Rubriky

Prostředí distribučních sítí se mění: tok elektřiny přestává být jednosměrný od výrobce přes distribuci k zákazníkovi, ale mění se na obousměrný, neboť zákazník se prostřednictvím obnovitelných zdrojů stále častěji stává výrobcem. Sílí potřeba rychlejšího přístupu k informacím. O slovo se hlásí moderní technologie, které pronikají do všech částí rozvodných sítí. ČEZ Distribuce v letech 2020 – 2025 investuje do zajištění kvalitních a spolehlivých dodávek elektřiny přes 83 miliard korun. Více než čtvrtina naplánovaných prostředků, tedy přes 23 miliard korun, míří do digitálních technologií.

Lidstvo může prospívat na této planetě jen tehdy, dokud k nám planeta bude vlídná. Jaké jsou však limity „vlídnosti“? Tuto otázku si v roce 2009 položil Johan Rockström, profesor na universitě ve Stockholmu, v rámci prvního vědeckého rozboru bezpečných životních podmínek. On a jeho 28 spolupracovníků je nazvali planetárními hranicemi. Varovali, že jestliže překročíme kteroukoliv z těchto hranic, riskujeme destabilizaci života podporujících systémů a uvedení planety do chaotického stavu. Špatnou zprávou je to, že lidstvo již překročilo čtyři z uvedených devíti hranic. Redaktor Fred Pearce klade Johanu Rockströmovi následující otázky.

V belgickém výzkumném reaktoru 2 (BR2), jednom ze tří provozovaných výzkumných reaktorů v Belgickém jaderném výzkumném středisku (SCK-CEN) v Mol na severovýchodě Belgie, byl ozářen první terčík z nízkoobohaceného uranu (LEU, Low Enriched Uranium). SCK-CEN je klíčovým partnerem střediska IRE (Belgický institut radioelementů) pro výrobu radioizotopů. Nejčastěji užívaným radionuklidem v nemocnicích je technecium 99m (^99mTc), které se přímo na odděleních nukleární medicíny připravuje jako dceřiný produkt z molybdenu 99 (⁹⁹Mo). Výrobci radionuklidů tedy připraví ⁹⁹Mo a co nejrychleji ho odešlou k příjemcům. Ústav IRE, se sídlem ve Fleurusu, uvedl, že první dávka ⁹⁹Mo-99 bude odeslána do USA. V USA je nukleární medicína velmi rozšířená - technecium se používá denně ve více než 40 000 postupech!

Vývoj elektroniky a výpočetní techniky naráží na fyzikální limity.Už téměř není možné jednotlivé prvky dále zmenšovat a zvyšovat jejich efektivitu a výkon. Prolomení těchto limitů slibuje ovládnutí kvantových technologií. Ty se přitom prolínají mnoha oblastmi od kvantové fyziky, přes informace a komunikaci, nanomateriály a nanostruktury, kvantovou fotoniku, optiku a plazmoniku, nové laserové generátory, nové materiály s unikátními vlastnostmi, až po matematickou fyziku a modelování. Celému tomuto širokému spektru se věnuje nově akreditovaný doktorský studijní program Kvantové technologie na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI). Nový studijní obor přispěje zcela jistě k rozvoji tradičních i zcela nových oborů.

Smiřte se s tím, že budoucí technologie ve vašem autě bude sledovat každý pohyb řidiče. Bude to dobrá věc? Dozor je běžnou věcí v životě. Šéf kontroluje práci podřízeného, supermarkety shromažďují data o tom, co kupujete, kamery sledují vaše kroky. Nyní je na řadě další kontrola: automobil. Během několika měsíců mají evropští právníci připravit návrhy pravidel monitorovacích zařízení, která budou povinně instalována v automobilech. Každý nový model auta bude muset během tří let obsahovat černou skříňku, která bude kontrolovat rychlost, ospalost řidiče a další věci. Evropská komise předpokládá, že tato technika zachrání do roku 2030 více než 7 000 životů.

Přinášíme aktuální souhrnný názor na úlohu jaderné energetiky a její místo v současném a budoucím světě. Přednesl jej hlavní poradce organizace Světové jaderné asociace (WNA, World Nuclear Association) Philippe Costese na konferenci Nuclear Power Plants Expo and Summit, která se konala začátkem března 2020 v Istanbulu.