(471) Studenti » Diskutujte o rozvoji kosmonautiky
Přínosy, směřování a role Evropy v kosmonautice je tématem veřejné debaty nejen pro studenty, ale i pro nejširší veřejnost. Mezinárodní diskuze se uskuteční v sobotu 10. září 2016 ve všech 22 členských státech Evropské kosmické agentury (ESA).
(472) Jaderná fyzika a energetika » Divertorové kopule pro ITER
Největší tokamak na světě ITER staví sedm partnerů v Cadarache na jihu Francie: EU, Rusko, Čína, USA, Japonsko, Jižní Korea a Indie. Palivem bude směs deuteria a tritia.
(473) Jaderná fyzika a energetika » Dívka a laser
Vytvořit silný laserový svazek, ale současně nepoškodit zařízení, ve kterém vzniká – to je hlavním úkolem Denisy Štěpánkové v laboratořích laserového centra HiLASE v Dolních Břežanech.
(474) Medicína a přírodověda » Divoká příroda v okolí Černobylu vzkvétá
Po havárii 4. bloku černobylské jaderné elektrárny se v roce 1986 a později vystěhovalo přibližně 336 000 obyvatel z oblasti o rozloze 4 200 km2 mezi Běloruskem a Ukrajinou. Jim Smith z britské University of Portsmouth vypracoval s pomocí svých běloruských kolegů studii současného stavu místní přírody.
(475) Bez zařazení » Dlouhé stráně
Div České republiky, který porazil v anketě iDnes i Karlštejn, přitahuje turisty. V loňském roce navštívilo Informační centrum přečerpávací vodní elektrárny rekordních 60 000 zájemců.
(476) Jaderná fyzika a energetika » Dlouhověké jaderky
Plánovaná doba provozu většiny jaderných elektráren ve světě byla při jejich výstavbě stanovena na 30 až 40 let. Mnoho z nich ale bude ve skutečnosti v provozu mnohem déle, některé až po dvojnásobek původně plánované doby.
(477) Rozhovory » Dlouhověkost je fajn, ale jen když jsme zdraví
Pankaj Kapahi, vědec indického původu, strávil více než 30 let studiem lidského stárnutí a zkoumáním, jak můžeme žít zdravěji a déle.
(478) Medicína a přírodověda » Dmutí moře
Kosmický jev, který můžete pozorovat bez dalekohledu Jako vnitrozemský národ známe mořské dmutí – neboli unikátní přírodní jev přílivu a odlivu – jen teoreticky.
(479) Od čtenářů » DNA místo křemíku?
Kyselina deoxyribonukleová tvoří základní složku mechanismu dědičnosti živých organismů. Stojí na počátku našich životů a tvorby každé tělní buňky. V evoluci se ukázala jako nepostradatelný a jedinečný mechanismus zachování a přenosu genetické informace.
(480) Medicína a přírodověda » DNA místo křemíku?
Kyselina deoxyribonukleová tvoří základní složku mechanismu dědičnosti živých organismů. Stojí na počátku našich životů a tvorby každé tělní buňky. V evoluci se ukázala jako nepostradatelný a jedinečný mechanismus pro zachování i přenos genetické informace.



























