Rubriky

Svět závodí aktuálně nejen s koronavirem, ale také se škůdcem, který ničí zemědělské plodiny a velmi rychle se šíří. Jde o housenku Spodoptera frugiperda, Blýskavka kukuřičná (Fall armyworm), z čeledi můrovití. Ze své původní vlasti v subtropické Americe se během tří let rozšířila do Afriky a Asie a páchá nezměrné škody. Vědci se horečně snaží zastavit její postup, aby se nedostala do Evropy a Austrálie.

Byly doby, kdy byly vzducholodě považovány za budoucnost létání. Pak upadly v zapomnění, aby se nyní vrátily jako „zelenější“ způsob dopravy. Britská firma Varialift Airships plánuje stavět vzducholodě poháněné sluncem, které by se měly používat v mezinárodní přepravě nákladů. Při letu ze Spojeného království do USA by bylo zapotřebí jen 8 % paliva ve srovnání s konvenčním leteckým palivem.

V africké Botswaně, pod jejímž územím leží obrovské zásoby uhlí, má začít těžba a export uhlí. Zásoby uhlí v Botswaně byly objeveny v 60. letech, ale až do dnešní doby zůstaly v podstatě netknuté. Vedly k tomu dva důvody: nízký počet obyvatel (2,3 milionu) a nedostatečná infrastruktura umožňující jeho export. Věří se, že botswanské zásoby uhlí jsou největší v Africe, ale stále se přesně neví, jak jsou velké a jak kvalitní. Analýza z roku 2012 uváděla 28,5 miliardy tun, tedy by se jednalo o dosud největší netěžené ložisko na světě. Klimatičtí vědci však alarmují: aby bylo možné udržet lidmi vytyčené globální klimatické cíle, měly by tyto zásoby zůstat pod zemí! Několik firem již zahájilo těžbu a první zásilka byla po železnici expedována do Jižní Afriky.

V tzv. boji proti změně klimatu se hovoří takřka výhradně o energetice. Producentem CO₂ však nejsou jen elektrárny na fosilní paliva. Významnou úlohu hraje například výroba oceli a cementu, která se podílí na globálních emisích CO₂ asi 16 % (což se rovná uhlíkové stopě USA). Následuje výroba hliníku, amoniaku a plastů.

Minulý týden jsme oslavili Mezinárodní den baterií. Spojujeme dva příspěvky - jeden domácí a jeden zahraniční, abychom také trochu přispěli k osvětě kolem baterií a akumulátorů.

V první polovině roku 2019 se ve světě prodalo více než jeden milion elektromobilů, což bylo podobné číslo jako za celý rok 2017. Rychlý rozvoj elektromobility je sice dobrou zprávou z hlediska ekologie, ale je zde jeden potenciálně nebezpečný problém: odpad ve formě nepoužitelných lithium iontových autobaterií. Jen z elektromobilů zakoupených v roce 2019 jich bude 500 000 tun. Je to pětkrát více než všech přenosných olověných autobaterií, které se ročně recyklují v EU.

V přehradních nádržích vodních elektráren hluboko v Amazonii hynou statisíce stromů a stávají se tak velkým zdrojem emisí CO₂ a metanu, skleníkových plynů.