Rubriky

Od počátku průmyslové revoluce v 18. století provozuje svět stále více technologií, které emitují skleníkové plyny. Ve 20. století se ekonomiky posunuly od mechanických technologií k digitálním technologiím, které pronikají téměř do všech odvětví a aspektů života. I to však způsobilo další nárůst emisí skleníkových plynů. Tyto plyny nebezpečně mění zemskou atmosféru, globální teploty vzrostly v průměru o více než 1 °C a hladina moří stoupla o 21-24 cm. Přestože stále není úplně jasné, zda za globální klimatické změny může člověk nebo ne, je dobré znát data a fakta o lidském příspěvku. V tomto článku se podrobně podíváme na zdroj a rozsah emisí velkých technologických společností. Podíváme se také na různá odvětví a jejich dopad, stejně jako na úsilí, které technologické společnosti na snížení svých emisí vynakládají.

Rychlý růst umělé inteligence (AI) výrazně zvýšil poptávku po schopnostech a kapacitě zpracování dat, což vedlo k celosvětovému rozšíření datových center. Jelikož tato zařízení fungují nepřetržitě, jsou energeticky nesmírně náročná. Objevují se nové technologie chlazení a další inovativní přístupy, provozovatelé se obracejí o pomoc k jaderné energii.

Změna klimatu je tady, ať už ji způsobuje cokoliv, a nemá moc smyslu s ní „bojovat“ – spíš má velký smysl se včas přizpůsobit. Zásadní bude pro světová městská centra. Tři města – San Diego, Milán a Jakarta – nabízejí ponaučení, jak se připravit na oteplování planety a přizpůsobit se mu.

Jednou z nejsymboličtějších ekologických katastrof je, že  za méně než sto let lidstvo zničilo Aralské jezero. Podle nových geologických výzkumů se ale zdá, že se toto malé moře zhroutilo již nejméně dvakrát předtím a v obou případech se zotavilo. Je reálné ho znovu napustit?

Výzkumníci z UOC (Katalánské univerzity) studují nový model pro synchronizaci potřeb zařízení Internetu věcí (Internet of Things, IoT) s dobou přístupu k satelitům pro satelity na nízké oběžné dráze Země, jako je Starlink. Nová metoda navrhovaná pro synchronizaci zařízení IoT a satelitů má vyšší energetickou účinnost.

Vědci z European Molecular Biology Laboratory (EMBL) a Center for Structural Systems Biology (CSSB) v Hamburku odhalili, jak by některé běžné léky mohly nepozorovaně způsobovat nedostatek vitamínu B1 v našem mozku. Tento nebezpečný nedostatek často zůstává neodhalen, protože může nastat, i když jsou hladiny B1 v krvi normální. Výzkumníci poskytli poznatky o tom, jak specializované transportní proteiny B1 umožňují vitamínu procházet membránami v našem těle a dostat se do životně důležitých tkání a orgánů. Identifikovali také několik běžných léků, které tento proces narušují, což by mohlo způsobit skryté nedostatky B1, a odhalili molekulární mechanismus, jak k takovým poruchám dochází. Výsledky výzkumu mohou pomoci předcházet nedostatkům B1 vyvolaným léky. Studie navíc nabízí nové poznatky o vzácných onemocněních nervového systému způsobených narušeným transportem B1.