Fúzní omyly….
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Dne 6. listopadu se konala již tradiční a oblíbená akce s názvem Den s experimentální fyzikou (DSEF), organizovaná Fyzikálním korespondenčním seminářem (FYKOS). Jednalo se již o 29. ročník! Účastníci si jako každý rok mohli naživo prohlédnout některá vědecká pracoviště nejen Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy (MFF UK).
V 9:00 odstartoval DSEF slavnostním zahájením v budově MFF UK na Karlově. Odborný program započal přednáškou Základy soptění Marsu, již vedl doc. Mgr. Petr Brož, Ph.D., který vysvětlil jak vznikají sopky na Marsu a proč jsou tak velké.
Následně byly připraveny jednotlivé dopolední exkurze, mezi nimiž bychom našli třeba laserovou laboratoř, seizmickou laboratoř, laboratoř růstu krystalů, pohled do nanosvěta nebo biofyziku živých buněk. Bylo zde na výběr z tolika možností, že je člověk neměl šanci stihnout za jediný den. Proto se ještě před konáním DSEFu sami účastníci přihlašovali k jednotlivým týmům, které měly přiřazená vždy tři pracoviště.
Po dopoledních exkurzích a přestávce na oběd přišla na řadu další sada exkurzí. Ty byly zaměřené na návštěvu pouze jednoho pracoviště, kde mohli účastníci strávit delší dobu. Takto si prohlédli například pracoviště Astronomického ústavu Ondřejov, Ústav molekulární genetiky nebo Prague Asterix Laser System.
Poprvé v historii DSEFu si zájemci mohli vyzkoušet místo více různých exkurzí jednu celodenní. Ta se konala do ELI Beamlines v Dolních Břežanech. Za tímto názvem se skrývá výzkumné laserové centrum, jež je jedním z největších vědeckých projektů v historii ČR. Nachází se zde některé unikátní nástroje umožňující průkopnický výzkum nejen v oblasti fyziky ale i biomedicíny a spousty dalších oborů.
Letošního DSEFu se zúčastnilo 122 lidí. Děkujeme účastníkům, přednášejícím, pracovníkům laboratoří a organizátorům za účast. Doufáme, že si všichni tento ročník Dne s experimentální fyzikou užili a těšíme se na příští rok.
Tým FYKOS
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Infocentra Skupiny ČEZ zvou veřejnost k objevování fascinujícího světa energetiky celoročně. Prázdniny však dětem zpestřuje oblíbená soutěž, letos s podtitulem „Elektřina krok za krokem“.
Ještě v roce 2021 využívalo 3D tisk jen přibližně 5 % evropských firem. Technologie byla často vnímána jako nástroj pro prototypování nebo experimentování. O pět let později se však situace zásadně změnila.
Vloni byla podepsána smlouva s Korejci, stavba se má zahájit v roce 2029. Co všechno se už nyní připravuje? Logicky napadá projektová dokumentace, ale věděli jste například, že je třeba udělat ...
Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.