Rubriky

Zvířata, zejména ta na souši, nemohou růst donekonečna. Hlavní důvod tkví v geometrii. Největším zvířetem, které kdy na Zemi chodilo, byl pravděpodobně dinosaurus Argentinosaurus, mohutný titanosaurus o hmotnosti 70 tun, který žil asi před 90 miliony let v období svrchní křídy. Pro srovnání - dnes je nejtěžším zvířetem na zemi slon africký (Loxodonta), který váží méně než 7 tun. Ale mohlo by ho někdy nějaké zvíře překonat? Existuje limit, jak velké zvíře může být? Možná nejtěžším zvířetem, které kdy žilo, je plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus) s průměrnou váhou 150 tun, ten ovšem žije ve vodě.

Vědci, kteří studují bratrance bakterie zodpovědné za tuberkulózu a lepru, v něm objevili enzym, který umí z vodíku udělat elektřinu. A myslí si, že by se mohl použít k vytvoření nového, čistého zdroje energie - energie doslova z ničeho. Enzym byl pojmenován Huc. Používá jej bakterie Mycobacterium smegmatis k čerpání energie z atmosférického vodíku, což jí umožňuje přežít v extrémním prostředí chudém na živiny. Nyní se vědcům podařilo enzym extrahovat a studovat jej. Věří, že tím našli klíč k novému zdroji energie, který by mohl být použit k napájení např. malých přenosných elektrických zařízení. Svá zjištění zveřejnili 8. března 2023 v časopise Nature.

Mnoho světových zemí sází na jadernou energetiku, vidí v ní čistý a bezpečný zdroj elektrické energie. Zejména v Evropě půjde o nezbytnou součást moderního energetického mixu. Některé evropské státy plánují vedle velkých jaderných zdrojů rozvíjet také projekty malých modulárních reaktorů (SMR), které chtějí kromě výroby elektřiny používat jako zdroj dálkového tepla pro města a obce. Proč právě teď přinášíme přehled jaderné energetiky v evropských zemích? Protože právě dnes Německo politickým rozhodnutím zastavilo své poslední jaderné elektrárny. Nahradí je uhlím a plynem...

Chlapci a dívky v ČR ve věku 14 až 18 let považují za největší riziko pro budoucnost lidstva globální oteplování, a proto podporují využívání energetických zdrojů, které nejméně zatěžují životní prostředí. Za ně přitom pokládají především obnovitelné zdroje v kombinaci s jadernými elektrárnami a dalšími novými energetickými technologiemi.

Přinášíme výtah ze zajímavého článku Toward Improved Ionizing Radiation Safety Standards uveřejněného v recenzovaném časopisu Health Physics. (Bohužel, stejně jako mnoho dalších recenzovaných časopisů, Health Physics není k dispozici zdarma online. Je možné zakoupit jednotlivé články nebo získat přístup, pokud máte členství nebo přístup do univerzitní nebo podnikové knihovny.) Článek jasně, ale vědecky vysvětluje, jak může záření na nízkých průměrných úrovních vést k prodloužení doby latence rozvoje rakoviny. Všichni máme potenciál pro vznik rakoviny. Výzkum Dr. Raabeho dospěl k závěru, že nízké průměrné dávky záření sice nezabíjejí rakovinné buňky, ale oddalují schopnost těchto buněk způsobit skutečné poškození, dokud jejich hostitelský organismus stejně nezemře z jiných příčin.

Nikdo nechce, aby přišel o dodávku elektrického proudu jenom proto, že na vedení někde spadne větev nebo celý strom. Pracovníci distribuční soustavy pravidelně prohlížejí trasy vedení a preventivně odstraňují hrozby. Efektivně monitorovat vegetaci zasahující do ochranných pásem v okolí drátů vysokého a velmi vysokého napětí pomáhá letecké snímkování. Díky datům získaným prostřednictvím této metody tak správci distribuční soustavy přesně vědí, kterým úsekům je v daný moment prioritní věnovat pozornost. Odhadnout je možné i množství zeleně, které bude nutné odstranit, stejně jako přibližnou finanční náročnost daného úkonu.