Rubriky

Austrálie je dnes největším exportérem zkapalněného zemního plynu (LNG) a druhým největším vývozcem uhlí, ale zaostává v oblasti obnovitelné energie. To se ale může brzy změnit, protože nejbližší obchodní partneři – Čína, Jižní Korea a Japonsko – obnovitelné zdroje mohutně rozvíjejí. Austrálie se bude muset přizpůsobit, jinak ztratí své zákazníky. Může začít exportovat sluneční záření ve formě vodíku. Australský přední vědec, Alan Finkel, byl pověřen úkolem vyvinout národní vodíkovou strategii. Vodík je skladovatelné a přepravovatelné palivo, které lze čistě vyrábět štěpením vodních molekul pomocí elektřiny vyrobené ze sluneční nebo větrné energie. Svým obrovským prostorem vhodným pro využití sluneční a větrné energie je Austrálie předurčena k tomu, aby se stala ve světě velmocí ve výrobě vodíku.

Elektrovozidla mají řadu předností před benzínovými, ale každodenní dobíjení mezi ně nepatří. Dobrou zprávou je to, že takovýto způsob dobíjení už nebude nutný, protože všechna auta budou moci přejít na bezdrátové dobíjení (wireless charging). Tento druh dobíjení poskytne nejenom pohodlí, ale řadu dalších výhod. Protože bezdrátové dobíjení bude instalováno pod každým parkovacím stáním, budou mít dočasně problém jen řidiči na dálkových trasách. Jednoho dne se i tento problém vyřeší: řidiči budou moci dobíjet bezdrátově i během jízdy na silnicích. Domácí bezdrátové dobíjení bude stejně rychlé jako dobíjení ze zásuvky.

Globální světové emise CO₂ z energetického sektoru neustále rostou, navzdory podpoře obnovitelným zdrojům, a v roce 2017 dosáhly 32,6 gigatun. Proti roku 2000 byly větší o 40 %. Jaderné elektrárny při svém provozu neprodukují žádné emise skleníkových plynů a spočítáme-li emise za celou jejich provozní životnost a palivový cyklus, produkují stejné množství CO₂ jako větrné elektrárny na pevnině, jak ukazuje graf. č. 1.  Protože jaderná energie je na rozdíl od větrné spolehlivým energetickým zdrojem produkujícím elektřinu ve velkém měřítku, může přímo nahrazovat elektrárny spalující fosilní paliva. Například Francie vyrábí až 70 % celkové elektřiny v jaderných elektrárnách a má pouze asi šestinové emise CO₂ ve srovnání s průměrem EU!

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů. Mezi desítkami jiných druhů primátů ani jeden nemá komunikační systém, který by se přiblížil našemu svým rozsahem vyjadřování. Příběh naší řeči je však psán neviditelným inkoustem. Archeologické poznatky mohou poskytnout jen okrajové důkazy o původu řeči, a to až od doby vzniku písemných památek před několika tisíci lety. To vedlo některé vědce až k názoru, že hledání původu řeči je vlastně bezpředmětné. Proto v roce 1866 Paris Linguistics Society dokonce zakázala diskuse na toto téma, což vědci dodržovali téměř sto let. Naštěstí se moderní evoluční teoretici nenechali odradit. Ve výzkumech, které zahrnovaly poznatky z archeologie, antropologie, vědy a lingvistiky, se konečně začalo zkoumat, kdy a jak řeč vlastně vznikala.

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd. Poptávka po gumě se neustále zvyšuje. Ale nabídka již nedrží krok. Smrtelná houba hrozí zcela vyhladit kaučukovníky a gumárenský průmysl musí hledat náhradní zdroje.

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GW_e. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GW_e, budou se ale muset snížit investiční náklady. V roce 2019 se jaderné elektrárny podílely 25 % na výrobě evropské elektřiny. Podle této studie vyvolá každý další instalovaný GW_e investice ve výši 9,3 miliardy euro za rok a poskytne trvalé zaměstnání na plný úvazek až 10 000 pracovníkům a generuje hrubý domácí produkt (HDP) ve výši 4,3 miliardy euro.