Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila. Výsledek poskytuje vzácný praktický pohled na Hawkingovo záření – slabou tepelnou emisi, o které Stephen Hawking předpověděl, že by měla unikat z černých děr. Výzkumný tým v nové studii tvrdí, že je to doklad tlaku, který by v principu mohl způsobit pomalé odpařování skutečné černé díry. Mezinárodní tým v rámci laboratorního experimentu s optickými vlákny detekoval jak samotné záření, tak jeho dlouho hledanou „zpětnou reakci“ – způsob, jakým záření vrací energii zpět a přetváří objekt, který ho vytvořil.

Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina instalací se nachází na pevnině. Střední Evropa (Německo, Rakousko, Česká republika, Slovensko, Maďarsko) má specifické podmínky: nižší průměrné rychlosti větru než pobřežní oblasti, vyšší turbulence, hustší osídlení a složitější povolovací procesy. Přesto zde větrné elektrárny představují stabilní a technologicky vyspělý zdroj energie s rostoucím významem.

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací elektrárna v Česku, je v provozu už 30 let. Unikátní technické dílo ukryté hluboko pod zemí, které provozuje Skupina ČEZ, slouží jako obří akumulátor energie a klíčový prvek pro stabilitu tuzemské elektrizační soustavy.

Po celá desetiletí se fyzici snažili dosáhnout cíle, který zní téměř nemožně: sestrojit hodiny, které měří čas pomocí jádra atomu namísto elektronů obíhajících kolem něj. Nyní vědci předvedli první funkční jaderné hodiny – pokrok, který by nakonec mohl vést ke spolehlivějším zařízením pro měření času a novým způsobům hledání temné hmoty a fyziky za hranicemi Standardního modelu. Jako časomíry použili jádro izotopu thoria.

MAAE zahajuje nový koordinovaný výzkumný projekt (CRP) s cílem posoudit stravitelnost bílkovin a aminokyselin z alternativních zdrojů bílkovin v potravě, a tím podpořit adekvátní příjem bílkovin a zlepšit výživu a zdravotní výsledky. Projekt rovněž vyhodnotí potřeby bílkovin a aminokyselin u matek a dětí. Získané poznatky pomohou navrhnout lepší výživová doporučení v rámci veřejného zdraví.