Hledání

„Rázová vlna je fyzikální jev, při němž se prostředím šíří vzruch (energie) v podobě skokové změny fyzikálních veličin popisujících stav prostředí.

Myrrha znamená – kromě označení vonné pryskyřice ceněné ve starověku více než zlato – nový typ jaderného reaktoru (Multipurpose hYbrid Research Reactor for High-tech Applications).

Stále větší zájem veřejnosti o tzv. technické památky je jedním z průvodních znaků naší doby. Pokud se tyto památky navíc váží k zajímavým historickým událostem, je tento zájem ještě hlubší. To vše si zřejmě uvědomila i americká vláda, když v srpnu 2008 zařadila do seznamu národních památek reaktor B jaderného zařízení Hanford ve státě Washington.

Power Reactor Inherently Safe Module (PRISM) je nový typ jaderného reaktoru čtvrté generace. Jeho autorem je americko-japonská firma GE-Hitachi. Reaktor umožňuje spalovat plutonium – proto se o něj zajímá například Spojené království (UK), kde zásoby plutonia vloni dosáhly 112 tun a britská vláda musí každoročně vydávat okolo 94 milionů eur na jejich bezpečné uložení a ochranu.

Reaktory s roztavenými solemi – Molten Salt Reactors (MSR) mohou sehrát důležitou úlohu v budoucích jaderně energetických systémech. Nabízejí výhody nejen v oblasti bezpečnosti, ale i účinnosti.

V krátkodobém horizontu se bude ve světě stavět většina nových reaktorů jako lehkovodní reaktory, tedy stejný typ, který ve 20. století vedl k počátečnímu boomu zavádění jaderné energie.

Výkonný ředitel společnosti Core Power Mikal Boe odpovídá na otázky redaktora časopisu World Nuclear News o aplikaci reaktorů chlazených tavenými solemi (MSR, Molten Salt Reactors) v komerční námořní dopravě.

Cukr získaný z rostlin zřejmě nebude tím prvním, co vám vytane na mysli, když přijde řeč na nejnovější a nejslibnější léčiva. Bez určitého typu cukru by však bylo velice obtížné vyrobit novou třídu revolučních prostředků zvaných biofarmaceutika, která lze použít na nejrůznější nemoci od cukrovky, přes rakovinu a poruchy imunity až po artritidu.

Zatímco v Německu eskalují problémy kolem budoucích úložišť jaderného odpadu, ve Frauenhoferově institutu chemických technologií (ICT) ve Pfinztalu už dnes vážně uvažují o tom, že i větrné elektrárny, kterých bylo ke konci roku 2014 jen na pevnině 24 867, se po odstávce stanou využitelným odpadem.

Všechny velké tokamaky dnes pracují na problému zvaném „plazma pro ITER“. Nové výsledky výzkumu otevírají cestu k optimalizaci řízení stacionárních a pulzních toků energie uvnitř budoucího největšího tokamaku.