Rubriky

Odstartoval 12. ročník celostátní soutěže „Vím proč“ pro žáky základních a středních škol. Ti, kteří natočí nejzajímavější video s fyzikálním pokusem, dostanou šeky na osobní on-line nákupy. Školy vítězných týmů pak obdrží 200 tisíc korun od Nadace ČEZ na vybavení učeben.  Další ceny čekají na vítěze speciálních kategorií nebo na dívčí tým. Originální videa mohou soutěžící na webu Vím proč přihlašovat až do 15. dubna.

Agrovoltaika je poměrně mladé odvětví, které nabízí využití obnovitelných zdrojů energie – solárních panelů – v zemědělství, přímo „v polních podmínkách“. Psali jsme o ní jako jedni z prvních již v r. 2020 zde: Agrovoltaika | 3 pól - Magazín plný pozitivní energie. Ministerstvo zemědělství ČR vydalo v říjnu 2025 dlouho očekávanou aktualizaci, která zásadně rozšiřuje možnosti využití agrovoltaiky. Nově ji bude možné umístit i na ornou půdu, pokud se na ní alespoň jednou za tři roky bude pěstovat zelenina s vysokou nebo velmi vysokou pracností. Tento zdánlivě formální krok otevírá cestu moderním vertikálním systémům, jejichž instalace u nás na rozdíl od dalších evropských zemí zatím nebyla prakticky možná.

Kybernetická kriminalita se v posledních letech stále častěji zaměřuje na školská zařízení. Přestože základní a střední školy disponují desítkami počítačů a zpracovávají citlivé údaje žáků, rodičů i zaměstnanců, jejich zabezpečení bývá v porovnání s komerční sférou nebo státní správou podstatně slabší.

Nobelovu cenu za chemii za rok 2025 získali Susumu Kitagawa z Kjótské univerzity v Japonsku, Richard Robson z Melbournské univerzity v Austrálii a Omar M. Yaghi z Kalifornské univerzity v Berkeley. Tři vědci vyvinuli organokovové materiály, které ukládají velké množství plynu v malém objemu, „téměř jako Hermionina kabelka ve filmu o Harrym Potterovi“, uvedl na tiskové konferenci k oznámení ceny Heiner Linke, předseda Nobelova výboru pro chemii.

Čeština nepatří k nejrozšířenějším jazykům, ale přesto se několik českých výrazů stalo doslova mezinárodními (např. americký „dolar“ pochází z jáchymovského „tolaru“, husitská ruční palná zbraň „píšťala“ dala jméno současné jednoranné nebo samonabíjecí „pistoli“). Ovšem nejrozšířenější české slovo v mezinárodním slovníku – robot – se objevilo až v roce 1921, kdy měla premiéru divadelní hra Karla Čapka R.U.R. neboli Rossumovi Univerzální Roboti. V ní poprvé zaznělo zbrusu nové slovo „robot“, odvozené od slova „robota“, tj. dřina či tvrdá práce. Čapkova hra pojednává o továrně, vyrábějící umělé tvory (roboty), kteří se však nakonec proti lidstvu vzbouří a ovládnou svět.

Sci-fi hra R.U.R. slavila velký úspěch nejenom doma, ale i v zahraničí, zejména v Anglii. Brzy začaly být v angličtině pojmem „robot“ označovány obecně jakékoliv stroje, pracující na základě předem daného programu nebo schopné samostatně reagovat na vnější podmínky a podněty. Díky spojení s umělou inteligencí se dnes rozšiřuje aplikace tzv. humanoidů, jejichž tělo se podobá člověku: trup, horní, dolní končetiny a hlava. I přes jejich „lidský“ vzhled jsou to však stále roboti…

Pro laika by bylo zhotovení funkčního modelu humanoida asi příliš velkým oříškem. Vytvořit aspoň zjednodušený, a přitom funkční model lidské ruky se však určitě podaří i konstruktérskému začátečníkovi. Tak se do toho pusťme!

Dne 26. ledna 2026 zemřel v 91 letech ruský fyzik, který se zasloužil nejen o několik ruských tokamaků (včetně T-1, který dnes slouží na FJFI ČVUT pod jménem Golem), ale i o samotný ITER, největší a nejdražší pozemské vědecko-technologické zařízení, které nyní staví sedm států společně na jihu Francie. Povězme si něco o fyzicích, kteří stáli u jejich zrodu.