Dovoz energií je Achillovou patou Evropy
„Bez energetické bezpečnosti není žádná bezpečnost,“ takto shrnuje Dr. William Gillett, ředitel energetického programu EASAC, zprávu Zabezpečení udržitelných energetických zásob.
Kůže nebo tkanina, která bude umět měnit své barvy podle prostředí, jako to umějí chobotnice a sépie, bude hitem pro budoucí elektronické maskovací armádní oděvy nebo pro každého, kdo se bude chtít stát neviditelným. Pomocníkem je vědcům biomimetika, obor, který zkoumá zajímavá přírodní konstrukční řešení u živých organismů a snaží se je napodobit a využít k vývoji nových vynálezů.
Chobotnice, sépie a kalmaři jsou mořští hlavonožci, kteří umějí měnit barvu své pokožky, aby se přizpůsobili svému okolí a mohli se tak ukrýt, nebo komunikovat s dalšími jedinci svého druhu. Děje se to díky zvláštním pokožkovým buňkám zvaným chromatofory, které v sobě obsahují malinké „sáčky“ pigmentů. Drobné svaly kolem chromatoforů mohou nechat tyto pigmentové buňky roztáhnout, což barvu zintenzivní, nebo smrštit, což ji zesvětlí. Tato strategie jim umožňuje nejen měnit barvy, ale i vytvářet různé dynamické vzory.
Elektronická kůže
Aaron Fishman z anglické University v Bristolu v Anglii a jeho kolegové, zabývající se materiálovým inženýrstvím, navrhli systém napodobující způsob fungování kůže hlavonožců. Využití může najít jako rychle reagující kamufláž pro oblečení i mnoho dalších povrchů. Umělá kůže obsahuje měkké elastické materiály – „svaly“ –, které mohou na základě elektronických signálů rychle měnit velikost a tvar. Do elastického materiálu je zabudovaná sestava barevných teček. Úměrně k tomu, jak „svaly“ mění tvar a velikost, roztahují a smršťují se i barevné tečky a mění tak celkovou barvu podkladu. „Dokázali jsme napodobit vzorování známé z živočišných chromatoforů,“ řekl Fishman. Vědci jsou už tak daleko, že dokáží napodobit i „procházející mrak“ zobrazovaný na kůži australské obří sépie, největšího známého druhu tohoto živočicha. Vzor vypadá jako modrozelené pásy vlnivě procházející napříč živočichovou kůží, což děsí a odstrašuje predátory. Dodejme však, že vědci zatím nevyrobili prototyp kůže, ale vše jen simulovali na počítači.
V Bristolu nebyli první
Jiný vědecký tým se již dříve pokoušel vytvořit jinou verzi umělé kůže hlavonožců. Skládala se z elastických vrstev světelných senzorů a teplotně citlivých barviv, které se automaticky přizpůsobují barvě okolí. (Pozn. red.: Možná jste už viděli hrnečky, nebo hračky, které mění barvu podle teploty vody.) Nový přístup se liší tím, že barva se aktivuje elektronicky a nikoli teplem, což znamená, že změny mohou probíhat rychleji anebo řízeně.
Využití v reklamě i v záchranářství
Nejde jen o využití materiálu v maskování. Vědci navrhují, že může sloužit jako poutač pozornosti. Výrazné a dynamické vzory by se uplatnily v dobách ohrožení, u hasičů, zdravotníků, záchranářů při krizových a záchranných operacích.
Podle TechNewsDaily
„Bez energetické bezpečnosti není žádná bezpečnost,“ takto shrnuje Dr. William Gillett, ředitel energetického programu EASAC, zprávu Zabezpečení udržitelných energetických zásob.
Návštěvníkům horní nádrže vodní přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně se v druhé polovině května a první půli června naskytla neobvyklá příležitost ...
Na 170 videí s pokusy poslali do fyzikální soutěže „Vím proč“ studenti z celé České republiky. V náročné konkurenci letos u odborné poroty uspěli hlavně ti, kdo vsadili ...
Historicky první palivové soubory od společnosti Westinghouse dorazily do Jaderné elektrárny Dukovany 16. června. Následují po dodávkách do Temelína.
Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.