Rubriky

Když se podaří objevit nový chemický prvek, bývá pojmenován buď po svých vlastnostech (např. radium - dostalo jméno podle latinského radius (paprsek), protože zářilo) nebo na základě návrhu objevitele po zemi (polonium na počest Polska, rodné země Marie Curie) či místu naleziště (yttrium, erbium, terbium, ytterbium podle obce Ytterby), případně na počest některého zasloužilého chemika z historie (např. mendělevium podle Dimitrije Mendělejeva). Donedávna nikdy nebyl nový prvek pojmenován po dosud žijícím člověku. Donedávna... Redaktor Richard Grey z časopisu New Scientist zpovídá ruského jaderného fyzika Jurije Oganesjana (v anglickém přepisu Yuri Oganessian), který je jedinou žijící osobou, po níž byl pojmenován nový prvek. Čtěte nejen rozhovor, ale i vysvětlující poznámky pod článkem.

V roce 1970 získal americký biolog Norman Borlaug Nobelovu cenu. Je považován za otce zelené revoluce, která zachránila před hladověním více než miliardu lidí. Díky ní se za 25 let v mnoha částech světa více než zdvojnásobila produkce obilovin. Dnešní světová populace je téměř dvojnásobná oproti tehdejší době a v roce 2050 by mohla dosáhnout až 10 miliard lidí. Nakrmit tolik lidí bude jednou z největších výzev, protože ubývá půda, ubývá voda a ubývá i čas. A aby toho ještě nebylo dost, Země se otepluje, což rovněž postihne zemědělství. Zajištění dostatku potravin pro deset miliard lidí si vyžádá kreativní řešení a nepříjemné kompromisy. Možná se lidé naučí milovat řasy, kukuřičné slupky a cvrčky, ale horší to asi bude s konzumací umělého masa nebo umělého mléka vyrobených v laboratoři.

Na povrchu země nás chrání před kosmickým zářením atmosféra.  Lety ve vysokých výškách nás však vystavují kosmickým paprskům mnohem více a obdržená radiační dávka při letu z Londýna do Tokia se přibližně rovná radiační dávce při rentgenovém vyšetření plic. Magnetické pole Země nás do značné míry před kosmickým zářením chrání, přesto se ukazuje, že vysoko v atmosféře existují záhadné radiační oblasti, které mohou představovat dosud neznámé zdravotní riziko.

Nepatrný druh planktonu Neodenticula seminae, původně pocházející z Pacifického oceánu, se po 800 000 letech náhle objevil v severním Atlantiku. Námořní biologové se domnívají, že se do Atlantiku dostal severozápadní cestou, která byla až do nedávna blokována ledem. Ukazuje se, že tání mořského ledu není jedinou klimatickou změnou, která ovlivňuje oceány. V únoru 2017 byla uveřejněna studie, podle níž klesá množství kyslíku rozpuštěného ve vodě. Podle jiné studie je také ohrožen plankton, který udržuje rovnováhu plynů v zemské atmosféře.

Teplota až –270,15 °C, tlak téměř nula. Ionizující záření. To jsou podmínky v kosmu obklopující ostrůvek zeleného života jménem planeta Země. Ještě nedávno by si nikdo nepomyslel, že by něco živého mohlo v kosmu přežít bez ochrany speciálního kosmického plavidla. Až do loňského roku, kdy se na Zemi vrátily řasy druhu Nostoc a Sphaerocystis, kódové označení CCCryo 101-99, které přežily 530 dní (17 měsíců) na panelu Mezinárodní kosmické stanice (ISS) v otevřeném prostoru.

Britská firma Intelesant specializující se na digitalizovanou zdravotní péči vyvinula systém Howz, který je přímo propojen s elektroměry. Jeho účelem je sledovat, která zařízení jsou v provozu a jak dlouho plní ten který účel. Systém také shromažďuje údaje z monitorů, které sledují světlo a teplotu a rovněž údaje ze senzorů kontrolujících dveře či okna, zda jsou otevřené nebo zavřené, apod. Během několika dnů se tento systém seznámí s denním režimem lidí žijících v domě a naučí se sledovat odchylky. Jestliže systém detekuje něco neobvyklého, například, že někdo nechá zapnutá elektrická kamna mnohem déle, než je obvyklé, vyšle upozornění na telefon určené osobě, aby věděla, že se doma děje něco nesprávného.