Při podzimní návštěvě americké instituce PARI (Pisgah Astronomical Research Institute) jsme učinili nečekaný a rozhodně neobvyklý objev. Objev v podobě 8 velkých dřevěných beden s emblémem americké kosmické agentury NASA a nápisy Henize.

Ráno 17. srpna 2009 bylo na Jeniseji jako každé jiné. Až do chvíle, kdy po 8 hodině ranní otřásla velikou jihosibiřskou vodní elektrárnou ohlušující rána. Na místě bylo zabito 75 lidí, mnoho jich bylo zraněno, do Jeniseje se rozlilo 40 tun oleje.

V březnu jsme vám zadali záludnou otázku: Jak uvařit natvrdo vejce uzavřené v termosce se studenou vodou, aniž by se poškodila termoska? Přiznáme se, že ani fyzici v redakční radě neznali jednoznačnou správnou odpověď, proto nás zajímala vaše fantazie a fyzikální intuice. Zde je, a hned v několika provedeních. Vzhledem k obtížnosti dostanou odměnu autoři všech uvedených řešení. Názory čtenářů i odborníků jsou natolik zajímavé, že je citujeme jen v mírně zkráceném znění. Ocenit je třeba nejen technickou stránku navrhovaného řešení, ale i literární úroveň popisu. A pak samozřejmě – ryze vědecký přístup. Bravo!!!

Dánsko nepatří k cestovatelským hitům, přestože může těm, kteří míří především za poznáním, nabídnout kromě pestré palety přírodních krás i řadu historických či technických pozoruhodností. To platí i pro energetiku – v zemi najdeme několik míst, která bezpochyby stojí za návštěvu. Zajímavé lokality mohou být zastávkou i na trase cestou do Norska přes pevninskou část Dánska – Jutský poloostrov –, jehož jižní okraj je jedinou suchozemskou hranicí země.

Obrázky z posledního Japonského zemětřesení – a hlavně z následných událostí, s nimiž se potýkala jaderná elektrárna Fukušima – vyvolaly otázky: jsou naše jaderné elektrárny zabezpečené pro případ podobné kombinované události? Cunami u nás asi nebude, i největší povodeň v roce 2002 přestál Temelín bez problémů. Může však nastat zemětřesení a výpadek proudu.