Hledání

Na konci loňského roku oslavil 55 let od svého spuštění náš první jaderný reaktor. Československo se v roce 1957 stalo devátou zemí světa, která úspěšně spustila řetězovou štěpnou reakci. Šlo o experimentální reaktor VVR-S v Řeži u Prahy.

Finský lesnický gigant Stora Enso a developerská společnost Modvion postavily na švédském ostrově poblíž Göteborgu první dřevěnou věž pro větrnou elektrárnu.

Analýza poznatků získaných o 42 starých hvězdách v Mléčné dráze odhalila náznaky jaderného štěpení. Znamená to, že ve vesmíru mohou existovat prvky mnohem těžší, než jaké se přirozeně vyskytují na Zemi.

Každá země, která má ve svém energetickém mixu jadernou elektrárnu, zodpovídá za likvidaci jaderných odpadů z jejího provozu. V České republice se zatím použité jaderné palivo z Temelína a Dukovan považuje za druhotnou surovinu a skladuje se v areálech elektráren.

Do archivu portrétů významných osobností dějin vědy a techniky právem patří i jméno českého matematika, pedagoga a historika exaktních věd mezinárodní proslulosti, univ. prof. PhDr. Quida Vettera. Od jeho smrti uplynulo 55 let.

První jaderná diamantová baterie na světě využívá uhlík 14 (14C), který má poločas rozpadu 5 700 let, což znamená, že by mohla napájet malá zařízení po tisíce let.

Vědcům z Heyrovského ústavu se podařilo ovládat pohyb uhlíkové nanorole – materiálu, který může v budoucnu nahradit práci svalů v lidském těle. Experimentálně dokázali do této doby pouze teoreticky předpokládaný jev – rozvinování a svinování uhlíkové nanorole.

Malé modulární jaderné reaktory (Small Modular Reactors - SMR), které jsou v současnosti velkým tématem jaderné energetiky, vyvíjí na celém světě řada firem, a podle některých z nich je velice pravděpodobné, že první komerčně využívané SMR by mohly být v provozu už koncem tohoto desetiletí.

Čína oznámila, že tokamak HL-2M vyrobil 4. prosince 2020 svoje první plazma! I tento čínský nováček se snaží připravit půdu pro ITER, mezinárodní tokamak, který se staví v jižní Francii a má být prvním, který vyrobí víc energie, než kolik se do reakce vloží.

V sedmdesátých letech bylo jasné, že tokamak pro termojadernou fúzi udrží plazma potřebnou dobu, bude-li dostatečně velký. Stavěly se giganti JET (1983, EU), TFTR (1982, USA), JT-60 (1985, Japonsko), T-15 (1988, SSSR) a další.