e-zin popularizující vědu a techniku

Šťastné versus neveselé aneb jak (ne)přežít svátky vánoční

Šťastné a veselé! Výlohy od listopadu plné vánočních stromků a reklam, hýřící bílou a červenou. Bláto v ulicích a davy lidí v obchodech. Bělovousí, červenolící mužíčci ve směšných kostýmech. Šťastné a veselé! Nervózní, uštvané výrazy ve tvářích kolemjdoucích. Neony a podmanivé tóny vánočních koled: “Nesem vám noviny! Nakupujte! Nakupujte právě u nás!” Šťastné a veselé? Pro mnoho z nás už dávno ne. Proč už nedokážeme vánoce prožívat, ale snažíme se je přežívat? Jistě, svátky vánoční jsou a vždy byly jednou z takzvaných náročných životních situací, neboť i příjemné změny a zážitky jsou pro náš organismus zátěží, se kterou se musíme vyrovnávat. Ale ručička pomyslných vah se čím dál tím více posunuje ze sféry eustresu do oblasti distresu, tedy od stresu relativně příjemného k tomu vysloveně nepříjemnému. Co s tím? Tak především: Nesnažte se vánoce přežít, ale prožít!

Projekt VASIMR

Snad každý mně dá za pravdu, jestliže prohlásím, že pohonné systémy používané v současnosti kosmickými loďmi jsou velmi nedokonalé a neefektivní. Ano, mluvím o raketovém pohonu, který disponuje obrovským tahem, ale také s tím související ohromnou spotřebou paliva. Pro meziplanetární pilotované lety je tedy nanejvýš nevhodný. Rád bych tedy těm, kteří se v tomto odvětví vědy příliš neangažují, představil v současnosti bezesporu ten nejambicióznější a nejaktuálnější projekt - pohonný systém VASIMR (NASA).

Závislost na televizi

Psychologové a psychiatři definují závislost jako poruchu, pro kterou je typické dlouhodobé užívání látky většinou ve větším množství, než si dotyčná osoba přeje, myšlenky na snížení dávek nebo neúspěšné pokusy o takové snížení, přerušení důležitých společenských, rodinných a pracovních svazků kvůli užívání látky, a abstinenční příznaky, pokud látku přestaneme užívat.

Čápi s vzácným nákladem

Vidět čápa, jak nese v zobáku šátek s dítětem, je snad kromě pohádek nemožné. Ale co takový čáp z batůžkem? To už je o dost pravděpodobnější.

Led na Marsu

Víte, že jeden z nejpřevratnějších objevů roku 2002 pomohla uskutečnit jaderná fyzika? V červnu oběhla média zpráva o objevení velkých zásob vody na planetě Mars. Ukrývá se těsně pod povrchem ve formě ledu. Pomohl jej objevit gama spektrometr, který na své palubě přinesla loď NASA Mars Odyssey.

... 1 « 624 625 626 627 628 629 630 » 647 ...

Soutěž / Červen

Předchozí otázka byla špatně položená, redakce se omlouvá. Dentin, zubovina, je měkčí než železo. To, co je v lidském těle nejtvrdší, je sklovina. Zubní sklovina má tvrdost 5 na Mohsově stupnici, je to nejtvrdší látka v lidském těle, je tvořená převážně hydroxyapatitem. Je velmi tvrdá, ale křehká – snadno se štípe při nárazu. Železo má tvrdost přibližně 4 na Mohsově stupnici, je měkčí, ale zároveň houževnatější než sklovina – lépe odolává nárazům a deformaci.

Otázka na červen, červenec a srpen je zde:

Proč se musí v jaderném reaktoru, kde probíhá štěpení izotopů uranu 235U používat moderátor (například voda nebo grafit)?

A) Aby ochlazoval reaktor B) Aby zpomaloval neutrony, které pak snáze způsobují další štěpení C) Aby chránil palivo před korozí

Na vaše odpovědi se těšíme do konce prázdnin a jeden z vás dostane dárek!

Redakce

 


Souhlasím se zpracováním osobních údajů.

Opište prosím text z obrázku

Video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

Zdroj: www.Youtube.com

Anketa Třípólu

O čem byste si chtěli přečíst v některém z příštích článků?

Provoz portálu v letech 2014-2022
podpořila Nadace ČEZ

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

close
detail