Lidé migrují a cestují, navzájem se mísí. Je tomu tak od nepaměti, jsou důkazy dokonce i o dávném křížení moderních Homo sapiens s Neadertálci a dalšími skupinami. V době globalizace, kdy je snadné dostat se za méně než den na druhý konec světa a usadit se tam, je mísení lidských skupin ještě intenzivnější. Avšak nejen geografické bariéry, ale i kulturní rozdíly mohou lidem bránit v mísení s jejich sousedy. Vede to ke genetické izolaci, a tento jev je častější, než si většina lidí myslí.

Špičkové technologie mají za sebou rušný rok. Zde je 10 nejlepších technologických příběhů roku 2024, jak je vyhodnotila Live Science. S růstem umělé inteligence (AI) a pokrokem v robotice a kvantových počítačích neměly technologie nikdy takový význam pro utváření našich životů jako v roce 2024. Od zlotřilé umělé inteligence až po roje dronů, které vyvolávají zprávy o UFO.

„Chci, aby každá země měla protirakovinový plán a aby více lidí vědělo o práci, kterou proti této zlé nemoci provádí MAAE,“ říká Lisa Stevensová, která strávila čtvrt století prací v oblasti kontroly rakoviny a nyní vede Program Action for Cancer Therapy (PACT) v MAAE.

První jaderná diamantová baterie na světě využívá uhlík 14 (¹⁴C), který má poločas rozpadu 5 700 let, což znamená, že by mohla napájet malá zařízení po tisíce let. Radioaktivní izotop je zabudovaný v mřížce diamantu, což je, jak známo, jedna z modifikací uhlíku. Diamantová baterie „sklízí“ rychle se pohybující elektrony excitované zářením a poskytuje nepřetržitou úroveň výkonu v mikrowattech. Jedná se o nově vznikající technologii, která využívá uměle vyrobený diamant k bezpečnému zapouzdření malých množství uhlíku 14. Tým vědců a inženýrů z Univerzity v Bristolu a z UKAEA (United Kingdom Atomic Energy Authority) spolupracoval na vybudování plazmového depozičního zařízení, specializovaného zařízení používaného pro pěstování diamantu v Culham Campus UKAEA.

Vodík je pravděpodobně zdrojem budoucnosti, zdrojem čisté energie, která může pohánět vozidla, pohánět průmyslové procesy a vyrábět elektřinu. Pouhá 2 % zásob vodíku zjištěných ve studii (což odpovídá 112 miliardám tun plynu), by dodala veškerý vodík, který potřebujeme k dosažení čisté uhlíkové nuly po dobu několika set let.