Ostravě-Zábřehu, a může sloužit jako inspirace přihlásit se na letošní Týden vědy 16. až 21. 6. 2019.

Fotogalerie (5)
Součástí Týdne vědy na FJFI je i koncert nebo společenský večer s kasinem, občerstvením a dražbou (foto FJFI)

První večer nás čekala seznamovací hra Pevnost Břehyard. Rozdělili jsme se do týmů podle stejných počátečních písmen ve jménech a příjmeních. Zbytek večera jsme navštěvovali různá stanoviště na fakultě a plnili jsme na nich nejrůznější úkoly za účelem získání bodů. Pomocí házení špejlí jsme co nejpřesněji počítali Ludolfovo číslo nebo jsme programovali robota. Po skončení hry jsme mohli další body získat předvedením scénky před všemi účastníky a organizátory. Náš tým zahrál pohádku o zlé derivaci, díky čemuž jsme celou hru vyhráli!

Vědecké miniprojekty

Cílem Týdne vědy je seznámit studenty s prací ve vědě - od úkolů, hypotéz, pokusů, řešení až po závěrečnou prezentaci. Pracovala jsem na projektu testování přítomnosti zlata pomocí neutronové aktivační analýzy. Cílem našeho miniprojektu bylo zjistit množství koncentrace zlata v minci zvané turecký kuruš. Neutronová aktivační analýza má uplatnění v archeologii, geologii, biomedicíně a v mnoha dalších vědních a průmyslových oborech. Díky neutronové aktivační analýze zůstanou vzorky mechanicky neporušené.

Metoda slouží k hledání prvků a určování jejich koncentrace v materiálech. Po ozáření některých prvků neutronovým zářením vznikají radioizotopy s dostatečně dlouhým poločasem rozpadu, které je možné detekovat a proměřit. Příkladem je právě zlato.

Při ozařování materiálu se jádra zlata dostávají do excitovaného stavu a vzniká radioizotop vyzařující gama záření (fotony), které jsme detekovali na polovodičovém germaniovém detektoru jako elektrické pulzy. Tak můžeme zjistit počet přeměněných jader zlata za časový interval. Pomocí rozpadového zákona jsme si odvodili dva vztahy, ze kterých jsme vypočítali aktivitu mince a srovnávací zlaté fólie. Z aktivity jsme porovnávací metodou zjistili koncentraci zlata v minci.

Počáteční aktivita zlata ve fólii byla 114,59 Bq, hmotnost 0,1226 g a poločas rozpadu 2,6951 dne. Počáteční aktivita mince byla 922,87 Bq a hmotnost 1,8014 g. Postupným měřením a výpočty jsme dospěli k závěru, že turecký kuruš obsahuje 54,6 % zlata.

Program Týdne vědy nabízel více než pouhou práci na miniprojektech

Samozřejmostí byly přednášky o komunikaci ve vědě, zpracovávání dat nebo o projevu při závěrečné prezentaci. Dále jsme si mohli vybírat odborné přednášky na téma, které je nám nejbližší: například záření černého tělesa, fungování jaderných reaktorů nebo matematické modelování dynamiky tekutin. Kromě přednášek jsme měli možnost navštívit vzdělávací a vědecká pracoviště v Praze a okolí.

Chtěla bych poděkovat celému týmu, který organizuje Týden vědy na Jaderce, a za náš tým především Ing. Ondřeji Humlovi, Ph.D., který vedl náš miniprojekt.

Dodatek organizátora (K. Kolář):

Pokud vás článek o Týdnu vědy zaujal, zapište si do kalendáře, že další ročník se chystá 16. až 21. 6. 2019. Podrobné informace se brzy objeví na webu http://tydenvedy.fjfi.cvut.cz/ a již nyní je možno se předběžně přihlašovat. V okamžiku začátku závazné registrace dostanou předběžně přihlášení zájemci e-mailem info, že už je v provozu ostrá registrace. Tak neváhejte a využijte možnost „sáhnout“ si na vědu!

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Průlom na tokamaku DIII-D. Zbystřete!

Režimy typu „Super H Mode“ demonstrují zlepšenou výkonnost fúze a umožňují zásadní krok směrem k ekonomické fúzní energii. Pokud Američané něco označí za „super výsledek“, bývá to zpravidla návnada pro sponzory. Ovšem pod zprávu z 24.

Počítač modeluje nestability ve fúzních plazmatech

Nestability plazmatu byly a jsou a budou velkou překážkou při udržení termojaderného plazmatu dobu dostatečně dlouhou pro fungování využitelné termojaderné fúze. Existuje řada počítačových programů – kódů, které dokáží simulovat chování plazmatu včetně rozvoje, průběhu nejrůznějších jeho nestabilit.

Proč si koupit elektrokolo?

Elektrokola zažívají poslední dobou obrovský boom. Oblibu získává tento dopravní prostředek doplněný o elektrický pohon zaslouženě. Na e-kolech snadněji a pohodlněji zdoláte náročnější terény a z jízdy se tak můžete radovat, ať je vaším cílem obchodní ...

Učit se, učit se, učit se – před 100 lety a po americku

V článku První světová válka, elektrotechnika a američtí vynálezci (https://www.3pol.cz/cz/rubriky/bez-zarazeni/2283-prvni-svetova-valka-elektrotechnika-a-americti-vynalezci) jsme si prohlíželi stránky starého (již dávno zaniklého) amerického měsíčníku The Electrical Experimenter z roku 1918.

Novinky o kosmu na letošní podzim

Centrum studentských aktivit České kosmické kanceláře a vzdělávací spolek KOSMOS-NEWS upozorňují na aktuálně zařazené a probíhající programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail