e-zin popularizující vědu a techniku

Solární „křídla“ Mezinárodní kosmické stanice

Jedním z přírodních zdrojů elektrické energie je naše hvězda – Slunce. Sluneční elektrárny na Zemi nemohou pracovat stále se stejným výkonem. Ale jak je to ve vesmíru? Tam přece neexistují mraky, a pokud mezi Zemí a Sluncem není jiné těleso, je neustále vystavena jeho světlu. Přesně toho využívá posádka Mezinárodní kosmické stanice, jejichž vesmírný domov potřebuje neustálý přísun elektřiny.

Jaderná elektrárna na Měsíci

Když se řekne jaderný materiál, mnoha z nás se vybaví nebezpečné záření, jaderné zbraně a kontejnery s odstrašujícími značkami, ke kterým není radno se přibližovat. Jaderné materiály i přes veškerá ne vždy mírová využití jsou pro lidstvo bezesporu velkým přínosem. Uplatňují se v lékařství, vědě a technice, bez jaderných elektráren bychom si jen těžko představili naši energetickou budoucnost. Ne každý ale asi ví, že právě výroba energie využívající jaderný materiál si našla svou cestu i do kosmonautiky – malé radioaktivní tělísko zajišťuje provoz mnoha meziplanetárních sond, které doputovaly do vzdálených končin Sluneční soustavy. Tam by jim solární panely nebyly nic platné.

Planety obíhají kolem Slunce…

Německý astronom, fyzik a matematik Johannes Kepler se narodil 27. prosince ve Weilu jako syn prostého a drsného žoldnéře. Zemřel 15. listopadu 1630 v Řezně, od jeho smrti tedy uplyne právě 380 let. V Čechách prožil 12 plodných let, které zásadně ovlivnily jeho dílo.

Máte rádi mašinky?

Pokud ano, navštivte Království železnic v Praze na Smíchově (v prostorách obchodního centra Anděl City, Stroupežnického ulice 23, Praha 5).

USA bude mít virtuální jaderný reaktor

Národní laboratoř v Oak Ridge v Tennessee vytvoří virtuální reaktor pro výzkumné účely V týmu na vytvoření virtuálního reaktoru pro výzkumné účely pracují nejen experti na matematické modelování, ale i na materiálové inženýrství a další specializace. Spolupracovat budou univerzity a průmyslové podniky. Výsledkem jejich práce nebude obvyklý simulátor dozorny jaderné elektrárny, jaké pracují třeba i v obou českých jaderných elektrárnách pro přípravu personálu, ale něco daleko komplexnějšího – reálné simulace chování aktivní zóny a v ní použitých materiálů, a dále konstrukčních materiálů a fyzikálních procesů v současných i pokročilých typech lehkovodních reaktorů.

... 1 « 470 471 472 473 474 475 476 » 638 ...

Soutěž / Březen

Poslední soutěž roku 2025 vyhrál pan Luboš Zoubek z Brna. Nejstarší a zároveň také stále provozovaná vodní elektrárna u nás je Křižíkova v Jindřichově Hradci, postavená 1886 a spuštěná 14. 3. 1887. Dodává elektřinu do sítě E.On, jejím vlastníkem je Národní památkový ústav, neboť je součástí zámku.

Netušili jsme, že to bude až tak těžké - ze všech odpovědí jen jedna byla správná. Ostatní odpovídali, že nejdéle provozovanou je malá vodní elektrárna v Písku (byla uvedena do provozu 1888), protože spoléhali na vyhledávače a na několika webstránkách je skutečně uvedena tato chyba. Opět se ukázalo, jak je důležité si informace ověřovat -  a to nejlépe u samotného zdroje: zámek JH, NPÚ, Městský úřad JH...)

Výherci posíláme malý dárek a všem dáváme šanci v soutěži na první čtvrtletí roku 2026:

Otázka zní: Nejtvrdší materiál v lidském těle je dentin - zubovina. Je však tvrdší než železo?

Na odpovědi se těšíme do 31.3. a chystáme odměnu.

-red-


Souhlasím se zpracováním osobních údajů.

Opište prosím text z obrázku

Video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

Zdroj: www.Youtube.com

Anketa Třípólu

O čem byste si chtěli přečíst v některém z příštích článků?

Provoz portálu v letech 2014-2022
podpořila Nadace ČEZ

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

close
detail