To může znamenat jediné – Fyziklání! Letňany zaplavili nadšení fyzikové! V pátek 14. února proběhl již 19. ročník populární týmové soutěže Fyziklání, v níž středoškoláci po tři hodiny řeší úlohy a lámou si hlavu nad zapeklitými fyzikálními otázkami. A jak se zdá, opravdu je to baví – letošního ročníku se zúčastnilo celých 1 149 soutěžících rozdělených do téměř 250 týmů.
Nová inteligentní tkanina může zvýšit teplotu o více než 30 stupňů Celsia již po 10 minutách na slunci. Do materiálu jsou zabudovány specializované nanočástice, které absorbují sluneční světlo a přeměňují ho na teplo. Barviva reagující na teplotu začleněná do vláken zároveň vratně mění barvu, což uživatelům umožňuje vizuálně sledovat kolísání teploty. Nově vyvinutý materiál byl popsán koncem loňského roku v časopise Advanced Composites and Hybrid Materials. Tkaninu je možné použít v oblečení určeném pro velmi nízké teploty. Tedy pokud na vás bude svítit slunce.
Světla, která se sama rozsvítí a zhasnou, topení, které nastaví ideální teplotu, než přijdete z práce, dveře, které se po odchodu zamknou, pračky, myčky a vysavače ovládané na dálku... Technologické vychytávky, které mají usnadnit provoz domácností, se zabydlují v českých domovech.
V lidských buňkách se k produkci proteinů používá pouze malá část informací zapsaných v genech. Jak buňka vybere ty správné informace? Velký molekulární stroj zvaný spliceozom nepřetržitě odděluje kódující a nekódující oblasti našich genů – a dělá to, i když čtete tyto řádky. Výzkumníci z Galej Group v EMBL Grenoble nedávno poskytli nové poznatky o struktuře minoritního spliceozomu, esenciálního komplexu RNA-protein.
Do rubriky "Od čtenářů" jsme zařadili článek od pana Vladislava Černého, tč. studenta U3V, jehož celoživotním chlebem byly železnice včetně nejmodernějších projektů. Napsal nám stručný přehled o vlacích na magnetickém polštáři (o vlaku Maglev jsme již psali v článku https://www.3pol.cz/cz/rubriky/bez-zarazeni/2005-maglev-je-zazitek), ale i o dalších faktorech, které je potřeba při úvahách o takových nejmodernějších dopravních prostředcích zohlednit. Dejme mu slovo v článku, v němž pohlíží na související problematiku z praktického hlediska:
Do konce dubna se mohou žáci základní a středních škol přihlašovat do soutěže „Vím proč“ o sto tisícové výhry. Vítězové získají deset tisíc korun pro osobní potřebu a navíc 200 tisíc korun pro svou školu. Celkově mají organizátoři připraveno na výhry půl miliónu korun.
Modrý měsíc, krvavý měsíc a medový měsíc – tak se nám jeví náš satelit ze Země. Měnící se odstín Měsíce má svůj základ ve vědě – v optice.
Přemýšleli jste někdy, co se skrývá za známými webovými stránkami, které denně navštěvujete? Kolik „věcí“ je vůbec na internetu? Je toho mnohem víc, než si myslíte!
V červenci se v severočeském Sokolově objevil argentinský filmový štáb, který natočil první záběry celovečerního dokumentu jménem Huemul.
Vědci vyvinuli nový model strojového učení pro predikci mikrobiální zátěže — hustoty mikroorganismů v našich střevech — a použili ho k prokázání, jak důležitou roli hraje ...
Mohl by mozek někdy existovat samostatně, odděleně od těla nebo nezávisle na něm? Filozofové se dlouho zamýšleli nad takovými scénáři „mozku v nádobě“ a ptali se, zda by izolovaný ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
