Od Londýna po Ósaku: Příběhy EXPO pavilonů, které našly nový domov
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Byly doby, kdy byly vzducholodě považovány za budoucnost létání. Pak upadly v zapomnění, aby se nyní vrátily jako „zelenější“ způsob dopravy. Britská firma Varialift Airships plánuje stavět vzducholodě poháněné sluncem, které by se měly používat v mezinárodní přepravě nákladů. Při letu ze Spojeného království do USA by bylo zapotřebí jen 8 % paliva ve srovnání s konvenčním leteckým palivem.
Vzducholodě lehčí vzduchu se používaly až do 40. let, kdy je nahradila trysková letadla. Jednou z výhod vzducholodí je to, že nepotřebují dlouhé dráhy pro start a přistání. Mohou létat do míst s nízkou infrastrukturou a odpadá také překládka nákladů na nákladní automobily. Vzducholodě jsou však pomalejší než letadla: největší současná komerční vzducholoď Zeppelin, která přiletěla do Prahy v r. 2018, létá max. rychlostí 125 km/h.
Projekt Varialift
Navržená vzducholoď vyrobená z pevné hliníkové konstrukce uveze až 50 tun nákladu. Bude vybavena nádržemi se stlačeným héliem, které se použije ke vzletu. Když vzducholoď vystoupí do výšky 10 000 metrů, bude ji pohánět vpřed kombinace dvou solárních a dvou konvenčních tryskových motorů. Protože zde nebudou baterie, budou se sluneční motory využívat jen ve dne.
Na francouzském letišti poblíž Chateaudun postaví britská firma Varialift prototypovou vzducholoď pro výcvik pilotů. Bude 140 m dlouhá, 26 m široká a 26 m vysoká. (Pozn. red.: dnes je na celém světě asi jen 15 pilotů vzducholodí.)
Projekt Airlander
Jiná britská firma, Hybrid Air Vehicles, vyvíjí Airlander, což je hybridní vzducholoď kombinující start jako těleso lehčí vzduchu a aerodynamický vzlet. Jako pohon používá 4 dieselové motory.
Již několik let vyvíjí vzducholodě také firma Lockheed Martin, ale dosud nezahájila výrobu. Vzducholodě se plánují k přepravě nadměrných nákladů, jako jsou plynové turbíny a jaderné reaktory, a to i na špatně přístupná místa. Mohou být využity i pro různé průzkumné účely a pro radiové a televizní vysílání. Pro osobní dálkovou dopravu není jejich využití pravděpodobné, protože například let do Austrálie by trval i několik dní.
Zdroj: Donna Lu: Solar-powered airship could make freight green. New Scientist, 2019, č. 3251, s.15
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.
Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.
Přesně 168 speciálních čidel instalovali technici ÚJV Řež na kontejnmenty (ochranné budovy kolem reaktorů) v Jaderné elektrárně Temelín.
Co uděláme, když se projeví nejhorší dopady klimatických změn? Způsobí klimatické změny masovou lidskou migraci? Autorka Susannah Fisher, která vede mezinárodní výzkumný ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.