Rubriky

Základní školy na Praze 4, Filosofská a Školní, se mohou pochlubit unikátním projektem monitoringu mikroklimatu a škodlivých látek v ovzduší. Se získanými daty pracují přímo ve výuce a zároveň mají přehled o aktuální situaci ve svém okolí. Projekt vznikl díky podpoře městské části Praha 4 a spolupráci s českou firmou Agdata City, která vyrábí a provozuje kompletní technologii.

Ve studii, kterou vedli Jan Korbel z Evropské laboratoře molekulární biologie (EMBL) a Ashley Sandersová z Berlínského institutu pro biologii lékařských systémů Centra Maxe Delbrücka (MDC-BIMSB), vědci zjistili, že přibližně jedna ze 40 buněk lidské kostní dřeně nese masivní chromozomální změny – například variace počtu kopií a chromozomální přeuspořádání – aniž by způsobily jakékoli zjevné onemocnění nebo abnormalitu. Kromě toho vzorky buněk od lidí starších 60 let měly tendenci mít vyšší počet buněk s takovými genomickými změnami, což naznačuje dříve neidentifikovaný mechanismus, který může přispívat k onemocněním souvisejícím se stárnutím. Studie byla publikována v časopise Nature Genetics.

S rostoucími globálními teplotami a častějšími extrémními klimatickými jevy se stále více diskutuje o spolehlivosti a bezpečnosti akumulátorů. Vysoce účinné nové technologie se zaměřují na ochranu baterií před vysokými teplotami a zajišťují jejich optimální výkon i v těch nejnáročnějších podmínkách.

Nový výzkum vědců Evropské mikrobiologické laboratoře (EMBL) ukazuje, jak se mohly u různých živočichů vyvinout různé způsoby buněčného dělení a jak tato diverzita podporuje jejich různé životní cykly.

Používání generativní umělé inteligence se zatím většina Čechů bojí, některý z nástrojů AI podle průzkumu společnosti Deloitte vyzkoušelo 22 procent populace. Ve věkové kategorii do 25 let je to více než třikrát tolik. Jak vidí současní středoškoláci „smart future“? Své nápady na inovace, které pomohou statisícům lidí, představila desítka finalistů soutěžního programu Solve for Tomorrow.

V budoucnosti by se Česká republika měla spoléhat především na jaderné a obnovitelné zdroje. Preference rozvoje jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů jako budoucího zdroje energie jsou téměř vyrovnané (48 % jaderná energetika a 47 % obnovitelné zdroje), roste však podíl respondentů, kteří preferují oba zdroje dohromady (54 %). Vyplývá to z reprezentativního průzkumu veřejného mínění, uskutečněného v průběhu května 2024.