Byly doby, kdy byly vzducholodě považovány za budoucnost létání. Pak upadly v zapomnění, aby se nyní vrátily jako „zelenější“ způsob dopravy. Britská firma Varialift Airships plánuje stavět vzducholodě poháněné sluncem, které by se měly používat v mezinárodní přepravě nákladů. Při letu ze Spojeného království do USA by bylo zapotřebí jen 8 % paliva ve srovnání s konvenčním leteckým palivem.
Fotogalerie (1)
Vzducholodě lehčí vzduchu se používaly až do 40. let, kdy je nahradila trysková letadla. Jednou z výhod vzducholodí je to, že nepotřebují dlouhé dráhy pro start a přistání. Mohou létat do míst s nízkou infrastrukturou a odpadá také překládka nákladů na nákladní automobily. Vzducholodě jsou však pomalejší než letadla: největší současná komerční vzducholoď Zeppelin, která přiletěla do Prahy v r. 2018, létá max. rychlostí 125 km/h.
Projekt Varialift
Navržená vzducholoď vyrobená z pevné hliníkové konstrukce uveze až 50 tun nákladu. Bude vybavena nádržemi se stlačeným héliem, které se použije ke vzletu. Když vzducholoď vystoupí do výšky 10 000 metrů, bude ji pohánět vpřed kombinace dvou solárních a dvou konvenčních tryskových motorů. Protože zde nebudou baterie, budou se sluneční motory využívat jen ve dne.
Na francouzském letišti poblíž Chateaudun postaví britská firma Varialift prototypovou vzducholoď pro výcvik pilotů. Bude 140 m dlouhá, 26 m široká a 26 m vysoká. (Pozn. red.: dnes je na celém světě asi jen 15 pilotů vzducholodí.)
Projekt Airlander
Jiná britská firma, Hybrid Air Vehicles, vyvíjí Airlander, což je hybridní vzducholoď kombinující start jako těleso lehčí vzduchu a aerodynamický vzlet. Jako pohon používá 4 dieselové motory.
Již několik let vyvíjí vzducholodě také firma Lockheed Martin, ale dosud nezahájila výrobu. Vzducholodě se plánují k přepravě nadměrných nákladů, jako jsou plynové turbíny a jaderné reaktory, a to i na špatně přístupná místa. Mohou být využity i pro různé průzkumné účely a pro radiové a televizní vysílání. Pro osobní dálkovou dopravu není jejich využití pravděpodobné, protože například let do Austrálie by trval i několik dní.
Zdroj: Donna Lu: Solar-powered airship could make freight green. New Scientist, 2019, č. 3251, s.15
Ve světě roste poptávka po manganu - kovu důležitém pro výrobu baterií (zejména do rozvíjejících se elektromobilů) a pro chemický a ocelářský průmysl. A roste i jeho cena. Kanadská firma Euro Manganese již několik let dělá průzkumy na odkalištích, která ...
Dne 14. 2. 2020, tedy ještě před uzavřením škol kvůli koronavirové epidemii, se uskutečnila mezinárodní fyzikální soutěž pro týmy středoškoláků Fyziklání 2020, kterou pořádá skupina vysokoškolských studentů FYKOS (Fyzikální korespondenční seminář).
Tento týden v New Yorku začíná test experimentální terapie současné pandemické nemoci Covid-19, způsobené novým koronavirem. Tento typ terapie je znám již více než 100 let, byl použit v roce 1918 při pandemii tzv. španělské chřipky. Tehdy nebyly k dispozici žádná antivirotika ani očkování.
Je období řádícího koronaviru způsobujícího nemoc Covid-19. Podpořme dobrou věc, nic nás to nestojí. V této vypjaté situaci lze na internetu najít spoustu informací. Některé jsou ověřené, jiné typické “fakenews”. A to je problém. Proto se tým stojící za webem rouskyvsem.
Byly doby, kdy byly vzducholodě považovány za budoucnost létání. Pak upadly v zapomnění, aby se nyní vrátily jako „zelenější“ způsob dopravy. Britská firma Varialift Airships plánuje stavět vzducholodě poháněné sluncem, které by se měly používat v mezinárodní přepravě nákladů.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
