Uhlík C 14
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
|
Organizátoři zvou na tradiční studentskou vědeckou konferenci pořádanou Fakultou jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT v Praze s podporou Mladé generace České nukleární společnosti zaměřenou na jaderné inženýrství a související obory, pojmenovanou po profesorovi Čestmírovi Šimáně. Konference se bude konat v odloženém termínu 23. června 2020 v Modré učebně (3. patro, budova A-303) na rektorátu ČVUT (Jugoslávských partyzánů 1580/3, Praha 6). Uzávěrka přihlášek pro aktivní účastníky je 20. června. |
|
Aktivně (s příspěvkem ve formě posteru nebo orální prezentace) se mohou zúčastnit studenti všech stupňů (bakalářský, magisterský, doktorský) a čerství absolventi, jejichž práce lze zařadit do jedné ze čtyř tématických sekcí: Jaderná energetika Modelování a simulace Využití ionizujícího záření Materiály Vzhledem k posunutému termínu prosí organizátoři o co nejrychlejší registraci. Jazyk konference je letos pouze čeština nebo slovenština. Odevzdání článků do sborníku se bude řešit individuálně po konferenci. Uzávěrka přihlášek pro aktivní účastníky je 20. června. Konference je otevřená také pro neprezentující účastníky z řad akademické i neakademické obce, kteří se ovšem musejí také zaregistrovat, a to do 20. června. Účast na konferenci je pro všechny zdarma. Více informací o registraci, možnostech publikace článků, způsobů prezentace, programu nebo o technických návštěvách lze nalézt na webu: simane.fjfi.cvut.cz Konference je otevřená pro všechny studenty a čerstvé absolventy nejen z ČR. Proto uvítáme rozšíření informaci o jejím konání také mezi další potenciální zájemce.
|
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.
Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.