V posledních dnech zaplavily internet a především přírodovědně zaměřené weby fascinující animace sluneční činnosti. To samozřejmě není náhoda a existují hned dvě významné příčiny. Tou první je nárůst sluneční aktivity po netradičně dlouhém období klidu, který doprovází i nápadné sluneční skvrny a výraznější protuberance – oblaka plazmatu nad povrchem Slunce. Druhým důvodem je činnost nové družice SDO (Solar Dynamic Observatory), jež se na výzkum sluneční aktivity specializuje. Výsledkem obojího jsou pak ony úchvatné animace vývoje slunečních protuberancí, na které jste mohli narazit třeba na YouTube.

Právě před 110 lety, 4. srpna 1900, zemřel v La Varenne-Saint Hilaire na břehu francouzské řeky Marny muž, který stál na počátku éry spalovacích motorů. Jmenoval se Jean Joseph Étienne Lenoir, narodil se 12. ledna 1822 v belgickém městečku Mussy la Ville, ale od svých 16 let žil ve Francii.

Mezi islandské vulkány patří Eyjafjallajökull, Hvannadalshnúkur, Grímsvötn, Katla a Snaefelsjökull… Ve světě se pro ně užívá označení sopka, sopka, sopka, Katla a sopka. Přestože její jméno dokáže málokdo správně vyslovit, stala se Eyjafjallajökull jednoznačně nejznámějším vulkánem roku 2010. Přitom neudělala nic jiného, než akci pro všechny sopky charakteristickou. Vybuchla.

Logaritmické pravítko bývalo – spolu s rýsovacím prknem – nezbytnou rekvizitou pro inženýra ve starším filmu. „Ale co to vlastně je – nebo spíš, co to bylo?“ ptá se mladší generace. „Výpočetní technika analogová,“ odpovídají starší. A dodávají: „Protože převáděla zpracovávané číslo na analogickou fyzikální veličinu, totiž délku, a nepracovala s ním symbolicky, jako tvoje digitální kalkulačka“.

Motto: Přírodní vědy mohou bavit každého!