Obrázek číslo 9
Výzkum termojaderné fúze, která má uvolnit energii k výrobě elektřiny, se dnes provozuje bud pomocí laserů (inerciální udržení) nebo magnetického pole (magnetické udržení).
Kůže nebo tkanina, která bude umět měnit své barvy podle prostředí, jako to umějí chobotnice a sépie, bude hitem pro budoucí elektronické maskovací armádní oděvy nebo pro každého, kdo se bude chtít stát neviditelným. Pomocníkem je vědcům biomimetika, obor, který zkoumá zajímavá přírodní konstrukční řešení u živých organismů a snaží se je napodobit a využít k vývoji nových vynálezů.
Chobotnice, sépie a kalmaři jsou mořští hlavonožci, kteří umějí měnit barvu své pokožky, aby se přizpůsobili svému okolí a mohli se tak ukrýt, nebo komunikovat s dalšími jedinci svého druhu. Děje se to díky zvláštním pokožkovým buňkám zvaným chromatofory, které v sobě obsahují malinké „sáčky“ pigmentů. Drobné svaly kolem chromatoforů mohou nechat tyto pigmentové buňky roztáhnout, což barvu zintenzivní, nebo smrštit, což ji zesvětlí. Tato strategie jim umožňuje nejen měnit barvy, ale i vytvářet různé dynamické vzory.
Elektronická kůže
Aaron Fishman z anglické University v Bristolu v Anglii a jeho kolegové, zabývající se materiálovým inženýrstvím, navrhli systém napodobující způsob fungování kůže hlavonožců. Využití může najít jako rychle reagující kamufláž pro oblečení i mnoho dalších povrchů. Umělá kůže obsahuje měkké elastické materiály – „svaly“ –, které mohou na základě elektronických signálů rychle měnit velikost a tvar. Do elastického materiálu je zabudovaná sestava barevných teček. Úměrně k tomu, jak „svaly“ mění tvar a velikost, roztahují a smršťují se i barevné tečky a mění tak celkovou barvu podkladu. „Dokázali jsme napodobit vzorování známé z živočišných chromatoforů,“ řekl Fishman. Vědci jsou už tak daleko, že dokáží napodobit i „procházející mrak“ zobrazovaný na kůži australské obří sépie, největšího známého druhu tohoto živočicha. Vzor vypadá jako modrozelené pásy vlnivě procházející napříč živočichovou kůží, což děsí a odstrašuje predátory. Dodejme však, že vědci zatím nevyrobili prototyp kůže, ale vše jen simulovali na počítači.
V Bristolu nebyli první
Jiný vědecký tým se již dříve pokoušel vytvořit jinou verzi umělé kůže hlavonožců. Skládala se z elastických vrstev světelných senzorů a teplotně citlivých barviv, které se automaticky přizpůsobují barvě okolí. (Pozn. red.: Možná jste už viděli hrnečky, nebo hračky, které mění barvu podle teploty vody.) Nový přístup se liší tím, že barva se aktivuje elektronicky a nikoli teplem, což znamená, že změny mohou probíhat rychleji anebo řízeně.
Využití v reklamě i v záchranářství
Nejde jen o využití materiálu v maskování. Vědci navrhují, že může sloužit jako poutač pozornosti. Výrazné a dynamické vzory by se uplatnily v dobách ohrožení, u hasičů, zdravotníků, záchranářů při krizových a záchranných operacích.
Podle TechNewsDaily
Výzkum termojaderné fúze, která má uvolnit energii k výrobě elektřiny, se dnes provozuje bud pomocí laserů (inerciální udržení) nebo magnetického pole (magnetické udržení).
Jedním ze zásadních problémů radiační ochrany je pojem „zanedbatelné dávky“. Tento problém „praktické nuly“ a jeho řešení je ústřední pro ...
Oba nejstarší bloky jaderné elektrárny Tarapur v Indii jsou opět připojeny k síti. Běžná zpráva. Jenže první dva reaktory v Tarapuru jsou nejstarší dosud provozované komerční reaktory na světě.
Nové důkazy ukazují, že desková tektonika, neboli recyklace zemské kůry, mohla začít mnohem dříve, než se myslelo, a že dokonce může být hlavním důvodem, proč se na naší planetě vyskytuje život.
Už od roku 1961 je vodní dílo a elektrárna Kamýk nedílnou součástí Vltavské kaskády. Provoz Kamýku je nezbytný pro efektivní funkci vodní elektrárny Orlík.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.