Byly doby, kdy byly vzducholodě považovány za budoucnost létání. Pak upadly v zapomnění, aby se nyní vrátily jako „zelenější“ způsob dopravy. Britská firma Varialift Airships plánuje stavět vzducholodě poháněné sluncem, které by se měly používat v mezinárodní přepravě nákladů. Při letu ze Spojeného království do USA by bylo zapotřebí jen 8 % paliva ve srovnání s konvenčním leteckým palivem.
Fotogalerie (1)
Vzducholodě lehčí vzduchu se používaly až do 40. let, kdy je nahradila trysková letadla. Jednou z výhod vzducholodí je to, že nepotřebují dlouhé dráhy pro start a přistání. Mohou létat do míst s nízkou infrastrukturou a odpadá také překládka nákladů na nákladní automobily. Vzducholodě jsou však pomalejší než letadla: největší současná komerční vzducholoď Zeppelin, která přiletěla do Prahy v r. 2018, létá max. rychlostí 125 km/h.
Projekt Varialift
Navržená vzducholoď vyrobená z pevné hliníkové konstrukce uveze až 50 tun nákladu. Bude vybavena nádržemi se stlačeným héliem, které se použije ke vzletu. Když vzducholoď vystoupí do výšky 10 000 metrů, bude ji pohánět vpřed kombinace dvou solárních a dvou konvenčních tryskových motorů. Protože zde nebudou baterie, budou se sluneční motory využívat jen ve dne.
Na francouzském letišti poblíž Chateaudun postaví britská firma Varialift prototypovou vzducholoď pro výcvik pilotů. Bude 140 m dlouhá, 26 m široká a 26 m vysoká. (Pozn. red.: dnes je na celém světě asi jen 15 pilotů vzducholodí.)
Projekt Airlander
Jiná britská firma, Hybrid Air Vehicles, vyvíjí Airlander, což je hybridní vzducholoď kombinující start jako těleso lehčí vzduchu a aerodynamický vzlet. Jako pohon používá 4 dieselové motory.
Již několik let vyvíjí vzducholodě také firma Lockheed Martin, ale dosud nezahájila výrobu. Vzducholodě se plánují k přepravě nadměrných nákladů, jako jsou plynové turbíny a jaderné reaktory, a to i na špatně přístupná místa. Mohou být využity i pro různé průzkumné účely a pro radiové a televizní vysílání. Pro osobní dálkovou dopravu není jejich využití pravděpodobné, protože například let do Austrálie by trval i několik dní.
Zdroj: Donna Lu: Solar-powered airship could make freight green. New Scientist, 2019, č. 3251, s.15
Hlavní město Praha začne pro splachování komunikací a zvlhčování vzduchu v letních měsících v centru města využívat průsakovou vodu ze své kolektorové sítě. První čerpací zařízení napojené na podzemní rezervoár na průsakovou vodu vzniklo pod Uhelným trhem.
Modernizovat zařízení a přitom o jednotky MWe zvýšit výkon druhého bloku elektrárny Temelín mají zajistit nové separátory vlhkosti v nejaderné části elektrárny. První z nich dorazil do Temelína z Bratislavy 9. května 2020. Přeprava více než stotřicetitunového nákladu přes české území trvala pět dní.
Organizátoři zvou na tradiční studentskou vědeckou konferenci pořádanou Fakultou jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT v Praze s podporou Mladé generace České nukleární společnosti zaměřenou na jaderné inženýrství a související obory, pojmenovanou po profesorovi Čestmírovi Šimáně.
Spojené státy pojaly ušlechtilý úmysl být první zemí na světě, která postaví termojadernou elektrárnu! Ve světle poněkud rozpačitého přístupu státních institucí USA k termojaderné fúzi v minulosti musí mnohého odvážná myšlenka překvapit. Ovšem v poslední době se blýskalo na lepší časy.
Od 13. března do 11. května 2020 byl první temelínský blok v plánované odstávce pro výměnu paliva. Technici však vždy odstávku využijí také k dalším činnostem - k důkladným kontrolám a modernizacím. Temelín vyrábí elektřinu pro pětinu České republiky už 19 let!
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
