Dovoz energií je Achillovou patou Evropy
„Bez energetické bezpečnosti není žádná bezpečnost,“ takto shrnuje Dr. William Gillett, ředitel energetického programu EASAC, zprávu Zabezpečení udržitelných energetických zásob.
Bez uhlíku se neobejdeme – tvoří podstatnou část celé živé přírody i nás samotných. Nyní by se mohl stát naším ještě lepším pomocníkem. Učíme se totiž uhlík přetvářet na nanotrubičky, nanodestičky, nanokuličky a nanopásky a odhalujeme nové a nové možnosti jeho uplatnění.
Podle redaktora časopisu New Scientist, Michaela Brookse, objevili a vyrobili grafen v podstatě tak, že si hráli s lepicí páskou a tuhou z tužky. Novoselov potvrdil, že velmi dlouho nepoužívali žádnou technologii, jen několik kusů grafitu pokrytého stříbrnou barvou a snažili se získat výsledky, které by mohly naznačit, že by grafit mohl být použit jako tranzistor a měl i jiné užitečné vlastnosti. Tato práce podle něj skutečně připomínala spíše hru.
Grafen velmi dobře vede elektřinu a teplo, a proto je nadějným materiálem pro elektronické součástky, které se neustále zmenšují. Vědecké týmy ve světě pracují na metodách jeho výroby; vrstvy grafenu získané psaním grafitových tužek jsou ještě příliš tlusté. Např. Klaus Müller, ředitel Ústavu Maxe Plancka pro výzkum polymerů, patentoval řadu metod, včetně pyrolýzy. Ta spočívá v zahřívání prekursových molekul na skleněném podkladu, které již obsahují malé grafenové disky a také větve uhlíkových řetězců. Díky tepelnému zpracování můžeme získat průhledný grafenový film o tloušťce menší než 10 nanometrů.
Grafenové filmy nabízejí levnou alternativu k indium‑cínovému oxidu, který slouží jako průhledná elektroda pro sluneční články. I když je tento oxid průhledný a je dobrý vodič, je příliš drahý pro vysokou cenu india. Průhledné grafenové elektrody mohou také zvýšit účinnost fotovoltaických článků. Na rozdíl od indium‑cínového oxidu jsou grafenové elektrody průhledné i pro určitou část infračerveného světla, které tvoří až polovinu slunečního záření dopadajícího na Zemi. Grafenové elektrody se již osvědčily v prvních FV článcích vyrobených v Mainzu.
Dnes se nanotrubičky již vyrábějí v masovém měřítku, jde tedy o nadějnou cestu k hromadné výrobě grafenových nanopásků. Společnost Mitsubishi již např. vyrábí nanotrubičky v tunových množstvích.
Počítačové simulace, uskutečněné výzkumníky z Nankai University v Tianjin pod vedením Hui‑Tian Wanga, ukázaly, že stlačený materiál by mohl být přinejmenším zčásti tvořen BCC‑uhlíkem, sestaveným z prstenců čtyř atomů uhlíku. BCC‑uhlík má atributy jak diamantu, který má kubickou strukturu, tak grafitu, který je složen z volně spojených pásů atomů uhlíku v šestihranné mřížce. U BCC‑uhlíku jsou vrstvy uhlíkových prstenců spojeny velmi silnými vertikálními vazbami.
Výzkumníci modelovali různé krystalické struktury, které by mohly vzniknout při stlačení grafitu, a zjistili, že BCC‑uhlík k tomu potřebuje nejméně energie. To zvyšuje vyhlídky na výrobu neobvykle tvrdých materiálů bez extrémního zahřívání. Většina jiných materiálů, o kterých se domníváme, že jsou tvrdší než diamant, vyžaduje k výrobě jak vysokou teplotu, tak vysoký tlak.
Zájem o grafan má však málo společného s jeho elektrickými vlastnostmi, protože se výzkum soustřeďuje hlavně na to, jak ho obalit jinými novými molekulami. Změny, které vyvolá přidání atomů vodíku, nejsou ničím ve srovnání s tím, co by s grafenem mohlo učinit přidávání jiných prvků. Nové materiály na bázi chemicky modifikovaného grafenu by mohly být ještě stabilnější, spolehlivější a užitečnější než samotný grafan. Do hry se postupně dostanou i magnetické, supravodivé nebo mechanické vlastnosti. To vše však vědu teprve čeká.
Prameny:
Michael Brooks: It´s super carbon. New Scientist, 2009, č. 2736, s. 49‑51
Max Planck Research, special, 2009, s. 31
Michael Brooks: The fun way to win a Nobel prize. New Scientist, 2010, č. 2787, s. 32‑33
New Scientist, 2010, č. 2782, s. 33
How a softy turns hard under pressure. New Scientist, 2010, č. 2785, s. 12
„Bez energetické bezpečnosti není žádná bezpečnost,“ takto shrnuje Dr. William Gillett, ředitel energetického programu EASAC, zprávu Zabezpečení udržitelných energetických zásob.
Návštěvníkům horní nádrže vodní přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně se v druhé polovině května a první půli června naskytla neobvyklá příležitost ...
Na 170 videí s pokusy poslali do fyzikální soutěže „Vím proč“ studenti z celé České republiky. V náročné konkurenci letos u odborné poroty uspěli hlavně ti, kdo vsadili ...
Historicky první palivové soubory od společnosti Westinghouse dorazily do Jaderné elektrárny Dukovany 16. června. Následují po dodávkách do Temelína.
Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.