Astronomie

Článků v rubrice: 109

GLORIA přenese noční oblohu i do školních tříd

Astronomický ústav AV ČR v.v.i., Fyzikální ústav AV ČR v.v.i. a České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická, se podílejí na novém vědeckém projektu programu GLORIA (GLObal Robotic telescopes Intelligent Array for e‑Science, čili Globální inteligentní síť robotických dalekohledů pro e‑vědu). Cílem projektu je vytvořit volně přístupnou inteligentní sít robotických dalekohledů. Ideu lze stručně shrnout: „Čím více očí bude sledovat oblohu, tím více a významnějších vědeckých objevů lze očekávat”.

Fotogalerie (12)
Robotický dalekohled BART na observatoři v Ondřejově

Pozorovat budou moci všichni

Smyslem projektu je spojit 17 robotických dalekohledů, které jsou v současné době v provozu či vývoji, do jednotné inteligentní sítě. Do sítě a do pozorování dalekohledy se bude moci zapojit prakticky každý, včetně amatérských astronomů a učitelů, studentů či žáků škol ze všech světadílů. Jedinou podmínkou je přístup na internet. GLORIA se stane historicky první světovou sítí robotických astronomických dalekohledů s veřejným přístupem.

Projekt se zrodil z původního nápadu a koncepce malých robotických dalekohledů, který vznikl před lety pod vedením autora tohoto příspěvku ve skupině Astrofyziky vysokých energií na observatoři Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. v Ondřejově. Později se rozvinul ve spolupráci se španělskými kolegy i kolegy z ČVUT FEL v Praze (projekt BOOTES) a následně vznikl nápad přizvat další zahraniční instituce a vytvořit tak inteligentní a veřejně přístupnou síť teleskopů za podpory Evropské unie.

Dnes děti, zítra astronomové

Velká pozornost se v projektu věnuje zapojení a výuce dětí a mládeže v rámci motta „dnešní děti budou astronomy budoucnosti“. Snahou je získat i nováčky. Zájem dětí a mládeže o astronomii chtějí organizátoři projektu vzbudit řadou způsobů, včetně přípravy pěti živých internetových vysílání unikátních astronomických úkazů. Jde např. o úplná a od nás neviditelná zatmění Slunce a Měsíce, nebo o přechod Venuše přes sluneční disk. Předpokladem úspěchu je široká účast škol ze všech zúčastněných zemí, spolupráce s učiteli a podpora a motivace vědecké výuky obecně. Možnost pozorování dalekohledem umístěným někde u protinožců a sledování objektů na jižní obloze pro nás neviditelných bude určitě velkým lákadlem pro žáky a studenty, ale i pro jejich učitele a rodiče.

Projekt GLORIA podpořila v rámci rámcového programu FP7 Evropská unie. S realizací zprovoznění nové sítě pozorovatelů se počítá v letech 2012‑2014 a podílet se na ní bude 13 institucí ze Španělska, Itálie, Ruska, Polska, Chile, Irska, Velké Británie a České republiky. Mladí Češi budou spolupracovat i na dvou zahraničních pracovištích.

René Hudec
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 11 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Irský matematik a fyzik George Gabriel Stokes

Světlo je jeden z nejúžasnějších přírodních jevů a pro život člověka má zásadní význam. Je pro nás nejen hlavním prostředkem poznávání světa a vesmíru, ale i zdrojem emocí, je obdivováno a zkoumáno uměním i vědou. Optika, nauka o světle, je vlastně nejstarší částí fyziky.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail