Přes tisíc mladých fyziků na jednom místě

To může znamenat jediné – Fyziklání! Letňany zaplavili nadšení fyzikové! V pátek 14. února proběhl již 19. ročník populární týmové soutěže Fyziklání, v níž středoškoláci po tři hodiny řeší úlohy a lámou si hlavu nad zapeklitými fyzikálními otázkami. A jak se zdá, opravdu je to baví – letošního ročníku se zúčastnilo celých 1 149 soutěžících rozdělených do téměř 250 týmů.

Jak taková soutěž vypadá? Je to akce plná zápalu pro fyziku, soutěživosti, ale především dobré zábavy. Setkání tolika mladých lidí se stejným zájmem má prostě jedinečnou atmosféru. Přispívá tomu i fakt, že je soutěž mezinárodní, a soupeří tak spolu týmy z celého světa.

Týmy složené z až pěti členů se během tří hodin snaží co nejlépe obstát v řešení fyzikálních úloh. Na začátku dostane každý tým sedm zadání, za jejichž správné vyřešení může získat až pět bodů a novou úlohu. Pokud tým odevzdá nesprávnou odpověď, jeho bodový zisk za daný příklad se sníží, ale má možnost se k řešení vrátit. Vítězem se stává tým s nejvyšším počtem bodů. Aby byly šance co nejlépe vyrovnány, soutěží se ve třech kategoriích dle ročníku studia. 

Vítězové 2025 

Vítězem kategorie A určené pro nejstarší účastníky a také celkovým vítězem letošního Fyziklání se stal rumunský tým NANITZA KOPILE z Bukurešti, druhý v kategorii A byl tým LlamaMascot ze stejného města a třetí srbský tým Bežična Struja z Bělehradu. Kategorii B ovládl tým Flux Deluxe z Bělehradu a Kraljeva, druhý pak byl tým Vooojta Daaavid! z Gymnázia Poštová v Košicích, na třetím místě skončil litevský tým z Vilniusu a Kaunasu s názvem Five Friends of Feynman. Vítězem nejmladší kategorie C (a druhým týmem v celkovém pořadí!) se stal slovenský tým Aproximátori složený ze studentů Gymnázia Veľká okružná Žilina a Gymnázia Grösslingová Bratislava. Za nimi druhý byl nejlepší český tým Das Auspuffrohr ze Slovanského gymnázia v Olomouci a Základní školy Březová, třetí skončili opět čeští Gottwaldovci z Gymnázia Špitálská. 

Co všechno na účastníky čekalo 

Ačkoli samotná soutěž probíhá v jeden den, mnozí účastníci dorazili již ve středu a odjížděli až v neděli, nechtěli si totiž nechat ujít doprovodný program. A dobře udělali, neboť ten byl jako každý rok opravdu pestrý. Společně strávený čas soutěžící zahájili hned ve středu večer, když se vydali na exkurzi do Štefánikovy hvězdárny na Petříně. Ve čtvrtek pak zavítali do areálu Matematicko-fyzikální fakulty, kde na ně čekaly poutavé přednášky o různých fascinujících tématech, návštěvy vědeckých laboratoří a panelová diskuze s vědci.
Pátek patřil samotné soutěži. Po jejím skončení následovalo slavnostní vyhlášení vítězů a rozbor řešení, po kterém mohli účastníci oslavit úspěšný ročník na večerní párty. Komu se stále nechtělo domů, mohl si v sobotu užít dechberoucí Science Show a zúčastnit se posledních přednášek. Celá akce byla slavnostně zakončena večerním rautem.
Po celou dobu konání probíhala i městská hra, která soutěžící provedla různými zákoutími Prahy a kterou ocenili nejen zahraniční soutěžící. 

Za organizací Fyziklání 2025 stojí nemalý počet lidí, převážně složený ze studentů ze spolku FYKOS. Spolupořadatelem je Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy. Dle ohlasů jak účastníků, tak organizátorů lze říct, že letošní ročník se skvěle vydařil. Doufáme, že jste si ho užili stejně jako my!
Gratulujeme vítězům a už teď se těšíme na příští rok! 

Ukázka soutěžních příkladů

Každý si najde svou obtížnost: 

• Jehličnatý strom může být z mechanického hlediska aproximován kolmým (nikoli komolým) homogenním kuželem s výškou h = 40 m a poloměrem podstavy r = 1,0 m. O jaký úhel můžeme vychýlit osu kužele od svislice, než strom vlastní vahou začne padat k zemi?
• Vodopád o výšce h = 30 m má průtok Q = 1,2 m³s^-1. Jakou celkovou silou působí voda na dno pod vodopádem? Voda po dopadu rychle odtéká a hloubka pod vodopádem je zanedbatelná.
• Určete odpor mezi dvěma sousedními vrcholy čtyřdimenzionální drátěné krychle. Každá hrana této krychle má odpor R = 1 000 Ω.
• Vítek by si rád ze své studny nabral vodu, ale nechce se mu tahat vědro nahoru. Proto vodu postupně roztáčel, až při úhlové rychlosti ω = 11 rads^-1 začala sama téct ze studny. Vítek ví, že hloubka studny (od horního okraje ke dnu) je h = 47 m. Studna má kruhový průřez s poloměrem r0 = 1,6 m. V jaké výšce (měřeno od dna) byla voda předtím, než ji Vítek roztočil?

 Organizátoři FYKOSu