Rubriky

Možná si pamatujeme ze školy pokus: z elektrod ponořených do sklenice s vodou se po zapojení elektrického obvodu začnou uvolňovat bublinky – na jedné straně kyslíku, na druhé vodíku. Což jsme mohli dokázat atraktivním třasknutím... Elektrolýzou se vodík sice dá získat, ale vzhledem ke spotřebě elektřiny to vyjde draho. U nás s vodíkovými technologiemi experimentuje např. ÚJV Řež.

Vědci z univerzity Sun Yat-sen v Guangzhou v Číně poprvé použili experimentální techniku pozměnění genů na lidském embryu. Pokus na neživotaschopných embryích byl úspěšný jen částečně. Zprávu přinesly Nature News. Studie vyšla 18. dubna 2015 v časopise Protein & Cell. Okamžitě se rozhořela debata o rizicích takového počínání a o etice.

Zdá se vám titulek článku „ujetý“? Vždyť 70 % povrchu Země tvoří oceány! Ale vážně – bude v budoucnu opravdu dostatek pitné vody pro každého? Věřte nevěřte, tato otázka nemá jednoduchou odpověď. Lidstvo se množí a spotřebovává zásoby pitné vody rychleji, než se stíhají obnovit. Vědci o tom debatovali 27. dubna na 15. Memoriálu Isaaca Asimova v Americkém muzeu přírodních věd v New Yorku.

V noci 12. května vykolejil u Filadelfie regionální vlak č. 188 směřující z Washingtonu do New Yorku. Lokomotiva se ihned oddělila, šest vagónů se převrátilo a zdemolovalo tak, že záchranáři museli cestující vyprošťovat hydraulickým náčiním. Z 238 pasažérů jich sedm zemřelo a přes 200 bylo zraněno. Toto nedávné neštěstí znovu oživilo úvahy, zda se pasažér může při cestování vlakem preventivně ochránit nebo snížit pravděpodobnost úrazu. V automobilové dopravě se z dlouhodobých statistik usuzuje, že bezpečnější je sedět vzadu, nejnebezpečnější je prý sedadlo vedle řidiče. Jak je to ve vlaku?

Dřevo je a bude snad nejdůležitějším materiálem, který člověk využívá. Má vlastnosti, které zatím žádný umělý materiál nemůže plně nahradit. Dává nám jej sama příroda, provází nás doslova od kolébky celý život. Podstatná část světové populace je na něm závislá jako na zdroji energie a stavebního materiálu. Na příkladu „školní“ pily v Kostelci nad Černými lesy se podíváme na postup a technologie dnes užívané k základnímu zpracování dřeva.

V hloubce pod tzv. „supervulkánem“, o kterém se ví, že leží pod Yellowstonským národním parkem, byl objeven obrovský rezervoár roztavené horniny. Je tak velký, že množství žhavého magmatu by vyplnilo Coloradský Grand Canyon více než jedenáctkrát. Jeho objev však nijak nezvyšuje riziko výbuchu supervulkánu, pouze přispívá k lepšímu porozumění, co se vlastně pod zemí odehrává.