Rubriky

V listopadu 2015 uvedli ve Spojeném království do provozu demonstrační vitrifikační linku. Plnorozsahový GeoMelt In-Container Vitrifikátor (ICV) je výsledkem spolupráce Národní jaderné laboratoře ve Velké Británii (NNL) a specializované firmy Kurion z USA. Po dokončení všech zkoušek bude nasazen v Sellafieldu ve Velké Británii.

Teorie vývoje Země předpokládají, že v době, kdy do rodící se planety narazilo vesmírné těleso velikosti Marsu, byl povrch Země pokrytý oceánem žhavého magmatu. Před 4,5 miliardami let se tehdy zrodil i Měsíc. Rotace mladé Země zřejmě vývoj tohoto gigantického oceánu magmatu, rozlévajícího se po zemském jádru, ovlivnila. Kdybychom přesněji znali všechny okolnosti, mohli bychom se dozvědět více o tektonice zemských desek, které se na magmatu začaly utvářet a pohybovat.

V biografickém článku o fyziku Felixi Blochovi (http://www.3pol.cz/cz/rubriky/biografie/1773-felix-bloch-u-zrodu-magneticke-rezonance), který se podílel na objevení a vysvětlení jaderné magnetické rezonance, jsme se zmínili, že letos uplyne 20 let od instalace prvního diagnostického přístroje využívajícího magnetickou rezonanci v lékařství v České republice. Co to nukleární magnetická rezonance je?

5. listopadu letošního roku japonský Národní institut radiologických věd (NIRS) a firma ATOX Co., Ltd., v Tokiu oznámily, že vyvinuly systém založený na pozitronové emisní tomografii, který umí diagnostikovat velmi raná stádia demence. Přístroj vypadá jako helma a dokáže zobrazit i nepatrné množství určitých bílkovin uvnitř lidského mozku.

Elektřinu nelze skladovat. V síti jí musí být právě tolik, kolik zákazníci v danou chvíli požadují. Nerovnováha mezi výrobou a odběrem může způsobit plošný výpadek elektřiny na menším či větším území. A je tu ještě jedno úskalí – elektřina se řídí Kirchhoffovými zákony a nikoliv obchodními kontrakty. A tak když na pobřeží severního Německa fouká vítr, přebytek elektřiny se valí propojenou přenosovou sítí i do Čech a ohrožuje stabilitu naší soustavy. Bezproudí, neboli tzv. blackout, má pro naši na elektřině zcela závislou „civilizovanou“ společnost nedozírné následky. Mnoho zemí s ním má velmi konkrétní zkušenost a u nás je jen otázkou času, kdy přetečení velkého množství elektřiny z neřiditelných severoněmeckých větrných elektráren ochromí i naší zatím velmi „statečnou“ rozvodnou síť.

Keňa má 40 miliónů obyvatel, z toho plných 60 % z nich nemá přístup k elektřině. Elektřina je zde drahá – v pondělí, středu a pátek je k dispozici na západě, v úterý a ve čtvrtek na východě země. Lidé však energii potřebují. Na rozdělávání ohně a na vaření proto kácí stromy. A kde ubývají stromy, tam mizí voda. Dříve se v Keni z vody vyrábělo 60 % elektřiny, dnes je to díky úbytku vody jen okolo 40 %. Polovina obyvatel je navíc nezaměstnaných. Z toho všeho pramení sociální nepokoje, nezdravé přelidněné slumy, krádeže. Keňa zoufale potřebuje energii, aby mohla nastartovat průmysl a zaměstnala lidi. Pomoc hledat východisko byla i hlavním cílem Mise IAEA o jaderné komunikaci, která proběhla v Keni v srpnu letošního roku. Workshopu IAEA o jaderné komunikaci se zúčastnilo na dvě desítky lidí, vesměs členů Keňské rady pro elektřinu z jádra (Kenya Nuclear Electricity Board, KNEB) – jak komunikátorů, tak doktorů a profesorů z ministerstev energetiky, školství atd. Velmi vzdělaní a chytří lidé…