Bez zařazení

Článků v rubrice: 326

Umělá kůže bude měnit barvu jako sépie

Kůže nebo tkanina, která bude umět měnit své barvy podle prostředí, jako to umějí chobotnice a sépie, bude hitem pro budoucí elektronické maskovací armádní oděvy nebo pro každého, kdo se bude chtít stát neviditelným. Pomocníkem je vědcům biomimetika, obor, který zkoumá zajímavá přírodní konstrukční řešení u živých organismů a snaží se je napodobit a využít k vývoji nových vynálezů.

Fotogalerie (1)
Hlavonožci jsou mistry v kamufláži, umějí dělat i dynamické a strašidelné vzory (zdroj Shutterstock)

Chobotnice, sépie a kalmaři jsou mořští hlavonožci, kteří umějí měnit barvu své pokožky, aby se přizpůsobili svému okolí a mohli se tak ukrýt, nebo komunikovat s dalšími jedinci svého druhu. Děje se to díky zvláštním pokožkovým buňkám zvaným chromatofory, které v sobě obsahují malinké „sáčky“ pigmentů. Drobné svaly kolem chromatoforů mohou nechat tyto pigmentové buňky roztáhnout, což barvu zintenzivní, nebo smrštit, což ji zesvětlí. Tato strategie jim umožňuje nejen měnit barvy, ale i vytvářet různé dynamické vzory.

Elektronická kůže

Aaron Fishman z anglické University v Bristolu v Anglii a jeho kolegové, zabývající se materiálovým inženýrstvím, navrhli systém napodobující způsob fungování kůže hlavonožců. Využití může najít jako rychle reagující kamufláž pro oblečení i mnoho dalších povrchů. Umělá kůže obsahuje měkké elastické materiály – „svaly“ –, které mohou na základě elektronických signálů rychle měnit velikost a tvar. Do elastického materiálu je zabudovaná sestava barevných teček. Úměrně k tomu, jak „svaly“ mění tvar a velikost, roztahují a smršťují se i barevné tečky a mění tak celkovou barvu podkladu. „Dokázali jsme napodobit vzorování známé z živočišných chromatoforů,“ řekl Fishman. Vědci jsou už tak daleko, že dokáží napodobit i „procházející mrak“ zobrazovaný na kůži australské obří sépie, největšího známého druhu tohoto živočicha. Vzor vypadá jako modrozelené pásy vlnivě procházející napříč živočichovou kůží, což děsí a odstrašuje predátory. Dodejme však, že vědci zatím nevyrobili prototyp kůže, ale vše jen simulovali na počítači.

V Bristolu nebyli první

Jiný vědecký tým se již dříve pokoušel vytvořit jinou verzi umělé kůže hlavonožců. Skládala se z elastických vrstev světelných senzorů a teplotně citlivých barviv, které se automaticky přizpůsobují barvě okolí. (Pozn. red.: Možná jste už viděli hrnečky, nebo hračky, které mění barvu podle teploty vody.) Nový přístup se liší tím, že barva se aktivuje elektronicky a nikoli teplem, což znamená, že změny mohou probíhat rychleji anebo řízeně.

Využití v reklamě i v záchranářství

Nejde jen o využití materiálu v maskování. Vědci navrhují, že může sloužit jako poutač pozornosti. Výrazné a dynamické vzory by se uplatnily v dobách ohrožení, u hasičů, zdravotníků, záchranářů při krizových a záchranných operacích.

Podle TechNewsDaily

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail