Rubriky

S druhou polovinou září se pojí mnoho věcí – minimálně pro většinu studentů začíná nový akademický rok. Zároveň ale začal i 36. ročník korespondenčního semináře pro středoškoláky a s ním se už mnoho let pojí týdenní soustředění, které se odehrává právě každý podzim a jaro. Tentokrát – ne poprvé (a za mne snad ani naposledy) – se odehrávalo ve velebném Kořenově, kde s trochou nadsázky člověk pomalu vidí hraniční kameny a za nimi Polsko.

Mladí Češi se do podnikání příliš nehrnou. Velký podíl na tom má nezkušenost. Pokud se studenti s reálným byznysem setkají už v rámci školní výuky, pravděpodobnost, že v budoucnu založí vlastní firmu, je dvakrát větší. Junior Achievement (JA Czech), kterou v roce 1992 založil podnikatel Tomáš J. Baťa, se v tomto snaží pomáhat. Během tří let stoupl zájem o programy o 300 procent.

Finský lesnický gigant Stora Enso a developerská společnost Modvion postavily na švédském ostrově poblíž Göteborgu první dřevěnou věž pro větrnou elektrárnu. Je vysoká 30 metrů, stejně pevná jako ocelová a při její výrobě vzniklo o 90 % méně emisí uhlíku. Ještě letos chtějí obě společnosti instalovat další dřevěné elektrárny, nastavit obchodní model a nastartovat komerční prodej.

Malé modulární jaderné reaktory (Small Modular Reactors - SMR), které jsou v současnosti velkým tématem jaderné energetiky, vyvíjí na celém světě řada firem, a podle některých z nich je velice pravděpodobné, že první komerčně využívané SMR by mohly být v provozu už koncem tohoto desetiletí. Mezi zeměmi, které se na rozvoji této nové oblasti jaderné energetiky významně podílejí, je i Česko.

Současná globální snaha elektrifikovat dopravu (v zájmu ochrany klimatu) i snaha vyřešit skladování energie z obnovitelných zdrojů přináší jeden velký problém, o kterém se zatím příliš nemluví. Co se všemi starými lithiovými bateriemi? Dají se recyklovat?

Vědci předpokládají, že život na Zemi nejprve vznikl bez přítomnosti kyslíku. Poté, co se objevily organizmy schopné fotosyntézy, začal se v atmosféře obsah kyslíku zvyšovat, což anaerobní organismy téměř vyhubilo, protože kyslík pro ně byl jedovatý. Ukazuje se ale, že na Zemi mohl být kyslík již dříve, než začal vznikat fotosyntézou. Silná zemětřesení, která otřásala Zemí asi před 3,8 miliardami let, lámala a štěpila zemskou kůru, což umožnilo vstup tehdejší atmosféry do hloubky rozbitých hornin a způsobovalo různé chemické reakce. Tyto reakce, poháněné seizmickou aktivitou, vodou a teplotami blízkými bodu varu vody, mohly produkovat kyslík a poskytnout jej některým raným formám života.