CzechRad a Žhavá místa
Když se řekne radioaktivita, většina lidí si vybaví jaderné elektrárny, Černobyl nebo varovné symboly na žlutém pozadí. Jenže radioaktivita je přirozenou součástí našeho světa ...
Kůže nebo tkanina, která bude umět měnit své barvy podle prostředí, jako to umějí chobotnice a sépie, bude hitem pro budoucí elektronické maskovací armádní oděvy nebo pro každého, kdo se bude chtít stát neviditelným. Pomocníkem je vědcům biomimetika, obor, který zkoumá zajímavá přírodní konstrukční řešení u živých organismů a snaží se je napodobit a využít k vývoji nových vynálezů.
Chobotnice, sépie a kalmaři jsou mořští hlavonožci, kteří umějí měnit barvu své pokožky, aby se přizpůsobili svému okolí a mohli se tak ukrýt, nebo komunikovat s dalšími jedinci svého druhu. Děje se to díky zvláštním pokožkovým buňkám zvaným chromatofory, které v sobě obsahují malinké „sáčky“ pigmentů. Drobné svaly kolem chromatoforů mohou nechat tyto pigmentové buňky roztáhnout, což barvu zintenzivní, nebo smrštit, což ji zesvětlí. Tato strategie jim umožňuje nejen měnit barvy, ale i vytvářet různé dynamické vzory.
Elektronická kůže
Aaron Fishman z anglické University v Bristolu v Anglii a jeho kolegové, zabývající se materiálovým inženýrstvím, navrhli systém napodobující způsob fungování kůže hlavonožců. Využití může najít jako rychle reagující kamufláž pro oblečení i mnoho dalších povrchů. Umělá kůže obsahuje měkké elastické materiály – „svaly“ –, které mohou na základě elektronických signálů rychle měnit velikost a tvar. Do elastického materiálu je zabudovaná sestava barevných teček. Úměrně k tomu, jak „svaly“ mění tvar a velikost, roztahují a smršťují se i barevné tečky a mění tak celkovou barvu podkladu. „Dokázali jsme napodobit vzorování známé z živočišných chromatoforů,“ řekl Fishman. Vědci jsou už tak daleko, že dokáží napodobit i „procházející mrak“ zobrazovaný na kůži australské obří sépie, největšího známého druhu tohoto živočicha. Vzor vypadá jako modrozelené pásy vlnivě procházející napříč živočichovou kůží, což děsí a odstrašuje predátory. Dodejme však, že vědci zatím nevyrobili prototyp kůže, ale vše jen simulovali na počítači.
V Bristolu nebyli první
Jiný vědecký tým se již dříve pokoušel vytvořit jinou verzi umělé kůže hlavonožců. Skládala se z elastických vrstev světelných senzorů a teplotně citlivých barviv, které se automaticky přizpůsobují barvě okolí. (Pozn. red.: Možná jste už viděli hrnečky, nebo hračky, které mění barvu podle teploty vody.) Nový přístup se liší tím, že barva se aktivuje elektronicky a nikoli teplem, což znamená, že změny mohou probíhat rychleji anebo řízeně.
Využití v reklamě i v záchranářství
Nejde jen o využití materiálu v maskování. Vědci navrhují, že může sloužit jako poutač pozornosti. Výrazné a dynamické vzory by se uplatnily v dobách ohrožení, u hasičů, zdravotníků, záchranářů při krizových a záchranných operacích.
Podle TechNewsDaily
Když se řekne radioaktivita, většina lidí si vybaví jaderné elektrárny, Černobyl nebo varovné symboly na žlutém pozadí. Jenže radioaktivita je přirozenou součástí našeho světa ...
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Infocentra Skupiny ČEZ zvou veřejnost k objevování fascinujícího světa energetiky celoročně. Prázdniny však dětem zpestřuje oblíbená soutěž, letos s podtitulem „Elektřina krok za krokem“.
Ještě v roce 2021 využívalo 3D tisk jen přibližně 5 % evropských firem. Technologie byla často vnímána jako nástroj pro prototypování nebo experimentování. O pět let později se však situace zásadně změnila.
Vloni byla podepsána smlouva s Korejci, stavba se má zahájit v roce 2029. Co všechno se už nyní připravuje? Logicky napadá projektová dokumentace, ale věděli jste například, že je třeba udělat ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.