Bez zařazení

Článků v rubrice: 460

Blesková aprílová soutěž

V minulém čísle jsme se dopustili vyvedení aprílem (začínal přece duben…) článkem Pokořená gravitace. Komu neseplo, ať si jméno Caasi Notwen přečte pozadu… Soutěž v připojeném článku o vysvětlení jevu, který ruší gravitaci, jste zvládli na jedničku. Připojujeme správné řešení z bleskových mailů vítězů: Vojtěch Salajka, student Gymnázia Břeclav, Radko Stojanov z Karlových Varů a tým z Gymnázia na Třídě Kpt. Jaroše v Brně Marek Brysa, Jaroslav Novotný a Petr Fiala.

Zdravím redakci Třetího pólu. Abych pravdu řekl, když jsem si četl článek o „pokořené“ gravitaci, dost věcí mi tam nesedělo nebo působilo krajně podivně. Když jsem pak o půl stránky níž viděl pokus, kde vystupuje magnet, tak už to bylo celkem jasné. K odstínění gravitace jednoduše nedochází. To, k čemu dochází, je prosté půs obení síly ve směru opačném ke směru síly gravitační. Výslednice obou sil, které působí na těleso, mu udávají zrychlení, které je menší než gravitační zrychlení, a tudíž magnet padá trubkou déle. Jak ale tato „opačná“ síla vzniká? Podstatou je elektromagnetická indukce. Pohybující se magnet indukuje v trubce proud, měděná trubka tady vystupuje jako jeden závit, který je propojený na zkrat. Proměnný magnetický indukční tok může vyvolat elektrické proudy. Tyto proudy vytvářejí uvnitř vodiče uzavřené víry a říká se jim Foucaltovy proudy (vířivé proudy). Necháme-li padat malý magnet svislou měděnou trubkou, bude vlivem vířivých proudů indukovaných ve stěnách trubky ve svém pádu brzděn. Kdyby trubka nekladla proudu odpor, magnet by tam zůstal viset, protože by se síly srovnaly. V aktuálním pokusu ale v trubce jakýsi odpor je, a tak se část kinetické energie mění na teplo (trubka se mírně ohřívá). Vířivé proudy v elektrotechnice mohou být i nežádoucí a mohou vést ke ztrátám energie. vvojtěch salajka PS: Díky za skvělý článek, opět se potvrzuje přísloví: Nikdy nikomu a ničemu nevěř... Redakce dodává: Gratulujeme a příležitostně zase pro vás něco vymyslíme!

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Záhada „temného kyslíku“: revoluce, nebo omyl?

Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme.

12. ročník soutěže Vím proč přilákal 184 týmů

Páskový mikrofon, elektromagnetický akcelerátor nebo balónek, který nepraskl. To jsou některá z témat vítězných videí žáků základních a středních ...

Tři prázdninové exkluzivní exkurze: Lipno, okolí Hněvkovic a virtuálně do Temelína

Kromě obvykle celoročně otevřených infocenter ČEZ bude možné letos o prázdninách přidat tři další exkurzní programy. Zavedou návštěvníky do běžně nepřístupné vodní ...

ÚDiF: Když fyzika ožívá na jevišti

Představ si, že přijdeš do divadla. Usadíš se do sedačky, světla zhasnou… a místo klasického představení začne show plná výbuchů, laserů, tekutého dusíku a nečekaných pokusů.

Uhlík C 14

Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail