Hledání

Astronauti na palubě čínské vesmírné stanice „Nebeský palác“ předvedli nový způsob výroby raketového paliva a dýchatelného kyslíku napodobením chemické reakce v rostlinách.

Čína dnes používá téměř tolik uhlí jako zbytek světa. Zdá se, že tomu tak bylo vždycky – první známky o jeho využívání totiž pocházejí z období před 3 500 lety.

…ale čínské cívky pro tokamak ano Je s podivem, jak i v lidské mysli funguje inerce, neboli setrvačnost. Novodobá Čína byla synonymem laciných značek čehokoli (nejčastěji kopií). Donedávna. Přesto se stále najdou lidé, pro které je čínský česnek synonymem podřadné kvality, šmejdu a šetření za každou cenu.

Demonstrační vysokoteplotní plynem chlazený reaktor HTR-PM (High Temperature Gas-Cooled Reactor-Pebble-bed Module) s tzv. oblázkovým palivem v lokalitě Shidaowan v čínské provincii Šan-tung dosáhl svého počátečního plného výkonu se „stabilním provozem v režimu dva reaktory s jedním strojem“.

Čína provozuje experimentální thoriový reaktor, který nepotřebuje k chlazení vodu. Jaderný reaktor chlazený roztavenou solí spotřebovává jako palivo thorium namísto uranu.

Lidstvo produkuje stále víc odpadu. Podle posledních relevantních údajů je ho ročně přes dvě miliardy tun a odhady do roku 2050 naznačují nárůst o téměř 70 %.

I malá inovace může mít velký význam pro čistý vzduch. V Belgii na universitě vymysleli zařízení, které využívá sluneční záření k čištění vzduchu a produkci vodíku. Ten se může střádat a použít jako zdroj energie.

Jaderná zařízení produkují odpady. Toto konstatování asi nikoho nepřekvapí. Problém je v tom, že mezi odpady jednoznačně neaktivními (čistými) a radioaktivními existuje celá škála odpadních látek, které je nejprve nutno správně zařadit.

Patříte k těm, kdo nevěnují pozornost takovým věcem, jako je třídění odpadů? Nevěříte tomu, že se skutečně recyklují? Zkuste si udělat malý test. Během jednoho týdne zkuste třídit všechno, co budete vyhazovat.

V roce 1970 získal americký biolog Norman Borlaug Nobelovu cenu. Je považován za otce zelené revoluce, která zachránila před hladověním více než miliardu lidí. Díky ní se za 25 let v mnoha částech světa více než zdvojnásobila produkce obilovin.