Rubriky

Článků v rubrice: 192

Vznik prvních vědeckých institucí

Evropská věda, filozofie a kultura má svůj prvopočátek v antickém Řecku. Do klasického (4. stol. př. n. l.) a helénistického (3.-2. stol. př. n. l.) období starého Řecka spadá také vznik prvních vzdělávacích a vědeckých institucí - akademií, akademických společenství a škol.

Otec podvojného účetnictví Luca Pacioli

Před 500 lety zemřel italský františkánský mnich Luca Bartolomeo Pacioli (1445-1517), uznávaný matematik, ale spíše geniální počtář, právem označovaný za otce účetnictví jako nástroje pro sledování a zobrazení stavů, toků a výsledků podnikatelské činnosti v peněžních jednotkách. Vyznával tezi, že „Bez matematiky není žádné umění“, a že „... účty nejsou ničím jiným, nežli ustaveným pořádkem v představě obchodníka...“

Historie střelného prachu

Oheň a záliba v něm provázela člověka již od pradávna. Byl úzkostlivě střeženým pokladem a klíčem k přežití. Proto není divu, že se stal v celé historii lidstva předmětem bádání s cílem nejen jej zkrotit, ale i zesílit jeho účinky a využít jej také - jak je bohužel lidstvu vlastní - jako zbraň proti nepříteli. Již ve starověku se používaly ve válkách nejrůznější hořlavé látky a zápalné směsi. Jedinečnost používání výbušných prachů skončila před 150 lety vynálezem dynamitu.

Josef Donát - moravský Křižík

Zatímco v zahraničí existovaly již v osmdesátých letech devatenáctého století velké elektrotechnické továrny (například v Německu měl tehdejší elektrotechnický závod Siemens & Halske v Berlíně asi 1 200 zaměstnanců, kteří kromě měřicí a sdělovací techniky vyráběli také elektrické motory a generátory), český elektrotechnický průmysl byl teprve v počátcích a čekal na svoje budovatele. Prvním z nich byl elektrotechnik, vynálezce a podnikatel František Křižík (1847-1941), jehož jméno jako „českého Edisona“ je trvale zapsáno do povědomí široké veřejnosti a řazeno mezi nejvýznamnější osobnosti našeho národa. Při rozvoji českého elektrotechnického průmyslu na přelomu 19. a 20. století však sehrála významnou úlohu řada dalších osobností. Stejný význam jako František Křižík pro Čechy a Prahu má pro Moravu a Brno Josef Donát - elektrotechnik, konstruktér, vynálezce, průmyslník a vlastenec, jehož jméno je nezaslouženě skryto ve stínu zapomnění. Třípól přináší  k 80. výročí úmrtí Ing. Josefa Donáta jeho biografii.

Hasiči za císaře a dnes

První profesionální hasičský sbor zavedl římský císař Augustus. Lesní požáry, bouře, blesky a povodně pustošily krajinu již od nepaměti a člověk se je snažil s větším či menším úspěchem zvládnout. Hrozba vzniku požáru tedy existovala vždy. Co se ale v průběhu doby měnilo, byl způsob boje s ním, respektive používané technické prostředky. Jejich vývoj vlastně kopíruje celkový technický a technologický pokrok lidstva. Od džberů s vodou, seker a ručních stříkaček jsme se v průběhu posledních století dostali až k hasičským vrtulníkům a dálkově ovládané hasební technice. Stále však platí, že rozhodující pro úspěch v boji s požáry jsou lidé. Bez motivovaných a perfektně vycvičených hasičů to zkrátka nešlo dříve - a nejde to bez nich ani dnes, ani v budoucnu.

Hans Jensen: spolutvůrce slupkového modelu atomového jádra

Ačkoliv se některým lidem (bohužel i některým politikům) jeví jako neužitečný, zdrojem veškerého pokroku lidské společnosti vždycky byl a je základní výzkum a jeho nositelé. Kupodivu to názorně vystihnul bývalý francouzský president Nicolas Sarkozy: "Bez základního vědeckého výzkumu nemohou přijít žádné nové aplikace. Koneckonců, elektřina ani žárovka nebyly vynalezeny postupnými inovacemi svíčky." V historii vědy a techniky se mnohdy stávalo, že se jednotliví badatelé vynořili na různých místech a ve stejném čase, zcela nezávisle na sobě, se shodnými tvůrčími myšlenkami, hypotézami, projekty a pokročilejší technikou. Obvykle se to vysvětluje tím, že žili v době, kdy již dospěla úroveň poznání k nutnosti přijít s novými objevy a vynálezy na svět. Platí to také v případě objevu slupkové struktury atomového jádra, který zcela nezávisle na sobě učinili v letech 1948-1950 dva vědci a budoucí nositelé Nobelovy ceny: americká fyzička polského původu Marie Goeppert-Mayerová (1906 - 1972) a německý fyzik J. Hans D. Jensen (1907 - 1973), od jehož narození letos uplynulo 110 let.

... 1 « 6 7 8 9 10 11 12 » 32 ...

Nejnovější články

Fyziklání 2024 - výsledky

Jako každý rok se i letos dne 16. 2. 2024 v Praze na letňanském výstavišti PVA EXPO Praha konala mezinárodní týmová fyzikální soutěž s názvem Fyziklání. Organizátorem již 18.

Baterie vydrží 50 let bez dobíjení

Vědci v Číně sestrojili jadernou baterii, která dokáže vyrábět energii až 50 let bez dobíjení. BV100 od společnosti Betavolt je menší než mince a obsahuje radioaktivní izotop niklu, který ...

Unikátní izraelský chladicí systém v Hodoníně

Dosavadní průtočné chlazení elektrárny Hodonín vodou z řeky mělo hlavně v létě omezenou kapacitu. Po několikaměsíčním testu přešel do ročního zkušebního provozu nový chladicí systém.

Výběr střední školy: Plno mají i učiliště

Na střední školy míří početně nejsilnější generace za poslední léta. V loňském roce se tisíce žáků nedostaly ani na „učňák“.

Nanosatelit a horkovzdušný balón pro nouzové širokopásmové připojení kdekoli

Výzkumný tým katalánské univerzity navrhuje komunikační systém umožňující záchranným službám pracovat bezpečně v obtížných situacích.

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail