Rubriky

Světla, která se sama rozsvítí a zhasnou, topení, které nastaví ideální teplotu, než přijdete z práce, dveře, které se po odchodu zamknou, pračky, myčky a vysavače ovládané na dálku... Technologické vychytávky, které mají usnadnit provoz domácností, se zabydlují v českých domovech.

V lidských buňkách se k produkci proteinů používá pouze malá část informací zapsaných v genech. Jak buňka vybere ty správné informace? Velký molekulární stroj zvaný spliceozom nepřetržitě odděluje kódující a nekódující oblasti našich genů – a dělá to, i když čtete tyto řádky. Výzkumníci z Galej Group v EMBL Grenoble nedávno poskytli nové poznatky o struktuře minoritního spliceozomu, esenciálního komplexu RNA-protein.

Do rubriky "Od čtenářů" jsme zařadili článek od pana Vladislava Černého, tč. studenta U3V, jehož celoživotním chlebem byly železnice včetně nejmodernějších projektů. Napsal nám stručný přehled o vlacích na magnetickém polštáři (o vlaku Maglev jsme již psali v článku https://www.3pol.cz/cz/rubriky/bez-zarazeni/2005-maglev-je-zazitek), ale i o dalších faktorech, které je potřeba při úvahách o takových nejmodernějších dopravních prostředcích zohlednit. Dejme mu slovo v článku, v němž pohlíží na související problematiku z praktického hlediska:

Do konce dubna se mohou žáci základní a středních škol přihlašovat do soutěže „Vím proč“ o sto tisícové výhry. Vítězové získají deset tisíc korun pro osobní potřebu a navíc 200 tisíc korun pro svou školu. Celkově mají organizátoři připraveno na výhry půl miliónu korun.

Platformy sociálních médií změnily způsob života. Spojujeme se, učíme se, sdílíme informace. Pohodlí sdílení osobních údajů však může také vystavit uživatele různým bezpečnostním rizikům. Hrozba sociálních médií zahrnuje jakoukoli škodlivou aktivitu, která ohrožuje osobní údaje, zabezpečení účtu nebo pověst. Nejčastější ohrožení číhá zde: Facebook, Instagram, X, ŤikTok a na dalších.

Lasery, široce používané ve vědě a průmyslu, dnes otevírají úžasné možnosti v různých oborech – od polovodičů, spotřební elektroniky až po lékařské aplikace. Asi znáte pobaltskou zemi Litvu, ale možná nevíte, že litevský sektor fotoniky dodává femtosekundové lasery do 96 ze 100 nejlepších světových univerzit, včetně Cambridge University a Massachusetts Institute of Technology (MIT). Ve světě laserů není třeba Litvu představovat. Navzdory své skromné velikosti je země globálním hráčem ve vědeckých i průmyslových laserových technologiích, vyváží laserová řešení do více než 80 zemí a spolupracuje s NASA i CERN. Litevské lasery jsou také instalovány ve výzkumném centru ELI – Extreme Light Infrastructure v Česku. Se stále rostoucí globální poptávkou po laserových aplikacích bude působivé tempo růstu, které litevský laserový sektor předvádí, pokračovat.