Osmnáctiletá studentka Karolína Osičková strávila den s vedoucím provozu Ondřejem Češkou v Jaderné elektrárně Temelín. Prostředí jaderky ji nadchlo, a proto se rozhodla se o svůj netradiční zážitek podělit i se čtenáři Třípólu.
Na svazích kolem Horního Maršova na Trutnovsku už leží vrstvy sněhu, teplota je lehce pod bodem mrazu. Z temného nebe se valí proudy deště se sněhem a do toho všeho fouká nepříjemný vítr. „Tohle je ještě docela pěkné počasí, známe i horší,“ říká s úsměvem Luboš Rulf, vedoucí technik pracoviště Provozní a poruchové služby regionu východ ČEZ Distribuční služby, zatímco se čtyřčlenná četa provozních montérů chystá na kontrolu vedení po nedávné vichřici.
Můžou utíkat, ale neschovají se: mikroskop od společnosti GE chytí HIV, bakterie i původce malárie přímo při činu. Mikroskop využívající technologii DeltaVision OMX Blaze umožňuje spatřit detaily uvnitř buněk s dosud nevídaným rozlišením.
Experti z anglické společnosti Air Fuel Synthesis (AFS) odpovídají „ano“. Pochlubili se výsledkem dvouletého výzkumu, kdy se jim podařilo vyrobit několik litrů benzínu z obyčejného vzduchu. Využívají přitom uhlíku, kterého je kolem nás dostatek, a vodíku, který lze vyrobit z vody. V nové technologii vidí šanci, jak snížit množství oxidu uhličitého vzniklého ze spalin klasického „ropného“ paliva.
Literární soutěž čtenářů Třípólu skončila. Jejím zadáním bylo napsat krátkou sci-fi povídku o tom, jak v roce 2085 nové, dnes plánované bloky Jaderné elektrárny Temelín doslouží a elektrárna ukončí svůj provoz. Autoři popustili uzdu své fantazii a stručně vyjádřili, co se v cílovém roce může – ve srovnání se současností – změnit. A jak se ukázalo, není toho málo…
V souvislosti s dalším rozvojem jaderné energetiky se hodně mluví o reaktorech malých výkonů, které se jako moduly dají řadit za sebe a tvořit tak celky o vyšších výkonech. Dají se však používat i jako pohonné jednotky pro lodě a ponorky, nebo jako plovoucí elektrárny. O těch jsme psali před časem, nyní se podařilo získat novější a podrobnější informace.
Cold spray (česky „studený nástřik“) je metoda, při které se kovový prášek vystřelí obrovskou rychlostí na povrch – tak rychle, že se částice k povrchu doslova „přilepí“, ...
V Číně vznikla během několika let celá řada soukromých firem zabývajících se výzkumem termojaderné fúze. Nejzajímavější je, že Číňané už nekopírují západní programy.
V hloubi podzemních chodeb pod Jadernou elektrárnou Temelín probíhá technicky náročná modernizační akce. Specialisté zde postupně vyměňují stovky metrů bezpečnostního potrubí, ...
Když se řekne radioaktivita, většina lidí si vybaví jaderné elektrárny, Černobyl nebo varovné symboly na žlutém pozadí. Jenže radioaktivita je přirozenou součástí našeho světa ...
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
