Hledání

Biometrie je zastřena aurou mystiky provázející nové technologie v informačních systémech. Odhalme roušku tajemna a seznamme se s novými trendy v oblasti identifikace a ověřování osob. Představíme vám některá praktická řešení užívaná nebo testovaná v jednom z nejstřeženějších objektů – v jaderné elektrárně.

V minulém čísle jsme si představili nejčastější biometrické metody. Dnes se podíváme kritickým okem na problematiku rozpoznávání lidských tváří.

V minulosti se přírodou nechalo inspirovat mnoho vynálezců či vědců a rozhodně ne nevýznamných, například i Leonardo da Vinci. Dnes, na prahu 21. století, se začíná dostávat do povědomí mnoha lidí věda založená na obdobném principu „opisování“ od přírody, bionika, vědní obor založený na spojení biologie a techniky.

Biopaliva jsou na energetické scéně teprve krátkou dobu. Jejich první generace ztrácí na atraktivnosti, protože konkuruje výrobě potravinářských plodin. Základní surovinou je zde směs cukrů, škrobu a olejů, pocházející zejména z cukrové třtiny a kukuřice.

Technologický pokrok přináší revoluci ve zdravotnictví, zlepšuje přístup pacientů k personalizované péči a zajišťuje, aby lékaři dodržovali pokyny založené na důkazech.

Snaha lidstva vytvořit umělého člověka k obrazu svému není ničím novým. Příklady jsou nasnadě od pražského Golema přes Čapkovy RUR až po moderní kopii člověka nadanou umělou inteligencí, schopnou přežít v podmínkách, kde by člověk z masa kostí neobstál ani vteřinu.

V posledních letech se 3D tisk objevil jako jedna z možných technologií pro oblast transplantací orgánů. Lékaři již používají 3D tištěnou kůži k léčbě popálenin a hojení ran, letos došlo k prvnímu úspěšnému použití 3D tištěné chrupavky k rekonstrukci ucha.

V minulém čísle jsme se dopustili vyvedení aprílem (začínal přece duben…) článkem Pokořená gravitace. Komu neseplo, ať si jméno Caasi Notwen přečte pozadu… Soutěž v připojeném článku o vysvětlení jevu, který ruší gravitaci, jste zvládli na jedničku.

V sobotu 10. prosince budeme moci za příznivých meteorologických podmínek z území České republiky pozorovat částečné zatmění Měsíce. Označení „částečné“ je v případě tohoto úkazu skutečně na místě a platí hned dvakrát.

Již téměř půl století umožňuje provoz počítačů křemík. Jeho používání ale pravděpodobně jednou skončí. Kromě jiného i z důvodu Mooreova zákona (Moore´s law). Podle něj se počet křemíkových tranzistorů každé dva roky zdvojnásobuje a počet tranzistorů, které se vtěsnají do jednoho čipu, má svůj limit.