Bez zařazení

Článků v rubrice: 449

Blesková aprílová soutěž

V minulém čísle jsme se dopustili vyvedení aprílem (začínal přece duben…) článkem Pokořená gravitace. Komu neseplo, ať si jméno Caasi Notwen přečte pozadu… Soutěž v připojeném článku o vysvětlení jevu, který ruší gravitaci, jste zvládli na jedničku. Připojujeme správné řešení z bleskových mailů vítězů: Vojtěch Salajka, student Gymnázia Břeclav, Radko Stojanov z Karlových Varů a tým z Gymnázia na Třídě Kpt. Jaroše v Brně Marek Brysa, Jaroslav Novotný a Petr Fiala.

Zdravím redakci Třetího pólu. Abych pravdu řekl, když jsem si četl článek o „pokořené“ gravitaci, dost věcí mi tam nesedělo nebo působilo krajně podivně. Když jsem pak o půl stránky níž viděl pokus, kde vystupuje magnet, tak už to bylo celkem jasné. K odstínění gravitace jednoduše nedochází. To, k čemu dochází, je prosté půs obení síly ve směru opačném ke směru síly gravitační. Výslednice obou sil, které působí na těleso, mu udávají zrychlení, které je menší než gravitační zrychlení, a tudíž magnet padá trubkou déle. Jak ale tato „opačná“ síla vzniká? Podstatou je elektromagnetická indukce. Pohybující se magnet indukuje v trubce proud, měděná trubka tady vystupuje jako jeden závit, který je propojený na zkrat. Proměnný magnetický indukční tok může vyvolat elektrické proudy. Tyto proudy vytvářejí uvnitř vodiče uzavřené víry a říká se jim Foucaltovy proudy (vířivé proudy). Necháme-li padat malý magnet svislou měděnou trubkou, bude vlivem vířivých proudů indukovaných ve stěnách trubky ve svém pádu brzděn. Kdyby trubka nekladla proudu odpor, magnet by tam zůstal viset, protože by se síly srovnaly. V aktuálním pokusu ale v trubce jakýsi odpor je, a tak se část kinetické energie mění na teplo (trubka se mírně ohřívá). Vířivé proudy v elektrotechnice mohou být i nežádoucí a mohou vést ke ztrátám energie. vvojtěch salajka PS: Díky za skvělý článek, opět se potvrzuje přísloví: Nikdy nikomu a ničemu nevěř... Redakce dodává: Gratulujeme a příležitostně zase pro vás něco vymyslíme!

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Od Londýna po Ósaku: Příběhy EXPO pavilonů, které našly nový domov

Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.

Pryč s kolonami, rychlejší průjezd i méně nehod

Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.

Teplo z elektrárny Mělník proudí do Prahy už 30 let

Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.

Klíčové budovy v Temelíně monitoruje nový systém

Přesně 168 speciálních čidel instalovali technici ÚJV Řež na kontejnmenty (ochranné budovy kolem reaktorů) v Jaderné elektrárně Temelín.

Potopit se, nebo plavat?

Co uděláme, když se projeví nejhorší dopady klimatických změn? Způsobí klimatické změny masovou lidskou migraci? Autorka Susannah Fisher, která vede mezinárodní výzkumný ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail