Rubriky

Článků v rubrice: 270

Jaderný reaktor pro pohon raket

Americká společnost General Atomics Electromagnetic Systems (GA-EMS) oznámila, že její koncepce tepelného reaktoru pro pohon (NTP, Nuclear Thermal Propulsion), který by mohl dopravit astronauty na Mars, již překročila klíčové provozní parametry a reaktor byl optimalizovaný tak, aby byl řiditelný. Důležitým rysem je kompaktní aktivní zóna, která používá palivo HALEU, což je palivo s vysokým obsahem nízkoobohaceného uranu (High-Assay Low-Enriched Uranium fuel.) Jaderný pohon funguje tak, že systémy NPT čerpají kapalnou pohonnou látku přes aktivní zónu reaktoru. Teplo uvolňované jaderným štěpením ohřívá pohonnou látku a přeměňuje ji na plyn, který skrz trysky expanduje a vytváří tah. Rakety NTP mají mnohem větší energetickou hustotu než rakety na chemické palivo a jsou dvakrát účinnější. Nabízejí rovněž větší flexibilitu pro mise v hlubokém kosmickém prostoru a mohou zkrátit cestu na Mars o 25 %.

Proč by se měli ochránci přírody opravdu zajímat o jadernou energii

Jaderný průmysl musí účinně jednat, aby ukončil mnoho desetiletí pochybností o formě energie, která je nejpřátelštější k životnímu prostředí a která je jedinou životaschopnou nadějí světa proti změně klimatu a proti chudobě. To jsou slova Michaela Shellenbergera, prezidenta výzkumné a politické organizace Environmental Progress, která přednesl delegátům XI. International Forum Atomexpo 2019 v Soči.

Spojené království plánuje prototypovou fúzní elektrárnu

Britská vysoce kompaktní fúzní elektrárna s tokamakem STEP – Spherical Tokamak for Energy Production – by měla být postavena do roku 2040. Profesor Ian Chapman, ředitel UK Atomic Energy Authority (UKAEA) vysvětluje, že to bude vzrušující a že to je naděje pro celý svět. Ve svém vystoupení před médii 11. listopadu 2020 poskytl i další informace o jaderné fúzi.

Zdroje uranu vystačí na 135 – 250 let

Takový je jeden ze závěrů zprávy uveřejněné 23. prosince 2020 v tzv. Červené knize (Red Book), kterou společně vypracovaly Nuclear Energy Agency (NEA) při OECD a Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) o zdrojích, spotřebě a poptávce po uranu podle stavu k 1. 1. 2019. Zpráva se týká 45 produkčních a spotřebitelských zemí, z nichž 31 předalo oficiální údaje.

 

Vzácný druh magnetizmu nalezen v grafenu

Grafen, jeden z nejpevnějších materiálů na světě, obvykle nevykazuje magnetické vlastnosti. Ale když poskládáte grafenové vrstvy a trochu je zkroutíte, začnou se dít divné věci. Například se objeví vzácná forma magnetismu. Magnetické pole netvoří spin elektronů v jednotlivých grafenových vrstvách jako obvykle. Magnetické pole vznikne kolektivním vířením elektronů ve všech třech vrstvách složené grafenové struktury. Uvedli to vědci 12. října 2020 v časopise Nature Physics.

Získávání prvků vzácných zemin z rybích fosilií

V západní části Pacifického oceánu leží malý ostrov Minami-tori-shima, nejvýchodnější teritorium Japonska. Nejbližší pevnina je vzdálená 1 000 kilometrů. Na tomto ostrově je ukrytý poklad - čtyři substance důležité pro moderní elektroenergetiku, které by vystačily zásobovat tento průmysl po mnoho století. Jsou to prvky vzácných zemin. Soubor těchto prvků zaujímá širokou oblast periodické tabulky.

... 1 « 6 7 8 9 10 11 12 » 45 ...

Nejnovější články

Pietro Barabashi a „jeho“ tokamak

Pietro Barabashi, generální ředitel mezinárodního projektu ITER, který ve Francii buduje fúzní reaktor, vypráví o nekonečně náročném procesu výstavby.

Řízení obnovitelných zdrojů ČEZ z jednoho místa

Skupina ČEZ otevřela v Málkově u Chomutova moderní dispečerské centrum pro řízení obnovitelných zdrojů energie. Počítá se s tím, že do portfolia výroben ovládaných ...

Dovoz energií je Achillovou patou Evropy

„Bez energetické bezpečnosti není žádná bezpečnost,“ takto shrnuje Dr. William Gillett, ředitel energetického programu EASAC, zprávu Zabezpečení udržitelných energetických zásob.

Horní nádrž Dlouhých strání se natírá „opalovacím krémem“

Návštěvníkům horní nádrže vodní přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně se v druhé polovině května a první půli června naskytla neobvyklá příležitost ...

Fyzikální soutěž „Vím proč“ zná letošní vítěze

Na 170 videí s pokusy poslali do fyzikální soutěže „Vím proč“ studenti z celé České republiky. V náročné konkurenci letos u odborné poroty uspěli hlavně ti, kdo vsadili ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail