Rubriky

Univerzita Karlova spouští nový vzdělávací a networkingový program FameLab Academy, určený středoškolským studentkám a studentům ve věku 15–19 let se zájmem o vědu, výzkum, komunikaci. Program navazuje na šestnáctiletou tradici mezinárodní soutěže FameLab a rozšiřuje tak univerzitní nabídku v oblasti podpory mladých talentů a popularizace vědy.

V nebývalých detailech se podařilo vědcům vizualizovat, jak se velká molekula RNA sestavuje do funkčního stroje. Pomocí různých technik strukturní biologie natočili vědci z Marcia Group při EMBL Grenoble molekulární „film“, který ukazuje, jak se velká molekula RNA skládá a sestavuje. Zjištění odhalují, jak se RNA vyhýbají chybám při skládání a vyvíjejí se do komplexních buněčných strojů.

Odstartoval 12. ročník celostátní soutěže „Vím proč“ pro žáky základních a středních škol. Ti, kteří natočí nejzajímavější video s fyzikálním pokusem, dostanou šeky na osobní on-line nákupy. Školy vítězných týmů pak obdrží 200 tisíc korun od Nadace ČEZ na vybavení učeben.  Další ceny čekají na vítěze speciálních kategorií nebo na dívčí tým. Originální videa mohou soutěžící na webu Vím proč přihlašovat až do 15. dubna.

Agrovoltaika je poměrně mladé odvětví, které nabízí využití obnovitelných zdrojů energie – solárních panelů – v zemědělství, přímo „v polních podmínkách“. Psali jsme o ní jako jedni z prvních již v r. 2020 zde: Agrovoltaika | 3 pól - Magazín plný pozitivní energie. Ministerstvo zemědělství ČR vydalo v říjnu 2025 dlouho očekávanou aktualizaci, která zásadně rozšiřuje možnosti využití agrovoltaiky. Nově ji bude možné umístit i na ornou půdu, pokud se na ní alespoň jednou za tři roky bude pěstovat zelenina s vysokou nebo velmi vysokou pracností. Tento zdánlivě formální krok otevírá cestu moderním vertikálním systémům, jejichž instalace u nás na rozdíl od dalších evropských zemí zatím nebyla prakticky možná.

Kybernetická kriminalita se v posledních letech stále častěji zaměřuje na školská zařízení. Přestože základní a střední školy disponují desítkami počítačů a zpracovávají citlivé údaje žáků, rodičů i zaměstnanců, jejich zabezpečení bývá v porovnání s komerční sférou nebo státní správou podstatně slabší.

Nobelovu cenu za chemii za rok 2025 získali Susumu Kitagawa z Kjótské univerzity v Japonsku, Richard Robson z Melbournské univerzity v Austrálii a Omar M. Yaghi z Kalifornské univerzity v Berkeley. Tři vědci vyvinuli organokovové materiály, které ukládají velké množství plynu v malém objemu, „téměř jako Hermionina kabelka ve filmu o Harrym Potterovi“, uvedl na tiskové konferenci k oznámení ceny Heiner Linke, předseda Nobelova výboru pro chemii.