Studenti

Článků v rubrice: 217

Přijďte si vyzkoušet, jaké to je být radiologickým fyzikem

Fyziků potřebují nemocnice čím dál více. Počet přístrojů pracujících s ionizujícím zářením, jako jsou různé typy klinických urychlovačů, mamografy či výpočetní tomografy (CT), v českém zdravotnictví významně roste. Za posledních 15 let se počet lineárních urychlovačů i CT téměř ztrojnásobil. Mimo to existují i diagnostická zařízení, především v nukleární medicíně, která detektují ionizující záření (ale sama o sobě nejsou jeho zdrojem). Aby bylo možné využít všech předností moderních přístrojů v diagnostice i léčbě, musí o ně pečovat radiologičtí fyzici, kteří rozumí obojímu: jak technologiím, tak medicíně. A právě takové už více než 20 let vychovává Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze (FJFI).

Fotogalerie (2)
Zjistíte, jak zajímavé jsou fyzikální přístroje v medicíně (zdroj FJFI)

„Jsme jediná univerzita v Česku a na Slovensku, která dnes radiologické fyziky, připravuje. Poptávka po nich je velká a nemocnice i firmy působící v této oblasti se o naše absolventy přetahují,říká doc. Tomáš Vrba z katedry dozimetrie a aplikace ionizujícího záření (KDAIZ) FJFI. Katedra právě získala novou desetiletou akreditaci na bakalářský studijní program Radiologická technika a na něj navazující magisterský program Radiologická fyzika. „S akreditací našich studijních programů je to složitější než u většiny jiných na FJFI, protože spadají jak pod Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, tak pod Ministerstvo zdravotnictví ČR. Naše absolventky a absolventi totiž musejí být odborně způsobilí vykonávat zdravotnické povolání podle aktuálního znění Zákona č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních,“ doplňuje Tomáš Vrba. Výuku zajišťuje FJFI ve spolupráci s 3. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy a významnými klinickými pracovišti a odborníky z praxe.

 

Počty generátorů záření ve zdravotnictví

Zařízení

2002

2017

Lineární urychlovač

17

43

Angiografický komplet

76

130

Výpočetní tomograf

95

252

Mamograf

118

117

Terapeutické RTG

34

28

Zdroj: SÚJB

Co vše je radiologická fyzika

Radiologická fyzika má tři hlavní větve: radiodiagnostiku, radioterapii a nukleární medicínu. Největší medicínskou oblastí využívající ionizující záření je rentgenová diagnostika. Zde se uplatňují různé diagnostické přístroje od rentgenů, přes mamografy až po výpočetní tomografy. Jejím cílem je identifikace tvarových nebo funkčních změn v lidském těle, aby lékaři věděli, co se s pacientem děje. Téměř každý má zkušenost s rentgenem, případně podobným typem zařízení.

O něco méně známé jsou aplikace v radioterapii, jejichž cílem je zpravidla likvidace nemocné tkáně, a to jak u maligních (zhoubných), tak benigních (nezhoubných) onemocnění. K tomuto účelu se využívají nejen lineární a kruhové urychlovače (protonová terapie), radionuklidové ozařovače (Leksellův gama nůž), ale i uzavřené zdroje vkládané do těla pacienta (tzv. brachyterapie).

Poslední oblast radiologické fyziky, nukleární medicína, pracuje s tzv. radiofarmaky, tedy přípravky obsahujícími radioaktivní látku. Radiofarmaka se využívají buď s cílem zviditelnit vybrané tkáně pro stanovení diagnózy, nebo zničit nemocné tkáně.

Středoškoláci si mohou vyzkoušet stát se radiologickým fyzikem

Radiologická fyzika je mimořádně zajímavý, avšak veřejnosti poněkud skrytý obor. Aby si ho studentky a studenti středních škol mohli lépe představit, pořádá KDAIZ pravidelně akci Den lékařským fyzikem. Nejbližší se uskuteční ve středu 5. června 2019. Účast je zdarma, nicméně studenti se musí předem registrovat online, neboť kapacita je omezena a o akci bývá velký zájem.

Zájemci se seznámí s radiačními technologiemi v lékařství, na vlastní kůži si vyzkouší práci radiologického fyzika a na závěr navštíví špičková radiologická pracoviště předních českých nemocnic. „Pro účastníky je Den lékařským fyzikem jedinečná příležitost, jak se s naším oborem důkladně seznámit, a já mám radost, že prakticky z každého takového dne máme hned několik zájemců, kteří následně nastoupí ke studiu,“ uvádí Tereza Hanušová z KDAIZ, která akci v roce 2016 spoluvytvářela a vede ji.

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze (FJFI) se orientuje zejména na výzkum a moderní výuku v přírodních vědách fyzikálních a chemických, v matematice, informatice a jejich aplikacích v technických vědách i v inženýrské praxi. Dlouhodobě vykazuje fakulta mimořádně vysoký vědecký výkon, chce být přírodovědným a výzkumným centrem ČVUT a jeho oporou ve snaze zařadit se mezi přední světové technické univerzity.

Dokladem je počet publikací, kterých fakulta v roce 2018 vydala 1841, tedy nejvíc v rámci ČVUT. Podle bodového hodnocení je pak fakulta v rámci univerzity na třetím místě.

Fakulta patří v rámci univerzity k těm menším a také k mladším – byla založena v roce 1955 jako jedna ze součástí československého jaderného programu. I díky ní patří Česká republika v oblasti jaderného výzkumu ke světovým špičkám. Více informací najdete na www.fjfi.cvut.cz.

 

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Přijďte si vyzkoušet, jaké to je být radiologickým fyzikem

Fyziků potřebují nemocnice čím dál více. Počet přístrojů pracujících s ionizujícím zářením, jako jsou různé typy klinických urychlovačů, mamografy či výpočetní tomografy (CT), v českém zdravotnictví významně roste. Za posledních 15 let se počet lineárních urychlovačů i CT téměř ztrojnásobil.

Protitlakové prstence pro ITER

Určitě jste někdy zkoušeli přiblížit magnety stejným pólem k sobě. Nešlo to a nešlo. Takový nástěnkový magnet má pár gramů. A odpudivá síla je překvapivě velká. Nyní si představte magnet se supravodivým vinutím o hmotnosti 360 tun, kterým se prohánějí desítky kiloampérů elektrického proudu.

Dny otevřených dveří na slunečních elektrárnách

Solární asociace pořádá od 30. května do 5. června Dny otevřených dveří slunečních elektráren po celé České republice. Cílem každoroční akce je představit možnosti využití energie ze slunce a fungování elektráren.

Jak se dělá bezkofeinová káva

Pokud pijete kávu, určitě jste se někdy zamysleli nad tím, jak je možné, že jako bezkofeinová jsou někdy deklarována i celá kávová zrna. Dobře, umím si představit, že z té rozpustné se alkaloid kofein nějak chemicky vyextrahuje, ale z celých zrn? Historka ...

Měsíc je možná víc rozpukaný, než si myslíme

Víte, že je Měsíc rozpraskaný? Nová analýza jeho povrchu a počítačové simulace odhalují, že je mnohem rozpukanější, než by si kdo myslel. Měsíc se vytvořil před 4,3 miliardami let, a po celou dobu jizvily jeho tvář dopady asteroidů.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail