Mořská sasanka ví, jak má vypadat
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Bezdrátové dobíjení elektromobilů se stává realitou. Výkon a cena za použití nových dobíjecích zařízení budou srovnatelné s klasickými stanicemi. Nový způsob dobíjení by měl vyřešit především problémy s omezenou dojezdovou vzdáleností elektromobilů.
S rostoucí poptávkou po elektromobilech se ve světě rozrůstá také síť dobíjecích stanic. Jejich kvalita a výkon se přizpůsobují stále rychlejšímu vývoji elektromobility. Stanice jsou v současnosti většinou konstruovány tak, aby dokázaly rychle, efektivně a především levně dobít elektromobil bez většího opotřebení baterie. Novinkou je komfortní řešení, které dobíjení elektrovozidel ještě víc usnadní.
Instalaci klasických dobíjecích stanic zahájila v rámci svého konceptu Futur/E/Motion také společnost ČEZ. Jejich výkon se pohybuje okolo 3,5 kW a délka dobíjení je 4 až 8 hodin. Stejný výkon mají také bezdrátové dobíjecí stanice, které již testují některé automobilky.
Bezdrátový způsob dobíjení je stejně bezpečný jako klasický systém, se kterým pracují moderní dobíjecí stanice. Podložky v sobě mají zabudovaný čip umožňující automatické vypnutí.
Všechny společnosti vyvíjejí dobíjení na stejném principu, rozdíly jsou minimální – většinou spočívají v proporcích a designu. Desky se budou instalovat do nových řad elektromobilů, jejichž výroba se v současné době zahajuje. Dodatečná instalace do starších vozů není možná.
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.
Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.
Přebíráme rozhovor Live Science s Kavehem Madanim, ředitelem Univerzitního institutu OSN pro vodu, životní prostředí a zdraví a držitelem Stockholmské ceny za vodu za rok 2026, o „vodním bankrotu“ ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.