Umělá inteligence mezi nadšením a střízlivou vírou
Umělá inteligence se rychle prosazuje i v oborech, kde by ji ještě před pár lety nikdo nečekal. Od role výčepních na festivalech až po rozhodování o postřicích v zemědělství.
Dne 6. listopadu se konala již tradiční a oblíbená akce s názvem Den s experimentální fyzikou (DSEF), organizovaná Fyzikálním korespondenčním seminářem (FYKOS). Jednalo se již o 29. ročník! Účastníci si jako každý rok mohli naživo prohlédnout některá vědecká pracoviště nejen Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy (MFF UK).
V 9:00 odstartoval DSEF slavnostním zahájením v budově MFF UK na Karlově. Odborný program započal přednáškou Základy soptění Marsu, již vedl doc. Mgr. Petr Brož, Ph.D., který vysvětlil jak vznikají sopky na Marsu a proč jsou tak velké.
Následně byly připraveny jednotlivé dopolední exkurze, mezi nimiž bychom našli třeba laserovou laboratoř, seizmickou laboratoř, laboratoř růstu krystalů, pohled do nanosvěta nebo biofyziku živých buněk. Bylo zde na výběr z tolika možností, že je člověk neměl šanci stihnout za jediný den. Proto se ještě před konáním DSEFu sami účastníci přihlašovali k jednotlivým týmům, které měly přiřazená vždy tři pracoviště.
Po dopoledních exkurzích a přestávce na oběd přišla na řadu další sada exkurzí. Ty byly zaměřené na návštěvu pouze jednoho pracoviště, kde mohli účastníci strávit delší dobu. Takto si prohlédli například pracoviště Astronomického ústavu Ondřejov, Ústav molekulární genetiky nebo Prague Asterix Laser System.
Poprvé v historii DSEFu si zájemci mohli vyzkoušet místo více různých exkurzí jednu celodenní. Ta se konala do ELI Beamlines v Dolních Břežanech. Za tímto názvem se skrývá výzkumné laserové centrum, jež je jedním z největších vědeckých projektů v historii ČR. Nachází se zde některé unikátní nástroje umožňující průkopnický výzkum nejen v oblasti fyziky ale i biomedicíny a spousty dalších oborů.
Letošního DSEFu se zúčastnilo 122 lidí. Děkujeme účastníkům, přednášejícím, pracovníkům laboratoří a organizátorům za účast. Doufáme, že si všichni tento ročník Dne s experimentální fyzikou užili a těšíme se na příští rok.
Tým FYKOS
Umělá inteligence se rychle prosazuje i v oborech, kde by ji ještě před pár lety nikdo nečekal. Od role výčepních na festivalech až po rozhodování o postřicích v zemědělství.
Modrý měsíc, krvavý měsíc a medový měsíc – tak se nám jeví náš satelit ze Země. Měnící se odstín Měsíce má svůj základ ve vědě – v optice.
Přemýšleli jste někdy, co se skrývá za známými webovými stránkami, které denně navštěvujete? Kolik „věcí“ je vůbec na internetu? Je toho mnohem víc, než si myslíte!
V červenci se v severočeském Sokolově objevil argentinský filmový štáb, který natočil první záběry celovečerního dokumentu jménem Huemul.
Vědci vyvinuli nový model strojového učení pro predikci mikrobiální zátěže — hustoty mikroorganismů v našich střevech — a použili ho k prokázání, jak důležitou roli hraje ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.